Diskuse k článku

Může vědec chodit do kostela?

Jdeme po správné cestě, jejímž důležitým výsledkem je, že věda a „rozumné“ náboženství jsou zjevně zcela kompatibilní, píše Václav Hořejší.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Věřit v Boha a přitom být vědec....
Vážení, nejsem tak odborně fundován jako mí předřečníci. Feyenmana jsem četl (tedy jeho přednášky - v češtině).Ale já v tom rozpor nevidím. Každý z nás potřebuje mít nějakou svou vlastní "víru" v něco. Je jedno, jestli je to křesťanský Bůh, nebo něco z polyteistických náboženství, nebo víra v "bytost" která si hraje s vesmírem a je nám nepochopitelná. Z psychologického hlediska je návštěva kostela v podstatě vnitřní rozhovor s psychoanalytikem, kterého zastupuje to (ten) v koho věřím. Je to taková opora. A nevidím v tom žádný rozpor.Každý z nás si občas potřebuje někomu postěžovat, a nebo alespoň meditovat nad něčím, co mu vrací rovnováhu a umožňuje normálně fungovat.Třeba ve vyrovnání se se skutečností, že třeba 1 + 1 = 2 je jen jedno z nekonečně mnoha řešení výpočtu. Záleží při tom na definici co je 1 a co jsou dvě...Ladislav Strnad
0/0
9.10.2013 11:53
Foto

Puncochar

Občas se vztah mezi vědou a vírou
definuje tak, že věda odpovídá na otázku, jak, zatímco víře přenechává odpověď na otázku proč.
0/0
25.8.2013 9:40
Foto

B90o98h94u66s12l29a24v 42R98u68d43o85l36f 8646368902985

Vědec samozřejmě může věřit v boha
Vědec samozřejmě může věřit v boha, zvláště, pokud je to bývalý  komunista.Jedna věc je být zadobře s mocnými tohoto či onoho světa (bolševici, bůh) a jiná je pokora a lidskost.Protože pokora a lidskost je jediné skutečné setkání s bohem bez ohledu na jeho existenci či neexistenci.  
0/0
21.5.2013 22:06
Foto

Ondrap

:]
V jakém smyslu imaginární číslo "neexistuje", zatímco jiná čísla "existují"?
0/0
20.5.2013 22:32
Foto

Goeg 8750367619519

Dekuji za velice zajimavy
Dekuji za velice zajimavy clanek. Obdivuji vasi odvahu o takovem tematu psat v prevazne ateistickem Cesku a jit takto s kuzi na trh. Pouze bych zmenil nazev clanku z "Muze vedec chodit do kostela?" na "Muze vedec verit v Boha?", protoze ne kazdy kdo veri v Boha (jakkoliv definovaneho) chodi do kostela a zaroven ne kazdy kdo chodi do kostela v Boha opravdu veri (i kdyz v Cesku to asi neplati). O tom, jak malo toho vime napriklad o smrti jsem nedavno poslouchal velice zajimavy rozhovor s MUDr. Samem Parniou, a critical care doctor and director of resuscitation research at the Stony Brook University School of Medicine. Dr. Parnia napsal knihu: Erasing Death: The Science that is Rewriting the Boundaries Between Life and Death. Pripojim zde linku a vsem poslech rozhovoru velice doporucuji (v anglictine). Bylo to v poradu Fresh Air na National Public Radio v USA, ktery je velice kvalitni: http://www.npr.org/2013/02/21/172495667/resuscitation-experiences-and-erasing-death
0/0
20.5.2013 19:36
Foto

Pestamis

Skutečně nejsem matematik
Ale přeci jen jsem matematiku studoval několik let nejen na střední škole, jste -li schopen napsat výsledek odmomocniny ze dvou bez imaginmárního čísla tak vám gratuluji.Hezký den
0/0
20.5.2013 14:35
Foto

D16a71l28i40b92o95r 48S16t35y87s 3480480801821

Spíše k diskusi
Příspěvek byl míněn spíše vzhledem k diskusi než k obsahu článku.K obsahu tedy, pokud jsem nepřímo vyzván: Můj názor je, že pokud člověk chce zabránit tomu, aby byl indoktrinován, musí se hodně střežit míst, kde k indoktrinaci dochází. Po letech si myslím, že různě silné verze Stockholmského syndromu, kdy vězeň přebírá názory svých věznitelů, je tím vnitřním principem (nebo důsledkem ?)  hejnování v lidské společnosti. Nikdy si nemůžu být jist, do jaké míry Ss zrovna teď ovlivňuje i mne... Ale můžu se snažit se takovému ovlivnění vyhnout. Nevím, jestli je to dobře, ale jsem už holt takovej ...
0/0
20.5.2013 7:59
Foto

