Diskuse k článku

Hodnocení vědy: Proč „kafemlejnek“ nemele, jak by měl

V systému, který každému výsledku bádání přiřazuje určitý počet bodů, lze snadno nahradit kvalitu kvantitou, píše Václav Hořejší.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

D24a18l59i39b23o38r 77S40t12y39s 3700570371781

Viz níže
1) Použít kombinaci IF 5 let a cited half time - případně jiná kritéria  viz ERC - k identifikaci Scientific Leaders2) Pustit na ně zahraniční peer reviewersKdo projde, toho seriózně podpořit nejméně na 10 let dopředu a dát mu tenure. 
0/0
1.9.2012 16:58
Foto

Jaromir Marek 5717916434755

zahraniční peer reviewers
ad 2 - stalo se - s těmito hodnotiteli :  http://www.ceitec.cz/uploads/Evaluators-Facebook1.pdf Další kolo peer review evaluací T. Hruda naplánoval (ještě jako ředitel a nenáměstek :-) ) tuším na rok 2015 ...
0/0
1.9.2012 19:58
Foto

D30a73l63i53b61o78r 98S24t59y40s 3100180901971

Vida, šlo to i v současném systému
Některé lidi jsem slyšel namítat, že na CEITECH ne úplně proběhl ten krok 1) . Ale nemusí to být problém, vidět konečně zájem kvalitních lidí o vaše výsledky a získat s těmito lidmi osobní kontakt může i publikačně nastartovat. Alespoň nám se to stalo.Teď nezbývá než doufat,1) že příprava na příští peer  review neochromí vaší schopnost nakafemlít dost peněz aby bylo na výplaty a provoz 2) že zvládnete plnit monitorovací indikátory, které máte jistě nastaveny RIV-ově.
0/0
2.9.2012 7:05
Foto

Jaromir Marek 5887506284235

monitorovací indikátory, které máte jistě nastaveny RIV-ově
Nikoliv.  Teď o víkendu sice nemám po ruce kompletní podklady, co si ale pamatuji, indikátory (v jejich publikační části) nejsou o RIV bodech či počtech výsledků "druhu Jimp", ale o počtech publikací nad (přinejmenším) relevantními impaktovými oborovými mediály. 
0/0
2.9.2012 19:33
Foto

Magyar.Magyar

Kam vede scientometrie
... na okraj; kafemlejnek sice může odhalid suché klestí, ale nevím, jak si poradí s citačně/publikačními klany: český elektrochemický citačně/publikační klastr René Kizek, Libuše Trnková ... budiž zářným příkladem!
0/0
1.9.2012 14:41
Foto

Msebek

.
.
0/0
1.9.2012 12:10
Foto

D18a26l84i17b15o37r 87S25t33y92s 3140680711901

Dobrá otázka
Nejvýznamnější asi:  Urban J., Vaněk J., Soukup J. and Štys D., Expertomica Metabolite Profiling: Getting more information from LC-MS using the stochastic systems theory approach, (2009) Bioinformatics 25, 2764-2767Urban J, Hrouzek P. and Štys D., Time alignmnent in HPLC-MS 2012 Lambert Academic Publishing, ISBN: 979-3-659-13020-5a  StysD., Urban J., VanekJ., CísarP. Analysis of biological time-lapse microscopic experiment from the point of view of the information theory. Micron. 2011a, 42, 360-365. Epub2010 Feb12.Stys, D., Vanek, J., Nahlik, T., Urban, J., Cisar, P.: The cell monolaye rtrajectory from the system state point of view. Mol. BioSyst. 7, 2824-2833 (2011) Stys D., Jizba P., Papacek S., Nahlik T., and Cisar P., On measurement of internal variables of komplex self-organized systems and their relation to multifractal spectra, 2012,IWSOS 2012, LCNS 7166, pp. 36-47, Kuipers and Heegaard eds. Springer: Heidelberg Dordrecht London New York, ISBN 978-3-642-28582-0 Nejcitovanější pak: Phosphorylation controls the three-dimensional structure of plant light harvesting complex II (1997), Nilson A., Stys D., Drakenberg T., Spangfort M. D., Forsen S., Allen J. F., Biol Chem 272, 18350-18357 O níž bohužel musím říci, že experimenty tam uvedené nemají nic moc společného s hypotézou, která se testovala. Proto jsem taky až druhý autor, dost jsem psaní té publikace ke konci bojkotoval, jak mi postupně docházelo, co všechno by se mělo udělat. Člověk se holt učí až časem. Část těch experimentů jsem pak udělal, bez valného zájmu odborné věřejnosti, což mne utvrdilo v názoru, že lidi moc nepřemýšlejí nad tím, co čtou a proč to citují.   
0/0
31.8.2012 5:12
Foto

