Diskuse k článku

Jedna pravda se rozsypala jako rozbité zrcadlo: Slabost, jež si žádá sílu

Ve světě emancipovaném od pevných řádů a pravidel nezbývá člověku nic jiného než se stát tvůrcem sebe sama, jenž se nemůže o nic opřít.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Odpad 17.12.2013 12:17

krestansky omyl

krestansky svet, vize, ideje jsou postavene na vlastnich sebedeklamacich-vire. cloveku tim odkojenemu se muze zdat, ze se takova vize borti, vecne ideje blednou, neexistuje autorita, skutecnost je slaba. slaba? .. v tom je paradoxne zasani krestansky omyl, skutecna autorita, ideje, pevnost, vzdy vychazeli jedine ze skutecnosti, mimo ktere nic neni. krestanstvi je zbloudilost narcisa uneseneho v zrcadlu vlastni predstavy boha-skutecnosti a vyvolenosti, kazani misto uceni se. dnes, ve svetle skutecnosti rozpadajici se zrcalo jeho vizi sveta, dava pocit zmaru a rozpadu. ale nedeje se nic noveho, rozpada se neduzive, malgidni, prebytecne, falesne, tak je to spravne. na zivotu a vsem z ceho vychazi, na cem stooji, jeho principech-idejich a totalni autorite se nemeni ani chlup, byt to je autorita pro cloveka neuchopitelna a vedle starych zidovskych-blizkovychodnich predstav docela jina