V.Hořejší

Bludný balvan
Hnízdil žádný Bludný balvan nedostal.
0/0
20.5.2013 6:04
Foto

V.Hořejší

Středoškolský základ
Omlouvám se, mám jen 5 obecných...
0/0
20.5.2013 5:55
Foto

Ondrap

Vy nejste matematik?
"Věda kupříkladu věří, že odmocnina ze záporného čísla neexistuje.""Tato kvalita stojí před odmocninou neb odmocňovat lze pouze kvantitu."Mě na gymnáziu učili, že odmocnina ze záporného čísla "existuje"... vás ne?
0/0
20.5.2013 5:44
Foto

Ondrap

To muselo dát práci....
V kontextu celé té knihy bych to interpretoval takto: někteří vědci v Boha věří a vůbec nechápu, jak je to "možné".(zjednodušeně řečeno) Když píše "nechci tu vyvracet vůbec nic", připadá mi to jako alibismus, protože o čem asi celá ta kniha je...To je podobné, jako se občas cituje Einstein, a pak se člověk dočte, že to byl "silně věřící".
0/0
20.5.2013 5:39
Foto

P91a78v34e57l 91M27i20c36h60a46l 9713685133

Hanebná komunistická sekta ovšem
vědoma si své podvodnosti vidí podvod všude. Protože sama není kritická, neváží si ani lidského života, očekává podobné všude kolem. Naštěstí k dějinám lidstva patří i zralost a rozvoj i v tak intimních subtilních věcech, netřeba je nahrazovat lživou ideologií. Je tedy náboženství směřování k celistvosti, úplnosti, jak tradice, kontinuita, tak aktuální realizace v rámci kontextu. Jsou pro školáky inspirativní filosofické konstrukce, je otevřenost i kritické vědy, jsou psychologické modely ba dokonce experimenty s lidskými pocity, náladami, náhledy, zážitky... Je ovšem i pro komunisty nepřípustná lidská dimenze věci, nepřípustná proto, že by s ní museli nést zodpovědnost za destrukci životů i zemí česka zejména. Opilecký prezident jako vrchol vývoje fakt moc pokroku vědeckému nesedí, a Gotwald byl zřejmě horší. K lidství tedy respekt, úcta, empatie, důvěra, naděje... nejen vraždy podle Lenina a Stalina jako řešení.
0/0
20.5.2013 0:55
Foto

Geralt

Psychosomatika je šarlatánství?
Biochemici na UK se učí o psychosomatice dlouhá léta, letos ji ministr zdravotnictví zařadil mezi medicínské obory. Proč pan MUDr. Jan Hnízdil, propagující psychosomatiku v řadě svých knížek, dříve člen Sisyfa, dostal bludný balvan? Tento spolek zřejmě nerozezná vědu od šarlatánství a jen brzdí rozvoj vědy jako takové. Novodobá inkvizice? :-(
0/0
19.5.2013 20:26
Foto

Geralt

R. P. Feynman: O smyslu bytí
"Také souhlasím s tím, že se lze zabývat vědou, a přitom věřit v Boha. Znám řadu vědců, kteří jsou věřící. Nechci tu vyvracet vůbec nic. Existuje spousta vědců, kteří v Boha věří, možná dokonce i v tom konvenčním slova smyslu - nevím přesně, v jakém slova smyslu věřící jsou. Jejich víra v Boha a vědecká práce jsou naprosto v souladu. Ale ten soulad není snadný."Richard P. Feynman: O smyslu bytí, Aurora: Praha, 2000. Strana 45.
0/0
19.5.2013 19:46
Foto

