Články autora
Každý by měl zodpovědně a důsledně dodržovat protiepidemická opatření
Navzdory veškerým opatřením se v České republice epidemiologická situace zhoršuje. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové stále platí, že je nutné především dodržovat základní pravidla. A nevyhýbat se vakcíně. „Občané by se měli nechat očkovat. Očkování je cesta, jak se z této situace můžeme dostat zpět do normálu,“ říká v rozhovoru.
Státy se zásobují očkováním proti covidu. Vakcínu objednalo i Česko
Testy vakcíny proti nemoci covid-19 jdou do finále. Firma AstraZeneca je s testováním zatím zřejmě nejdál. Evropská unie u ní poptala 300 milionů vakcín, jež se mají rozdělovat podle počtu obyvatel členských zemí. Česko má nárok na 7,5 milionu vakcín, ale objednalo jen tři miliony dávek. První dodávku by mělo obdržet do konce roku.
Kdo vypustil kyanid do řeky Bečvy?
Ekologická škoda způsobená nebezpečným kyanidem, který se v neděli 20. září začal šířit řekou Bečvou, bude vyčíslena mimo jiné na základě posudku druhového a věkového složení ryb, který zpracovává brněnský Ústav obratlovců Akademie věd. Havárii nyní šetří vsetínští kriminalisté, přičemž smyčka se utahuje kolem areálu Tesla v Rožnově.
Resort životního prostředí hodlá zvýšit sankce za poškození přírody
Ministerstvo životního prostředí chce připravit novelu, která by upravila sankce za znehodnocení obzvlášť cenných míst či druhů. Podobných lokalit totiž kvapem ubývá. Podle resortu by se maximální možná pokuta mohla navýšit ze současných dvou milionů na dvojnásobek. Zároveň je k debatě, zda se nastaví i nejnižší možná hranice sankce.
Větrná eroze nabývá na síle. Stále víc ohrožuje zemědělskou půdu
Pole sužuje především vodní eroze, kdy přívalový déšť smývá zeminu. To, co způsobuje vítr, jako by zůstávalo stranou zájmu. Jenže zatímco zhruba před deseti lety bylo větrnou erozí ohroženo okolo deseti procent zemědělské půdy, teď okolo 25 procent. Kde odvanutá půda skončí, závisí především na síle a době trvání větru a jeho směru.
Nový stavební zákon s výjimkou pro Prahu nepočítá
Praha před sedmi lety schválila stavební normy, které podporují potřeby velkoměsta. S novým stavebním zákonem, který přijala vláda, opět hrozí, že hlavní město o své stavební předpisy přijde. Dvoutisícová obec a velkoměsto nejsou stejné. Podle ministerstva pro místní rozvoj by se v nich ale mělo stavět na základě stejných pravidel.
Stát se chce zaměřit i na odvodňovací systémy. Mají vodu zadržovat
Ministerstvo zemědělství chce v příštím desetiletí dát na pozemkové úpravy, závlahy a odvodnění i ochranu půdy na 34 miliard korun. Pozemkové úpravy, které se kromě zadržení vody zaměřují na zabránění eroze půdy nebo kladou důraz na vyšší biodiverzitu, hrají v plánech resortu hlavní roli. Ročně by se jich mělo uskutečnit sto padesát.
Hodláme s obcemi řešit i aspekty hlubinného úložiště jaderného odpadu
Nejvhodnější místa pro skladování vyhořelého jaderného paliva v hlubinném úložišti v Česku byla zúžena na čtyři. „Každá z obcí dostane z jaderného účtu jednorázově příspěvek 50 milionů korun,“ popisuje v rozhovoru Jan Prachař, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Ceny některých potravin mohou ještě jít nahoru
Na zdražování potravin se podle ministra zemědělství Miroslava Tomana podepsala pandemie stejně jako sucho. Jenže zatímco koronavirus překonáme, na sucho se musíme připravit, říká v rozhovoru. A dodává: „Bude záležet také na trhu okolo nás. Jestli bude velká poptávka po vepřovém mase a dalších komoditách, cena se bude zvedat i u nás“
Budoucí úložiště jaderných odpadů: Vhodné čtyři lokality
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) doteď zkoumala devět lokalit, aby zjistila, která je pro budoucí úložiště nejvhodnější. Zatím geologové informace sbírali z povrchu. Na jejich základě nyní SÚRAO vyhodnotil, které čtyři lokality vycházejí nejlépe. To je posun, který však musí formálně udělat ještě kolečko, než bude platit.
Všechny vědecké studie o novém viru nemusejí být relevantní
Spolu s tím, jak se covid-19 šíří světem a nechává za sebou desetitisíce mrtvých, hledají vědci základní odpovědi nejen na otázky, jak virus porazit, ale i na ty, jak vznikl. Jenže zveřejněné studie mají ke zmíněným odpovědím často daleko. Rozjitřená doba podle vědců uvolňuje nepsaná pravidla, co by se publikovat mělo a co naopak ne.
Normál se začne vracet nejdřív za čtyři až pět týdnů
Rozvolnění plošných restrikcí bude doprovázet chytrá karanténa a relevantní data o počtu nakažených. Má je poskytnout otestování reprezentativního vzorku lidí z Prahy, dříve izolovaného Litovelska a regionu s předpokládanou menší nakažeností. Celkem více než 17 tisíc dobrovolníků vybraných tak, aby odráželi celou českou společnost.
Postkoronavirová doba bude zřejmě k životnímu prostředí hluchá
Zdá se, že ať jsou ekonomické ztráty způsobené koronavirem, recesí, nebo čímkoli jiným, zřídka usnadňují boj proti změnám klimatu.
Koronavirová první linie: Policisté, hasiči a lékaři
Policisté, hasiči i lékaři chrání druhé, přičemž sami riskují, a proto potřebují ochranné pomůcky nejvíc. V současnosti jsou jejich služby pro Češi nejvíc potřebné. Zároveň jsou nejvíc ohrožení. Koronavirus přitom dohání i je. Praktičtí lékaři patří mezi nejohroženější i proto, že zhruba polovinu z nich tvoří doktoři starší 60 let.
Změna klimatu svědčí netopýrům. Jsou i tam, kde dosud byli vzácní
Česká společnost pro ochranu netopýrů každoročně monitoruje mezi šesti až devíti sty zimovišť – kromě hradu Zvíkov počítá netopýry také v jeskyních, štolách, dolech i ve sklepeních. V uplynulých letech odborníci napočítali v České republice na 50 tisíc netopýrů 15 až 18 druhů. Přitom ještě před 20 lety to bylo okolo 15 tisíc jedinců.
O autorovi
Eliška Nová
