Diskuse k článku

Koláčkovy televizní počty nedávají smysl

Bývalý manažer Mostecké uhelné společnosti se v Událostech komentářích dopustil brilantního faux pas v oblasti finančnictví.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Igorjansen

Kolego,
ziskovost spolecnosti jsem nekomentoval, mimo jine proto, protoze o ni momentalne vim prd. Jinak si dokazu realisticky predstavit, ze management mel snahu cisla priohnout tak, aby ovlivnili cenu akcii smerem dolu, coz by mel byt realisticky duvod/zpusob, jak je stihat (prave insider trading/pece radneho hospodare atd...).
0/0
21.10.2013 7:59
Foto

Martinn

Chápete, že to co udělali je ve slušné společnosti trestné ???
Diskutovat o tom mohou pouze gauneři a lumpové...Jejich výskyt je v přímé úměře k počtu politických stran. Lze tedy odvodit, že parlamentní politické strany generují gaunery a lumpy. Poohlédněme se například po přímé demokracii, která funguje 700 let... Zkusme změnit pravidla pro "elity".  Nechci, aby o státu rozhodovali lakyrníci, družinářky, sestry, veksláci (ti totiž daně neplatili a neplatí) ... Při vší úctě k uvedeným profesím: pokud však takoví lidé preferují politiku nad svoji profesi, ztratili svoji osobní integritu a stávají se hledači loutkářů. 
0/0
20.10.2013 21:04
Foto

Murdoch

Obávám se, že se mýlíte, pane
Obávám se, že se mýlíte, pane kolego. Pokud mě - jako ex-akcionáře MUS neklame paměť, tak právě vytváření povinných rezerv na rekultivaci bylo společně s poklesem težby nejvýznamnější příčinou brutálně klesající ziskovosti. A toto jsou slova pana budhisty a tiskové mluvčí MUS - tuším, že se jmenovala Hana Bílková, kterými neustále masírovali akcionáře, aby akcionáři pochopili, že je lepší se akcií zbavit:-) Možná bych i pohledal nějakou tu výroční zprávu z té doby:-) A mezitím peníze z účtu zákonných rezerv putovaly na "záchrannou" privatizaci panem manažerem. Podotýkám, že v té době zhruba stejně velká uhelná společnost Severočeské doly - vykazovala stabilní zisky v řádu 600-800 mil. A stejně tak Sokolovská uhelná generovala stabilní zisky v řádu stamilionů, jen u MUS se od uvedení na burzu zisky propadaly každoročně o desítky procent... S tím vytažením si peněz z akvírované firmy hnedka druhý den - to si teda nejsem jistý. V českých luzích a hájích svého času ovládla Penta Severomoravské vodárny a posléze si odhlasovala na VH mimořádnou dividendu, na kterou si SV musela vzít úvěr, pravda. Ale takový leverage, kdy firma menší pohltí firmu větší,  je spíš vyjímkou. A jinak vzít si úvěr od firmy, kde nejsem stoprocentním akcionářem je vždycky tak trochu incest, daleko čistší je výplata dividend - ostatní vlastníci nepřicházejí o svůj podíl na zisku. Jenže budhista se - zřejmě v duchu své filozofie - prostě asi dělit nechtěl, on chtěl MUS přece zachránit, ostatním akcionářům ani deko:-)
0/0
19.10.2013 17:25
Foto

K40a42r80e53l 38V67y50š43a25t71a

Díky za upřesnění
rád jsem se poučil. Takže shrnuto, jediný a možná zásadní problém je v tom, že investor nebyl někdo cizí, ale skupina manažerů rozhodující o způsobu zhodnocení firemní hotovosti. To, že si nezákonosti tohoto způsobu ovládnutí firmy byla skupina vědoma, svědčí o nastrčení prázdné schránky jako převodu financí. Jak jednoduché by bylo, půjčit si prostředky osobně a převést je na svůj účet. Z toho pak financovat nákup akcií. Ale to by neprošlo. Naskýtá se otázka, zda tato operace nebyla také navíc pojistka, kdyby firma neprosperovala a nebylo na vrácení půjčených peněz. Prostě flagrantní zneužití informací a to je myslím trestné. Připomíná mi to jak jedna skupina manažerů státního podniku ho řídila tak špatně, že ho po čase pod jejich vedením přivedla téměř k bankrotu. Nakonec byl stát údajně rád, že firmu za pár šupů prodal těmto manažerům. Do roka a dne byla firma ve velkém zisku a myslím za další rok byl jeden z těchto manažerů vyhlášen podnikatelem roku.
0/0
18.10.2013 21:22
Foto

