Články autora

Český spor o izraelsko-palestinský problém aneb Filosemitské kvílení

České ministerstvo zahraničních věcí.

Kritika bývalých ministrů zahraničí Alexandra Vondry, Cyrila Svobody, Jana Kohouta a expremiéra Mirka Topolánka „dopisu tří“ – někdejších ministrů zahraniční Karla Schwarzenberga a Lubomíra Zaorálka a úřadujícího Tomáše Petříčka –, který vznikl jako reakce na plán nové izraelské vlády, podle Jana Schneidera postrádá věcné argumenty.

27.5.2020

Bez finanční pomoci by nacisté dodnes jen řvali v mnichovské pivnici

Projev Adolfa Hitlera v říšském sněmu 1. září roku 1939.

Na článek historičky Evy Hahnové V Česku se řeší hlavně Mnichov a odsun. Přinášíme 9 milníků války, které mezi klíčovými událostmi často chybějí zareagoval Jan Schneider.

15.5.2020

Odkaz Ladislava Hejdánka: Filozofické poznání je zajedno s životem

Ve věku 92 let zemřel filozof, publicista a někdejší disident a mluvčí Charty...

Jan Schneider je je přesvědčen, že setkáním s filozofem Ladislavem Hejdánkem, jenž zemřel v 92 letech 28. dubna, jsme mohli být poblíž něčeho zatím nepříliš zřetelného, ale silného. Díky za to.

29.4.2020

Proč se mlčí o americkém financování čínského výzkumu koronaviru

Doktor Fauci dohlíží na tiskové konferenci na fakta.

Bylo by třeba znát americko-čínské výzkumné programy a přímé i nepřímé finanční toky mezi USA a Wuchanským institutem virologie za minulých nejméně deset let, aby šlo učinit nějaký závěr.

23.4.2020

Památník Lidice aneb Sirky ani archivy dětem do rukou nepatří

Památník Lidice.

Eduard Stehlík se stal novým ředitelem lidického památníku za zjitřené atmosféry ohledně sporného dokumentu, již úspěšně moderoval. Zdá se, že stabilizuje i personální sestavu památníku, přičemž zkušenost s aktivisty fušujícími do historie by měl uplatnit i jako předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Píše Jan Schneider.

10.3.2020

Anekdota neanekdota o dálničních poplatcích a zpravodajské službě

Zpravodajské služby.

V jedné zemi začali připravovat novou kontrolu dálničních poplatků a k zakázce na její dodání byly připojeny tajné dodatky na základě požadavků zpravodajské služby. Vtipná pointa spočívá v tom, že skrbliví zpravodajci chtěli ušetřit.

17.2.2020

Čínské pohledy je třeba konfrontovat s našimi a evropskými

Miloš Balabán, bezpečnostní analytik.

„Mně a mým spolupracovníkům vzkázal vlivný člen akademické obce z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy počátkem listopadu: dejte něco na rektora Tomáše Zimu a vaše ,kauza‘ bude upozaděna,“ konstatuje v rozhovoru Miloš Balabán, na konci loňského roku hlavní postava kauzy ohledně fungování a financování Česko-čínského centra UK.

31.1.2020

Polsko a Izrael versus ukrajinské etnické čistky

Mor.

Dle ukrajinského velvyslance v Izraeli Hennadije Nadolenka by se Izrael měl zdržet protestů vůči jeho, neboť jde o její vnitřní záležitost.

16.1.2020

Trump je rukou Alláhovou. Svým rozkazem dal Íráncům silnou kartu

Prezident Donald Trump vystoupil před novináři ohledně útoku na vlivného...

Vojenské akce na základě informací, jejichž původ není znám, nejsou ověřitelné a někomu něco pouze „připisují“, jsou výsledkem úpadku civilizace.

10.1.2020

Jak překrucováním historie hnědne Evropa

Mor.

Letos v září europoslanci odhlasovali Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, v němž se tvrdí, že pouze německo-sovětská smlouva o neútočení z 23. srpna 1939 (pakt Molotov-Ribbentrop) připravila půdu pro vypuknutí druhé světové války. Tato manipulace s interpretací dějin Jana Schneidera podnítila k napsání článku.

27.12.2019

Zpravodajské služby: Oživlá minulost výročních zpráv

Zpravodajské služby.

BIS ve své výroční zprávě za rok 2018 zůstala u modelu, kdy předkládá staré, zčásti prošlé zboží, jež se snaží ještě jednou prodat. Vojenské zpravodajství (VZ) prokázalo schopnost reflexe a změnilo koncepci své výroční zprávy za rok 2018 pro veřejnost.

29.11.2019

Digitální budoucnost přináší více otázek než odpovědí

Jak má Česko zareagovat na novou průmyslovou revoluci?

Duch konference Výzvy digitální budoucnosti byl ukázkou rozdílu mezi postojem demokratickým a totalitarizujícími manýry se sklonem neargumentovat.

3.10.2019

Pakt Molotov-Ribbentrop: Od neúplně informace k dezinformaci

Poslední momenty před podpisem Paktu Ribbentrop-Molotov.

Jan Schneider na základě článku „Hrdost přebíjí fakta. Na ruskou interpretaci paktu Ribbentrop-Molotov dohlíží i rozvědka“ polemizuje s médii vyvolávaným dojmem, že Hitler a Stalin v sobě našli zalíbení a poslali své ministry zahraničí, aby se objali a dohodli, že si rozdělí Polsko.

21.9.2019

Vandalství na soše maršála Koněva může zasáhnout i americké pomníky

Vandalové se na soše maršála Koněva opět ‚podepsali‘.

Případně odstraněná socha maršála Koněva se stane svou nepřítomností mnohem trvalejší vzpomínkou na něho. A vzpomínku, jež se neváže na předmět, není možné zlikvidovat.

2.9.2019

SCHNEIDER: Co dál se zpravodajskými službami a jak je kontrolovat

Zpravodajské služby.

Podezřelé hospodaření Úřadu pro zahraniční styky a informace upozornilo na neřešené problémy české zpravodajské komunity. Proto je třeba zmínit opatření, jež by jim mohla předejít. Harmonizovat základní práci zpravodajských služeb – utajování – s jejich kontrolou je však obtížný úkol.

29.8.2019

O autorovi

Jan Schneider

Jan Schneider | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Stálý spolupracovník ČESKÉ POZICE. V prosinci 1976 připojil svůj podpis pod Chartu 77. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe. V roce 1993 získal Cambridge Certificate in Religious Studies. Od roku 1990 působil ve službách zpravodajských, policejních a vládních, mimo jiné byl ředitelem Kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost. Od roku 2005 pracuje jako publicista a bezpečnostní analytik.