Články autora
NATO proti uprchlíkům? Opravdové nebezpečí hrozí odjinud.
Ruská rozpínavost na Ukrajině a nejen tam jako by vrátila svět do zajetých kolejí. Zdroj nebezpečí je známý, ale jsme i přesvědčení, že víme, co jej motivuje a jak s ním jednat. To je ale pouze odvrácená strana argumentu, který vnímá to, co se děje ve střední a východní Evropě, optikou studené války.
Co by kdyby nebyl zavražděn František Ferdinand...
Smyslem alternativní historie je uvědomit si význam a dosah událostí, které se mohly odehrát jinak. K pochopení důsledků první světové války je třeba vědět, jak by svět vypadal bez ní. K tomu lze dospět jen představivostí: expert na mezinárodní politiku Richard Ned Lebow představuje své tři scénáře.
Směřuje NATO k bezvýznamnosti?
V jakém stavu se NATO nachází a jakým směrem se může ubírat? Navzdory zklamání některých pozorovatelů, protože jeho summit ve velšském Newportu nepřišel s dostatečně razantními kroky, není důvod Alianci odepisovat. Bylo totiž zdůrazněno její hlavní poslání – kolektivní obrana. A to není málo.
Rozbušky, jež ohrožují svět
Konflikt na Ukrajině, občanská válka v Sýrii, tažení islamistů v Iráku či boje Izraelem s Hamásem ukazují, že mír dnes není samozřejmostí. V sérii článků k hrozbě války pokračujeme textem experta na jaderné zbrojení Jana Růžičky.
Nezájem o udělení cen Učenou společností šokuje
I těm, kdo veřejné dění pozorně sledují, by bylo možné prominout, že nezaznamenali významnou akci v pondělí 19. května, jež není záležitostí nadšenců pro vědu, výzkum a vzdělanost. Informace o ní se totiž v podstatě neobjevila, píše Jan Růžička.
Ukrajina bývala jaderná. Bude opět?
Ruská invaze na Krymu může mít zásadní důsledky pro to, zda, nakolik a do jaké míry přetrvá současný režim nešíření atomových zbraní.
Přesunuje se světové dění na Dálný východ? S pochybami do Nového roku!
Radikální změna geopolitického řádu bývá považovaná za důkaz úpadku Západu. A protože s ní nejsme ochotní příliš udělat, aspoň o ní mluvíme.
Pohled z Walesu: Výsledky českých voleb jsou dobrou zprávou
Demokratické vládnutí znamená politickou změnu v rámci předem stanovených pravidel. Situace není tak zoufalá, jak se zdá, píše Jan Růžička.
České politické prostředí paralyzuje nedostatek důvěry
V politice se nedůvěra u našich politiků projevuje důrazem na procedurální pravidla. Zákony a ústavní změny ji nevyřeší, píše Jan Růžička.
Účastník tureckých protestů: Hlavní požadavek – úcta k vlastní osobě
Ali Bilgic, který přednáší na Bilkentově univerzitě v Ankaře, v rozhovoru říká, že demonstranti se domáhají liberálního politického systému.
Dilema USA: Sestřelit, nebo nesestřelit severokorejskou raketu?
Jan Růžička v polemice s Romanem Jochem pochybuje o vhodnosti protiraketové obrany. A jako příklad uvádí situaci na Korejském poloostrově.
Co řekl David Cameron a nevěnuje se tomu pozornost
Britský premiér se může do historie zapsat hned dvěma referendy. Jedním, vedoucím k rozpadu Velké Británie, a druhým, které ji odvede z EU.
Důvěra stejně jako let čmeláka funguje prakticky. Teoreticky nikoli.
Zpráva Cesta k důvěře premiéra Nečase její krizi nevyřeší. Možná jednání v souladu s jasně vyjádřeným a podloženým názorem na veřejný zájem.
Co vadí Klausovi na nové koncepci zahraniční politiky? V podstatě vše.
Prezidentova kritika zahraniční politiky se snaží znevážit pozici těch, kteří mají o zájmech ČR jinou představu než Klaus sám.
Jaké důsledky bude mít palestinský tah v OSN?
Jedno jediné je jisté: jednostranná operace na uznání palestinské státnosti zásadním způsobem ovlivní budoucí vývoj na Blízkém východě.
O autorovi
Jan Růžička
Působí jako badatel ve Velké Británii v Department of International Politics na Aberystwyth University. Přednáší bezpečnostní studia a teorie mezinárodních vztahů.
