Články autora
Trh s „chytrými drogami“ zlepšujícími výkon mozku zažívá boom
„Chytré drogy“, jak se přezdívá nootropikům neboli potravinovým doplňkům a lékům, které se používají ke zlepšení zdravotního stavu a výkonu mozku, vyhledávají studenti i senioři, sportovci i manažeři. Vědci sice před nimi varují, ale současně pracují na metodách, jak mozek stimulovat. Želízka v ohni má i armáda. Píše Jaroslav Petr.
Léčba Parkinsonovy choroby: Nový přístroj naslouchá i stimuluje mozek
Pacientům s Parkinsonovou chorobou pomůže přístroj Percept, který registruje abnormální aktivity mozku a umožňuje naladění léčebných elektrických impulzů.
Nejnadějnější vakcíny proti koronaviru mohou narazit na vážný problém
Na vakcíně proti koronaviru SARS-CoV-2 pracuje sto týmů, některé využívají strategie známé už tisíciletí, jiné těží z nejnovějších objevů molekulární biologie a genetiky: chystají geneticky modifikované buňky či změněnou DNA člověka. Evropa však odmítá genetické modifikace organismů.
Dopady zemědělství na životní prostředí nejsou ani zdaleka jednoznačné
Ochránci přírody se ve svých informačních kampaních soustřeďují na témata, jako je odlesňování při zakládání plantáží palmy olejné nebo kácení amazonského deštného lesa. Ochrana životního prostředí proto často trpí krátkozrakostí .
Genom je mnohem komplikovanější, než si vědci před 20 lety mysleli
Očekávalo se, že v roce 2020 bude mít každý na magnetické kartě přečtený genom a při zdravotních potížích mu lékaři „ušijí“ léčbu na míru. Ode „dne G“ uplynulo 20 let, ale uskutečnilo se pouze málo z toho, co si vědci slibovali.
Jak zachránit zrak a zabránit oslepnutí
Účinná léčba onemocnění oční sítnice neexistuje, proto patří její poškození k nejčastějším příčinám slepoty ve vyspělých zemích. Na vývoji nových léčebných postupů pracují oční lékaři i genoví inženýři a experti v oboru elektroniky – od vývoje umělé oční sítnice až po úsilí napodobit regeneraci oka obojživelníků. Píše Jaroslav Petr.
Jak opravit mrtvicí poškozený mozek a obnovit nervová spojení
Švédští vědci zhojili potkanům mozek poškozený mrtvicí transplantací lidských buněk vypěstovaných v laboratoři, čímž jim vrátili vládu nad ochrnutou končetinou.
Dohled chytrými hodinkami pomáhá nejen v krizových situacích
Z dat nasbíraných moderními technologiemi se lékaři nejen dozvídají o fyzickém zdraví sledovaných osob, ale chtějí také včas předpovědět nástup krizových psychických stavů.
Vývoj vakcíny na nový koronavirus běží na plné obrátky
Svět čeká na vakcínu, která by ochránila před nákazou novým koronavirem. Na jejím vývoji usilovně pracují desítky týmů, ale může jim to trvat dlouhé měsíce.
Koronavirová krize: Výjimečný přechod na školu na síti
Z učeben a poslucháren se výuka stěhuje na internet. Studie ukazují, že internetové prezentace jsou ideální, doplňují-li standardní výuku. Nejsou ale natolik přesvědčivé jako reálné přednášky s „živým“ učitelem.
Počítačové programy pomáhají posoudit šance pachatelů na nápravu
Řada studií dokázala, že v předvídání recidivy násilných trestných činů jsou počítače úspěšnější než soudci. Zaznívají však i kritické hlasy.
Umělá inteligence pomáhá zabránit infekcím, jako je koronavirus
Počítače a umělá inteligence pomáhají vědcům předvídat výsledky testů léků a vakcín a usnadňují pátrání po zvířatech, jež jsou zdrojem nákazy, a odhalují skutečný rozsah epidemií.
Úprava dědičné informaci bílých krvinek: Zbraň proti rakovině
Tým vedený Carlem Junem z Pensylvánské univerzity použil v průlomovém experimentu u tří pacientů s rakovinou v pokročilém stadiu revoluční techniku genového inženýrství CRISPR-Cas9.
Genová léčba se úspěšně rozvíjí už i u lidského plodu
Zásahy do genetického kódu se ověřují na laboratorních myších a opravu poškozených genů ještě před narozením jedince s dědičnou chorobou zvládají vědci jen u nich. Navzdory tomu vidí v této léčbě naději pro pacienty s řadou vážných nemocí.
V boji s globálním oteplováním by mohly pomoci moderní technologie
Každá technologická inovace, jež přispěje k tomu, že se udrží do konce století globální oteplení pod dvěma stupni Celsia, je důležitá. Vědci proto vytvářejí bakterie měnící oxid uhličitý na organické molekuly.