Igorjansen

Jenom k tem sazbam
Samozrejme je zakladni otazka, komu pujcuji. Pokud davam penize do banky, pak je teoreticky nejvyssi mozna sazba PRIBID (pokud ta banka neni zrovna IPB pred krachem atd...). Pribor/Pribid jsou vicemene bezrizikove sazby (aspon v teorii) tj. nepredpoklada se (podstatne, resp. az do krize se neuvazovalo zadne) riziko nesplaceni ze strany banky.  Realne podniky samozrejme maji realne riziko bankrotu, ktere se zobrazuje kreditni marzi - pokud je pravdepodobnost, ze spolecnost pristi rok zkrachuje na urovni 10%, pak musim chtit aspon PRIBID + 10%, abych byl pri velkem poctu pokusu na stejne situaci/mnozstvi penez, jako kdyz dam penize do banky (jina vec, jestli bance stoji za to, zrovna me cpat PRIBID, ci jestli mi da min...).  Jinak Newton Financial Management Group a.s. vstoupil do likvidace v roce 2007, tj. 10 let po pujcovani, coz expost odpovida kreditnimu riziku na urovni zhruba tech 10-ti procent (ale to je takove to lidove hadani, likvidace neni bankrot, takze tech +10% je spis maximalni horni hranice marze, ktera by se dala pozadovat...). Jinymi slovy, odpovidajici trzni sazba pujcky Newtonu v roce 1997 by byla spis na urovni 12+5(az 10)%, tj. rekneme 17-22%. Otazkou je, kdy to splatili, tj. jako skodu spolecnosti zpusobili - jestli za mesic, tak je to porad nula nula nic, jestli za rok, tak je to treba 200 milionu... Mimochodem, za 17% si berou lidi spotrebitelske uvery dneska, takze to neni nic prehnaneho...
0/0
18.10.2013 20:46
Foto

Igorjansen

Teda, ne ze bych mel blizsi informace, ale
pokud si matne vzpominam, tak z kazde tuny vytezeneho nerostu (treba uhli) se odvadeji statu nejake poplatky, s rekultivaci to nema nic spolecneho... Rezervu na rekultivaci (vysku) schvaluje nejaky bansky urad, potom spolecnost tvori danove uznatelnou rezervu (tj. dava si to do nakladu) postupne do vytezeni (takze defakto taky podle tun, ale v principu to neni nejaka fixne stanovena castka a v case se prehodnocuje).  Az do roku 2004 neexistovala zadna povinnost mit nekde nejake specialni prostredky/penize/aktiva na rekultivaci, proste jenom existoval zavazek, kterej mohl byt klidne financovan na strane aktiv rypadlem a pohledavkami od Newtonu. Zmena prisla zakonem 438/2003 Sb, ktery novelizoval zakon o rezervach - 593/1992... Takze v dobe, kdy si Newton/Kolacek ty penize pujcovali, tak spolecnost mohla volne nakladat se vsemi aktivy a pokud to bylo za trznich podminek, tak by bylo tezke je dohnat (mimochodem, je rozdil, mezi PRIBOREM a PRIBIDEM, jsou to teoreticke sazby, mezi kterymi je "spread" - rozdil, ktery sezerou banky, takze ze byl Pribor na nejake urovni jeste neznamena, ze bylo mozne si volne prostredky ulozit u banky za podobnou sazbu == logicky to melo jit pouze za sazbu nizsi, za Pribor si banky muzou pujcit mezi sebou...). Jinak uplne z jineho soudku - ono to pujceni si penez od budouciho cile vypada na prvni pohled divoce, ale v praxi se neco obdobneho deje dnes a denne. Tj. investor si pujci penize od banky, za ne koupi firmu a hned druhy den si pujci penize od koupene firmy nebo vycucne dividend, co to jen jde, a splati pokud mozno co nejvetsi dil bankovni pujcky == kazda akvizice podniku musi byt logicky v zaveru financovana koupenym podnikem, proste si za penize koupite neco, co si musi na tu kupni cenu vydelat... (mozna lepsi si predstavit, ze si kupujete stanek se zmrzlinou, ve kterem je jeste pokladna s nejakou hotovosti atd.). U MUS je jenom rozdil v nacasovani (misto pujcky od ciloveho podniku az po akvizici byla pujcka predem...). Takze ja bych je spis honil na nejakeho spravneho hospodare, zneuziti informaci atd., tam by se snad dalo neco vyvarit i pod ceskymi zakony... 
0/0
18.10.2013 20:21
Foto

K74a59r53e76l 90D13v40o21ř97á78k 2848864534690

Ona to mozna neni jen otazka urokove sazby
Ona to mozna neni jen otazka urokove sazby, ale i toho, zda pujckou Newtonu nevystavili manazeri MUS riziku, ze o pujcene penize nebo jejich cast prijde, pokud by se Newtonu nepodarilo MUS ovladnout. Nemyslim si, ze management muze s povinne vytvarenym fondem na rekultivace disponovat zcela volne ...Nemluve o tom, ze Kolacek a spol., aby mohli MUSce vratit penize do prave kapsy, ji je nejdriv museli vytahnout z leve.
0/0
18.10.2013 13:46
Foto

