Články autora
Jak se vyrovnat s komunistickou minulostí
Významný 95letý exilový politik a sociolog Karel Hrubý ve své knize Cesty komunistickou diktaturou reflektuje politický vývoj Československa za komunismu. A vyjadřuje se i k revizionistickým historikům. Ti se dle něho marginalizací strachu, jenž působil jako stabilizátor komunistického režimu, dopouštějí interpretačního lapsu.
Historik musí nalézt odstup od své omezené zkušenosti
Český historik Vilém Prečan se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad významem historiografie pro svobodnou společnost a kritizuje revizionistické výklady normalizace a jejího všedního dne.
Latina vytváří z barbarů mravné lidi
Údělem latiny je od jejího vzestupu umírat a vstávat z mrtvých. Tradičně byla nositelkou toho nejlepšího z evropské vzdělanosti. Poučeni tím, bychom se neměli oddávat iluzi, že bez latiny lze budovat zdárný školský systém – ponecháme-li ji totiž dnes mrtvou, měli bychom uznat, že s tím zemřelo i to nejlepší z evropské vzdělanosti.
Ladislav Hejdánek: 90 let hyperkritického filozofa
Český filozof Ladislav Hejdánek oslavil 10. května 90. narozeniny. Jeho o tři dny mladší celoživotní přítel Jakub S. Trojan v rozhovoru představuje Hejdánkovo pojetí filozofie. Zaměřuje se na význam pravdy a kritiky ta totality i demokracie, a připomíná podněty, jež formovaly Hejdánkovo myšlení.
Patočkově filozofii dějin nelze vytýkat eurocentrismus
Před 40 lety – 13. března 1977 – zemřel po výsleších na StB kvůli setkání s tehdejším nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem filozof a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Jan Patočka. Filozof Ivan Chvatík se v rozhovoru zamýšlí nad významem tohoto setkání i nad Patočkovým odkazem.
Masarykovo politické mistrovství
Nové demokratické období, do něhož vstoupil Tomáš Garrigue Masaryk jako československý prezident, mělo být ve znamení vědy a humanity. A podařilo se mu na základě humanitních ideálů formulovat program státního společenství a ozřejmit nutnost etického rozměru jeho občanů.
Jen akademická svoboda zaručí posun vědy kupředu
Profesor Jan Svoboda, světově uznávaný biolog, který byl v roce 2015 zvolen zahraničním členem Akademie věd USA, se v rozhovoru věnuje virologii i tuzemské a světové vědě. Zamýšlí se nad významem vědy pro demokracii, potřebou nezávislých vědeckých institucí, angažovaností vědce ve společnosti a nad důležitostí tradice pro vzdělání.
Cyril a Metoděj vliv Byzantské říše na Velké Moravě neupevnili
Cyrilometodějství je dnešnímu člověku vzdáleno nejen ve smyslu náboženském, ale i dějinném. Svátek svatého Cyrila a Metoděje 5. července toto odcizení nepřeklenuje a vyvolává spíše rozpaky.
Ježíšovo poselství: Není osvobození bez utrpení
Velikonoční příběh vypovídá o cestě za svobodou, o mocnosti, jež není ekonomické, politické ani vědecké povahy. Bílá sobota je ve znamení hrobu – Ježíšovy smrti –, velikonoční neděle jeho vzkříšení.
Odkaz Radima Palouše: Ve světověku pečujme o duši
Ve věku nedožitých 91 let zemřel 10. září český filosof, žák Jana Patočky, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990 až 1994 rektor Karlovy univerzity. Na svého učitele vzpomínají Zuzana Svobodová, David Krámský a Aleš Prázný.
Hledání spravedlnosti je omezováno penězi
„Musíme bojovat s formálním cynismem při výkonu práva, musíme zjednodušovat proces, myslet stále na legitimitu soudního rozhodování, ale netvařme se, že právo v naší zemi funguje nějak strašně špatně,“ praví nadějeplně v rozhovoru ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Evropu ohrožuje její civilizace
Poslední exilový předseda Československé sociální demokracie Karel Hrubý v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ mimo jiné říká: „Komunistický režim změnil člověka víc, než jsem čekal.“
O autorovi
Aleš Prázný
