Články autora
Koronavirová první linie: Policisté, hasiči a lékaři
Policisté, hasiči i lékaři chrání druhé, přičemž sami riskují, a proto potřebují ochranné pomůcky nejvíc. V současnosti jsou jejich služby pro Češi nejvíc potřebné. Zároveň jsou nejvíc ohrožení. Koronavirus přitom dohání i je. Praktičtí lékaři patří mezi nejohroženější i proto, že zhruba polovinu z nich tvoří doktoři starší 60 let.
Změna klimatu svědčí netopýrům. Jsou i tam, kde dosud byli vzácní
Česká společnost pro ochranu netopýrů každoročně monitoruje mezi šesti až devíti sty zimovišť – kromě hradu Zvíkov počítá netopýry také v jeskyních, štolách, dolech i ve sklepeních. V uplynulých letech odborníci napočítali v České republice na 50 tisíc netopýrů 15 až 18 druhů. Přitom ještě před 20 lety to bylo okolo 15 tisíc jedinců.
Na lyžařských voscích s jedovatým koktejlem se už závodit nebude
Lyžařské vosky většinou obsahují perfluorované sloučeniny. Některé jsou zakázané, protože jsou toxické a byl prokázán jejich neblahý účinek na zdraví, u dalších se o důsledcích prozatím neví. Teď promění i nejvyšší lyžařské soutěže. Mezinárodní lyžařská federace použití vosků s obsahem perfluorovaných látek od příští sezony zakázala.
Jedinou šancí je udělat něco s fosilní ekonomikou
„Lesy chřadnou, ubývá aktivních lesních porostů, a to se na uhlíkové stopě projevuje velmi nešťastným způsobem. Masivní odumírání se muselo jednoznačně projevit. I když znovu zalesníme, bude trvat dlouho, než začne les znovu ukládat,“ říká v rozhovoru Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).
Současné teplé počasí nahrává roztoči, který ničí celá včelstva
Brzký nástup jara probudil přírodu o něco dřív – a včely nezahálejí. „Producentky“ medu dokonce začaly chovat novou generaci. To znamená i zvýšené riziko varroázy, infekčního onemocnění včel, jež způsobuje roztoč kleštík včelí. V nejkrizovějších letech zahynula v důsledku výskytu této nemoci podle odhadů až třetina včelstev v Česku.
Budeme dál snižovat emise, ale nechceme se zahubit
„Pokud bychom měli drasticky a rychle emise snížit, znamenalo by to v podstatě vše vypnout – a stejně by proti nám byla setrvačnost,“ říká v rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Díky pokračování kotlíkových dotací by měly emise nadále klesat
V Česku kvůli prachu v ovzduší zemře ročně zhruba pět tisíc lidí. Velkým zdrojem těchto emisí jsou domácí topeniště – 78 procent. Proto, přestože nynější třetí vlna kotlíkových dotací byla dlouho avizovaná jako poslední, bude stát v podpoře výměny starých kotlů pokračovat. Z domácích zdrojů určitě a nejspíš i se zapojením eurodotací.
Místo odpadového hospodářství začne Česko s cirkulární ekonomikou
Česko bude muset začít plnit cíle Evropské unie pro recyklaci odpadů. V roce 2025 by měla recyklovat veškerý odpad z 55 procent. Dnes je to 39 procent. Pro rok 2030 platí cíl EU 60 procent a pro rok 2035 65 procent. Ministerstvo životního prostředí proto nachystalo odpadové zákony, které počítají i se zákazem skládkování v roce 2030.
Výrobce i prodejce budou muset uvést, odkud je základ potraviny
Brusel se rozhodl ještě víc ochránit spotřebitele. Proto každé zboží, které o sobě v obchodech hlásá, že pochází z České republiky, bude nově muset prozradit i to, odkud je jeho hlavní složka. Povinnost uvádět, odkud je základ potraviny, nařídila Evropská unie, a platit začne v dubnu. Má pomoci zabránit možnému klamání spotřebitele.
Nestátním vlastníkům lesů připutuje z eráru finanční injekce
Ministerstvo zemědělství spustilo první výzvu, jež by měla pokrýt škody z řádění kůrovce v posledním čtvrtletí roku 2017 a v roce 2018. Stát nabízí celkově 2,5 miliardy korun. Část žádostí hodlá resort proplatit ještě letos; do konce roku by nestátní vlastníci lesů měli dostat 1,5 miliardy korun. Zbytek pak na začátku příštího roku.
Česko má jiný přístup k úložišti jaderného odpadu než Finsko
Správa úložišť radioaktivních odpadů, jež má v tuzemsku vše na starosti, uspořádala exkurzi do Finska, kde jsou s hlubinným ukládáním odpadu nejdál. S sebou vzala 40 starostů či jiných zástupců obcí. Víc než technické provedení je zajímala zkušenost zástupců finské obce Eurajoki, jež je od úložiště vzdálená ani ne půl hodiny jízdy.
Souvislost tání ledu v Grónsku se změnou klimatu je spíše nepřímá
„Pro Grónsko není tání ledovců špatná zpráva. Špatné to bude pro všechny okolo Grónska,“ říká v rozhovoru klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Sucho tentokrát Evropu tolik nepotrápilo
„Byly roky, kdy jsme nevěděli, zda sklidíme, kvalita byla špatná a některá pole se nesklidila vůbec, protože pořád pršelo, obilí polehlo a začalo klíčit. Problém letoška je ale hraboš. Potřebujeme hodně vody na podzim, aby jim to vyplavilo hnízda, a aby byly mrazy bez sněhu,“ říká v rozhovoru předseda zemědělského svazu Martin Pýcha.
Experti: Studie dopravy o kanálu Dunaj–Odra–Labe je plná chyb
Kanál Dunaj–Odra–Labe je snem prezidenta Miloše Zemana. A zjevně se jej nevzdává ani český stát. Ministerstvo dopravy dokončilo na konci loňského roku studii proveditelnosti za 27 milionů korun. Podle odborníků však podceňuje dobu výstavby, nadsazuje průměrnou přepravní vzdálenost a zcela přestřeluje objem přepravy i finanční efekty.
Zdroje energie limitují vývoj každé společnosti
Sucha předcházela dějinným zvratům. „Nepřízeň přírodního prostředí je sice jeden z hlavních faktorů, ale civilizace se obvykle dostávají do problémů synergií různých krizových faktorů vnitřních i vnějších,“ říká v rozhovoru egyptolog a profesor Miroslav Bárta.
O autorovi
Eliška Nová
