Diskuse k článku

Německá energetika: Atomu zády, slunci a větru čelem

Bylo by naivní si myslet, že čtvrtou největší ekonomiku světa lze přepnout na zelený proud jako vypínač u dveří, píše Jakub Kučera.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Kecálek

Přečetl jsem si článek se zájmem
A opět mě zaujalo "typicky zelené" mlžení - autor článku se elegantně vyhnul 2 problémům (v článku se jich lehounce dotknul, ale dál je nerozvinul) spojených s provozováním OZE založených na větru a slunci. Tím problémem je tzv. nasmlouvaný rezervní výkon - nevím zda autor ví (tj. zda jde o jeho neznalost, nebo úmyslné zatajování informace), že onen rezervní výkon neznamená jen nějaký papír... onen rezervní výkon znamená u klasických uhelných elektráren, že v kotli se topí a do ovzduší se vypouští emise, ovšem pára z kotle místo na turbíně končí v chladírenské věži - za natopený kotel se samozřejmě peníze platí, ovšem vyrobené teplo se bez užitku vypouští pryč. A čeká se, až energetický dispečink zavelí TEĎ a elektrárna páru pustí na turbínu a začne dodávat energii (např. slunce zakryl mrak, nebo zeslábnul vítr). V konečném důsledku pak OZE závislé na zálohování "špinavými" elektrárnami žádné emise nešetří... Druhý problém se jmenuje zastaralé technologie - protože zatímco OZE jsou masivně dotovány a díky dotacím sráží cenu silové energie, nejsou investice na rekonstrukce stávajících tepelných (převážně uhelných) elektráren - v provozu tedy zůstávají elektrárny s horší účinností a s vyššími emisemi, jejichž technologie se už zaplatila a lze je tedy provozovat levněji, než elektrárny moderní, které si musí vydělat nejen na provoz (nízká cena uhlí = nízké náklady) ale též na investice. Další otázkou, kterou autor opomíjí, je např, zvýšení emisí (mimo jiné provozováním uhelných elektráren a v důsledku dopravy levného uhlí až z USA) kvůli odstavení jaderných elektráren. A v neposlední řadě zůstávají zcela opominuty negativní dopady na ŽP plynoucí z provozu (opět dotovaného) bioplynových a biomasových elektráren (např. na 0,5 MW instalovaného výkonu u bioplynové stanice musí být na cca 600 ha ploše pěstována "energetická" kukuřice se všemi negativy, co toto pěstování přináší - počínaje splachem ornice, přes devastaci krajiny, přemnožení divokých prasat až konče po zvýšené emise metanu do ovzduší v průběhu silážování).
0/0
9.12.2013 13:34