K13a86r57e98l 98V16y10š41a53t71a

Matně si vzpomínám, že z každé vytěžené tuny
uhlí byla zákonem dána částka na zvláštní účet. Ty peníze měli sloužit na rekultivaci krajiny po ukončení těžby. Nakládání s odloženými prostředky bylo nějak upraveno, v nějakém režimu. Má někdo bližší informace o této problematice? Bylo možné z toho účtu peníze půjčovat? 
0/0
18.10.2013 12:38
Foto

Nindža Lidumil

Úvaha je logická,
a já teda nejsu finanční ředitel , jenom si říkám, jestli PRIBOR není jedna věc a výnosový úrok, za který se dají uložit dočasně volné finační prostředky společnosti, věc druhá (a případný výnos jakékoli jiné investice věc třetí). Termínovaný vklad s úrokem 13 % p.a. (viz předchozí příspěvek v diskusi) to si nemyslím, že bylo už v roce 1997 úplně reálné, ale mohu se mýlit. Českou pozicí dotázaný finanční ředitel doslova odpovídá "Opravdu si nedovedu představit, proč by někdo něco takového dělal. Naopak, pokud chci někomu půjčit peníze, tak pochopitelně za vyšší úrok než mi nabízí banka“. Měla mu snad být položena přímo otázka, jak hodnotí 9 % výnos v roce 1997. Přitom samozřejmě necháváme stranou podstatnou otázku, zda šlo o volné prostředky, zda naopak nechyběly, zda společnost např. kvůli tomu nemusela čerpat větší provozní úvěr atd. Takže i to srovnání s výnosovým úrokem se mi zdá vysoce teoretické. Je poměrně divné, že by najednou měli na firmě dvě miliardy nebo kolik a marně si lámali hlavu kam s nima.
0/0
18.10.2013 12:24
Foto

Martin Hájek1

P.S.
Švýcarští odsouzenci by si naopak v rámci povinných výměn museli část trestu povinně odpykávat v České republice, což by jednak Švýcarsku ušetřilo peníze, jednak by to výrazně zvýšilo odstrašující účinek trestu :-).
0/0
18.10.2013 12:21
Foto

Arny

Mohli, ale evidentně se neptali
A jde o to, zda skutečně byla takovým jednáním způsobena škoda a komu? Pokud se nikdo necítil poškozen takovým jednáním finančního ředitele, tak úvaha o tom, že peníze mohly být zhodnoceny v bance lépe, je čistě akademická v rovině "coby, kdyby".
0/0
18.10.2013 11:42
Foto

I90s60t75v39á97n 33L91é67k15o

Tak třeba akcionáři by se
Tak třeba akcionáři by se mohli ptát, proč finanční ředitel MUS dal úvěr Newtonu za 9 procent, když mohli ty 2,5 miliard dát do banky za 13 procent. Rozdíl 4 procenta u takové sumy už je dost velký, ne?
0/0
18.10.2013 11:00
Foto

Arny

Když někomu půjčuji peníze
tak, že z pohledu jiného, poškozuji sám sebe na úroku, tak k tomu mám nejspíše nějaký důvod (za předpokladu, že jsem svéprávný). A pokud  úmyslně  způsobím vyčíslitelnou škodu takovým jednáním (tj. nedostanu žádné jiné protiplnění v hodnotě odpovídající rozdílu úroků)  a nikdo oprávněný si nestěžuje, že by byl mým jednáním poškozen, tak je to co za trestný čin? Kdo a na podkladě jakého zákona je oprávněn mi diktovat, jaká má být výše mého zisku? Co by tady měl soud řešit?
0/0
18.10.2013 10:35
Foto

Martin Hájek1

Co se podřídit Švýcarské trestní jurisdikci?
Tak mě napadá, co se podřídit Švýcarské trestní jurisdikci a pronajmout si jejich vyšetřovatele a soudce. Možná by to vyšlo i levněji, než naše soudy a státní zastupitelství a navíc by to fungovalo. Rozdíl v efektivitě Švýcarské a České justice je naprosto alarmující, také poněkud odlišná je délka řízení.Mimochodem příznačné je, že Koláčka bylo možné chytit téměř okamžitě už na výhodném úvěru - tím přece jednoznačně poškodil svoji společnost a to se dalo odsoudit už tenkrát. On si prostě skoro vůbec nedával majzla, a přesto mu to všechno prošlo...
0/0
18.10.2013 9:48