Geralt

Víra vs. model
Je rozdíl situaci přiblížit, modelovat, a stanovit pro tvorbu modelů konvence, nebo pouze věřit. A navíc víra je ve své podstatě jen další z modelů, možná v něčem méně přesný než ten věděcký. Nic méně, máte pravdu v tom, že věda řadu věcí (hypotéz), kterým dnes věříme jako dokázaným, ještě skutečně nedokázala. Jsou tedy předmětem víry.Například není zcela zřejmé, jak se v uzavřeném systému (vesmíru) dochází k vyšší uspořádanosti, tj. k nižsí entropii, když entropie samovolně (bez vnějšího zásahu) neklesá (uspořádanost neroste). Jistou odpověď by mohla dát buď víra a nebo kybernetika (vložení infromace při samotném vzniku vesmíru). Další variantou je, že vesmír není uzavřený (izolovaný) systém. S čím pak ale interaguje (či interagoval)?Podobný problém je s evolucí, tedy s jejím započetím. Její průběh už problém nečiní - organizmus není uzavřený systém, provádí látkovou výměnu. Pro něj zákon o neklesající entropii neplatí. Jak ale došlo k prvotnímu spořádání molekul do složitější strukutry (organizmu) proti zákonu o neklesající entropii?Možná už na tyto otázky někdo prokazatelně odpověděl, ale ke mě se zatím žádná taková teorie nedostala.
0/0
19.5.2013 19:18
Foto

D96a23l39i76b33o84r 24S84t36y76s 3350190321741

Poincaré
Specificky se pak domnívám, že pokud jde o vědeckou metodu, nejblíže se k jejímu pochopení přiblížil JH Poincaré např. http://www.iep.utm.edu/poincare/ To byl člověk, která viděl mimálně o 80 let dopředu v matematice a také byl schopen dobře analyzovat jak sám postupuje:Např: "Cílem vědy je předpověď. Abychom jí dosáhli, provádíme zobecnění nad rámec zkušenosti. ... Když hypotéza neprojde empirickým testem, znamená to, že jsme opominuli nějaké důležité jevy ... Vždycky bude určitý rozpor mezi hypotézou a realitou....Samotná zkušenost nemůže vyvrátit teorii, protože teorie často koriguje zkušenost.... "  
0/0
19.5.2013 18:49
Foto

D36a73l80i93b46o55r 80S44t22y73s 3280440441401

Společný středoškolský základ
Obecně se domnívám, že podobné diskuse ve vzdělané populaci by měly vycházet ze slušného a všeobecně akceprovaného středoškolského základu. Takovým mi kurs Theory of  Knowledge na IB připadá. V následujídím uvádím oblasti, které jsou tam diskutovány, protože mi připadají jako rozumný přehled oblastí v nichž by si každý měl ujasnit svou pozici (zdroj http://en.wikipedia.org/wiki/Theory_of_knowledge_(IB_course) ): The TOK course uses a combination, in no particular order ("many entry points and sequences are possible")Ways of knowing: (sense perception, reason, emotion, and language). How do we gain knowledge of the world, and what are the advantages and disadvantages of each way in which we learn of the world and our place in it. Starting in Fall of 2013, the IB curriculum has changed to include four other ways of knowing: intuition, imagination, faith, and memory.Areas of knowledge (mathematics, natural sciences, human sciences, history, the arts and ethics): their distinct natures and methods of gaining knowledge, the types of claim each makes and the issues to consider (e.g. "How do you know that the scientific method is a valid method of gaining knowledge?", "What is the reason for having historical knowledge, and how is it applied in life?").Factors that transcend individual ways of knowing and areas of knowledge:Nature of knowing: what are the differences between information, data, belief, faith, opinion, knowledge and wisdom?Knowledge communities: what is taken for granted in a community? How can we decide which beliefs we ought to check further?Knowers'' sources and applications of knowledge: how do age, education, culture and experience influence selection of sources and formation of knowledge claims? If you know something, or how to do something, do you have a responsibility to use your knowledge?Justifications of knowledge claims: why should claims be assessed critically? Are logic, sensory perception, revelation, faith, memory, consensus, intuition, and self-awareness equally reliable justifications? Use of coherence, correspondence, pragmatism, and consensus as criteria of truth.
0/0
19.5.2013 18:32
Foto

