Články autora
Macron chce vrátit Francii mezi velmoci
„Sotva se mnozí nadechli po vítězství Macrona a poté Merkelové, přišla katalánská krize, starosti přidává německá vnitřní politika. Evropa se potácí z krize do krize a úleva před půl rokem patří minulosti,“ říká v rozhovoru francouzský politolog Arnaud Dubien, ředitel analytického centra L’Observatoire.
Valdajský klub: Rusko vstoupilo do globální soutěže
Seznam osob na letošním setkání Valdajského klubu odrážel hlavní geografické směry ruského zahraničněpolitického uvažování, jeho tematika pak zvýšený zájem Kremlu o globální procesy.
Nový ukrajinský školský zákon jde proti evropským hodnotám
Ukrajinský parlament schválil nový školský zákon navzdory protestům menšinových organizací a přes ně dotyčných sousedních zemí.
Za většinou fake news jsou kromě profesních příčin hlavně peníze
Vedle změny zvyků v používání médií se mainstreamová média potýkají s krizí důvěryhodnosti, což čtenáře v pokřiveném mediálním prostoru mimo jiné také žene do náručí portálů šířících falešné zprávy. Proto se nelze vůbec divit, že v celém tomto chaosu vidí šanci také politika.
Orbán i Putin hájí zájmy svých zemí
V uplynulých letech se maďarský premiér Viktor Orbán každý rok setkával s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v únoru. Nejinak tomu bylo i letos. Během Putinovy jen několikahodinové návštěvy Budapešti ve čtvrtek 2. února, jež byla v podstatě rutinní, spolu diskutovali o vývoji světa po nezdaru liberálního modelu. Píše Gábor Stier.
Ruská hvězda internetu: Bývalá krymská vrchní státní zástupkyně
V Rusku a na Ukrajině je sice každý krok Natalji Poklonské, pohledné 36leté bývalé vrchní státní zástupkyně republiky Krym a současné poslankyně Státní dumy, vnímán odlišně, ale její výroky vyvolávají polemiky internetové veřejnosti.
Valdajský klub: Světu vládne nesoulad
Změna světového řádu je spojená se skokovým nárůstem nejistoty a nedůvěry. Pesimisté proto na zasedání Valdajského klubu v Soči na konci října prorokovali přímý střet velmocí, další zvětšování nerovnosti mezi chudými a bohatými či nebezpečné posilování nacionalismů. Optimisté se naopak snažili tuto atmosféru mírnit. Píše Gábor Stier.
Západ povýšil liberální ideologii téměř na náboženství
„Transatlantická idea je pro evropskou elitu stále důležitější než posilování evropské identity. Tak uvažuje i kancléřka Angela Merkelová, a ať se eurozóna či EU rozpadne nebo bude vícerychlostní, dominance USA přetrvá,“ říká v rozhovoru německý geopolitický analytik Alexander Rahr.
Jak skončil maďarský deník Népszabadság
Likvidace Népszabadságu, bývalého listu státostrany, se stala symbolem omezení svobody tisku a paradoxně i sílících autoritářských tendencí. Styl ukazuje na stranu Viktora Orbána Fidesz. Proč jej však nekoupil jeden z multimiliardářů, již zbohatli za vlád socialistů?
Valdajský klub: Rozmělnění EU oslabuje evropskou identitu Ruska
Na zasedání Valdajského klubu Vladimir Putin prohlásil, že obrat Ruska k Asii je přirozený, nicméně leží v Evropě, a proto ho zájmy pojí k EUi. Navzdory tomu má Moskva pocit, že obě části kontinentu již nejsou spolu, ale vedle sebe.
Evropa nemá charismatického lídra s přijatelnou vizí budoucnosti
„Přestože se dnes občas objevují nejčernější scénáře, věci se nebudou vyvíjet natolik špatně, jak si mnozí myslí. Evropskou unii v její současné podobně si nepřeje většina Italů, Nizozemců ani Francouzů a posilují extremistické strany,“ říká v rozhovoru francouzský politolog Arnaud Dubien.
Uzbekistán: Co a kdo přijde po prezidentu Karimovovi?
Nejtvrdší diktaturou postsovětské oblasti – Uzbekistánem – zmítá nástupnická horečka. Zakladatel moderního Uzbekistánu Islom Karimov, vládnoucí zemi od roku 1989, je už údajně po smrti.
Promění se Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko jako střední Evropa?
Region Ukrajiny, Běloruska a Moldavska se neintegruje do evropského prostoru. Role Ukrajiny a v Moldavska v západním světě je periferní. Bělorusko zůstane v eurasijském prostoru, ale musí změnit hospodářský model.
Připraví arménští radikálové Sargsjanovi horké chvilky?
Nacionalističtí opoziční ozbrojenci ́obsadili policejní stanici v hlavním městě Arménie, se ani po propuštění rukojmích nemíní vzdát. Celý konflikt ilustruje napětí, které lze již nějakou dobu pozorovat na poli arménské domácí politiky.
Genocida v roce 1943 vyvolává napětí mezi Ukrajinou a Polskem
Dne 11. července 1943 udeřili ukrajinští krajní nacionalisté v severozápadní části dnes ukrajinské Volyně na 150 obcí obývaných Poláky. Zatímco Varšava vzpomíná na zhruba sto tisíc polských obětí etnických čistek, Kyjev dělá, jako by se nic nestalo.
O autorovi
Gábor Stier
Reportér a analytik. Posledních dvacet let jezdí po zemích bývalého Sovětského svazu, zajímá se zejména o dění v Rusku. Zaměřuje se na ekonomické, politické a geopolitické trendy, především na vztah Ruska k Evropě. Je autorem knihy o Vladimíru Putinovi, se kterým se jako člen prestižního ruského diskusního fóra Klub Valdaj setkal osobně.
