Články autora
Jak se vyrovnat s komunistickou minulostí
Významný 95letý exilový politik a sociolog Karel Hrubý ve své knize Cesty komunistickou diktaturou reflektuje politický vývoj Československa za komunismu. A vyjadřuje se i k dnešním revizionistickým historikům. Ti se dle něho marginalizací strachu, jenž působil jako stabilizátor komunistického režimu, dopouštějí interpretačního lapsu.
Historik musí nalézt odstup od své omezené zkušenosti
Český historik Vilém Prečan se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad významem historiografie pro svobodnou společnost a kritizuje revizionistické výklady normalizace a jejího všedního dne.
Latina vytváří z barbarů mravné lidi
Údělem latiny je od jejího vzestupu umírat a vstávat z mrtvých. Tradičně byla nositelkou toho nejlepšího z evropské vzdělanosti. Poučeni tím, bychom se neměli oddávat iluzi, že bez latiny lze budovat zdárný školský systém – ponecháme-li ji totiž dnes mrtvou, měli bychom uznat, že s tím zemřelo i to nejlepší z evropské vzdělanosti.
Ladislav Hejdánek: 90 let hyperkritického filozofa
Český filozof Ladislav Hejdánek oslavil 10. května 90. narozeniny. Jeho o tři dny mladší celoživotní přítel Jakub S. Trojan v rozhovoru představuje Hejdánkovo pojetí filozofie. Zaměřuje se na význam pravdy a kritiky ta totality i demokracie, a připomíná podněty, jež formovaly Hejdánkovo myšlení.
Patočkově filozofii dějin nelze vytýkat eurocentrismus
Před 40 lety – 13. března 1977 – zemřel po výsleších na StB kvůli setkání s tehdejším nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem filozof a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Jan Patočka. Filozof Ivan Chvatík se v rozhovoru zamýšlí nad významem tohoto setkání i nad Patočkovým odkazem.
Masarykovo politické mistrovství
Nové demokratické období, do něhož vstoupil Tomáš Garrigue Masaryk jako československý prezident, mělo být ve znamení vědy a humanity. A podařilo se mu na základě humanitních ideálů formulovat program státního společenství a ozřejmit nutnost etického rozměru jeho občanů.
Jen akademická svoboda zaručí posun vědy kupředu
Profesor Jan Svoboda, světově uznávaný biolog, který byl v roce 2015 zvolen zahraničním členem Akademie věd USA, se v rozhovoru věnuje virologii i tuzemské a světové vědě. Zamýšlí se nad významem vědy pro demokracii, potřebou nezávislých vědeckých institucí, angažovaností vědce ve společnosti a nad důležitostí tradice pro vzdělání.
Cyril a Metoděj vliv Byzantské říše na Velké Moravě neupevnili
Cyrilometodějství je dnešnímu člověku vzdáleno nejen ve smyslu náboženském, ale i dějinném. Svátek svatého Cyrila a Metoděje 5. července toto odcizení nepřeklenuje a vyvolává spíše rozpaky.
Ježíšovo poselství: Není osvobození bez utrpení
Velikonoční příběh vypovídá o cestě za svobodou, o mocnosti, jež není ekonomické, politické ani vědecké povahy. Bílá sobota je ve znamení hrobu – Ježíšovy smrti –, velikonoční neděle jeho vzkříšení.
Odkaz Radima Palouše: Ve světověku pečujme o duši
Ve věku nedožitých 91 let zemřel 10. září český filosof, žák Jana Patočky, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990 až 1994 rektor Karlovy univerzity. Na svého učitele vzpomínají Zuzana Svobodová, David Krámský a Aleš Prázný.
Hledání spravedlnosti je omezováno penězi
„Musíme bojovat s formálním cynismem při výkonu práva, musíme zjednodušovat proces, myslet stále na legitimitu soudního rozhodování, ale netvařme se, že právo v naší zemi funguje nějak strašně špatně,“ praví nadějeplně v rozhovoru ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Evropu ohrožuje její civilizace
Poslední exilový předseda Československé sociální demokracie Karel Hrubý v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ mimo jiné říká: „Komunistický režim změnil člověka víc, než jsem čekal.“
O autorovi
Aleš Prázný