Pestamis

Infromace a skutečný střed souřadnic
Drazí pánové,Každý děláme věci tak jak nejlépe umime. Náboženství a současná věda jsou dva kompatibilní systémy, které fungují na bázi já věřím. Věda kupříkladu věří, že odmocnina ze záporného čísla neexistuje.Představme si však skutečný střed vesmíru nazvěme ho dobem nula. Jaký význam v tomto budě bude mít znaménko + a - . Bude-li pozorovatel stát pevně v tomto bodě bude schopen pozorovat, jak se něco vzdaluje a přibližuje. Pokud to bude v nějaké vzdálenosti od něj bude schopen pozorovat, zda předmět rotuje doleva nebo doprava. Znaménka + a - získají význam směru od středu + nebo návratu ke středu -.  Tato kvalita stojí před odmocninou neb odmocňovat lze pouze kvantitu. Neříkám, že všechny, ale celá řada vědeckých zákonů, jsou konvence. A tudíž jsou předmětem víry. Zamyslete se nad tím.Přeji všem krásné dny a hodně pochopení do vašeho života
0/0
19.5.2013 16:29
Foto

Ondrap

Einstein?
Opravdu byl Einstein silně věřící?http://en.wikipedia.org/wiki/Religious_views_of_Albert_Einstein Richard Feynman (Nobelova cena za fyziku) napsal knihu, proč si myslí, že vědec nemůže být věřící. Je fakt, že víra v USA a u nás je hodně velký rozdíl, takže v našem kontextu mi to připadá  přehnané...ale přece jen...
0/0
19.5.2013 15:25
Foto

Jiri12

zkuste si pozorně poslechnout tohle:
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=JKHUaNAxsTgBTW rád bych se podepsal celým jménem, ale právě kvůli moderním inkvizitorům to není možné... ach ta vědecká svoboda :-)Je z pohledu psychologie zajímavé, jak si někdo osobuje dogmatické právo rozhodovat o tom, co je a není "rozumná víra", věda nebo šarlatánství. Není to vlastně zajímavé, je to smutné. Bludné balvany v duši, kterých se chcete zbavit tím, že je materializujete a "předáváte" druhým?
0/0
19.5.2013 9:56
Foto

V.Hořejší

Víra vs. pověra
Máte to nějak popletené - homeopatie a další šarlatánství, proti kterým brojíme my "sisyfovci" nemají s vírou, o které píši, nic společného. Jsou to pověry, podvody a hlouposti. Nobelisti nejsou zastánci těchto šarlatánských nauk. A představitelé církví také ne.
0/0
19.5.2013 8:29
Foto

Jiri12

"Rozumné" náboženství potřebuje zejména rozumnou vědu
Bohužel, velká část tzv. "vědy" se chová velmi dogmaticky a pyšně... a je to tak už minimálně několik století. "Člověk přece nikdy nemůže létat, spalovací motor je nesmysl, který nikdy nemůže fungovat, atd. atd. " Je zajímavé, že tato pýcha se netýká těch opravdu dobrých vědců (bez uvozovek). Viz Koperník, Kepler, Pascal, Newton, Franklin, Linné, Lomonosov, Faraday, Morse, Pasteur, Einstein, Mrázek, a další silně věřící... A když se podíváte na biografie nositelů Nobelových cen, říkáte si "snad tedy když chci tu Nobelovku, tak abych byl taky věřící?" :-) Podle mne, víra není příčinou jejich úspěchu, ale je výrazem jejich pokory a morálky, a zejména schopnosti žasnout, která je snad příčinou úspěchu. Bez pokory asi těžko přijdeme na to, co je oněch 96% "temné" hmoty a energie, čili to, co neznáme, i přes všechnu naši pýchu, sarkasmus a ironii vůči homeopatii, duchovnu přírodních národů, a řadě dalších věcí, o kterých "prostě vůbec nebudeme diskutovat".... Členové klubu Sysifos jsou totiž sami takovými bludnými balvany ve svém duševním a duchovním životě, balvani, kteří ztratili víru v člověka vůbec, a proto asi nikdy nepochopí, že na tu Nobelovku právě z těchto důvodů nikdy nedosáhnou :-))
0/0
19.5.2013 7:18
Foto

D78a20l81i67b33o92r 51S91t94y20s 3250630651971

Mathematical universe
Diskusi o "unresonable success of mathematics" pro popis přírodních věd probírají už maturanti v mezinárodních programech IB. (http://www.amazon.com/Theory-Knowledge-Diploma-Richard-Lagemaat/dp/0521542987)Pokud jde o to, zda existuje boží kniha všech rovnic nebo ne, pak máme rozumnou bázi pro kvalitativní i kvantitativní diskusi. Pořád ale zůstává názor "Když zmizí bůh, zbyde alespoň kniha".  
0/0
19.5.2013 6:42