Ctenarcp

;-)
Děkuji, tak Vám začínám lépe rozumět. Ale možná subjektivitě moc pouštíte uzdu. Většina z nás zná situace, kdy je nám mdlo z pozitivního ohlasu naší práce od lidí, u nichž je těžké si představit, že práci chápou ... Co by měl říkat takový Albert Einstein, který zažíval "porozumění"  intelektuálů všemožných profesí. Všechno je to "relativní" ;-))).  Opravdový muž ale vidí dále, než ke špičkám vlastních bot. A tak se nenechá odradit hemžením intelektuální droboty, nenechá se trvale otrávit a rozpozná ve všednodennosti přítomnost řádu Universa. A je si vědom ve své pozemské konečnosti, že také  trendy, korelace, symptomy jsou projevy Pravdy.  Ne Pravda sama. A jen pyšný člověk považuje sílu těchto průvodců Pravdy za chabou ve srovnání s vlastním Názorem. Zkuste, při vší probematičnosti uznat, že na Zemi žijí ještě další inteligentní bytosti, které Vaši práci citují s porozumením ;-). Pěkný den, osamělý poutníče.
0/0
31.8.2012 6:27
Foto

D41a20l34i17b66o44r 23S58t20y92s 3280610641351

Díky
Nejsem takový optimista. Chci ještě dodat částečně souvislé imprese:Se svým studentem - absolventem kybernetiky - jsem před pár lety zašel na poradu k mladšímu profesorovi univerzity v Konstanci. On nám ukázal jak z datových řad vybírá vhodná data. Nic neskrýval, absolutní svatá prostota. Když jsme se ozvali, že nejprve musí dobře fungovat přístroj - a by nebylo třeba data "upravovat" - a že jsou i jiné softwary na analýzu dat než stará verze Excel,  dozvěděli jsme se, že si moc troufáme. (Pravda, řekl jsem i,  že hypotéza se musí vždy řádně testovat, a že každý měřený jev má i svou fyzikální podstatu.)Podobná příhoda se o té doby opakovala mockrát, doma i v zahraničí. V zahraničí ale míň často, tam je věda přece jen pořád především vášeň k získávání poznání. Jsou ještě obory, kde se i u nás studenti připravují tak, aby z dat vytěžili to, co v nich skutečně je. Třeba ta kybernetika nebo fyzikální inženýrství. Dost samozřejmě záleží na tom, jakou člověk dělá třeba diplomní práci. Ale v principu když něco má fungovat autonomně - jako třeba robot nebo analyzátor hlasu - musíme co možná všechny používané hodnoty = fenomenologické proměnné získat z experimentu. Nemůžeme používat nějaké Pišvejcovy konstanty aby to pěkne vypadalo, jako bývá zvykem v software pro chemickou analýzu.  (Ale viděl jsem i horší příklady, kdy se experiment  "designoval" tak, aby tam jiné látky nebyla vidět. Bylo to v praxi a radši se neptejte kdy a proč. )A aby se parametry z experimentu získaly, musíme mít dobrý (i když pracovní) model pozorovaného jevu VČETNĚ modelu experimentu - experimentálního zařízení. Něco takového neuděláte 50 x do roka. Ani 5x ne, spíš 0,3x.Ale když to uděláte, je to zadostiučinění, které vám žádné vítězství na jedné nebo druhé straně fronty nepřinese.  
0/0
31.8.2012 16:06
Foto

Msebek

Už jsem vás chtěl odbýt,
co sem taháte nějakou Kostnici, takový zapadákov, ale pak koukám v QS, že jsou o 200 míst před námi (ČVUT). Ach jo :(
0/0
2.9.2012 21:46
Foto

D50a61l43i31b54o48r 31S31t14y27s 3820380451881

Ale volové jsou v Kostnici taky
občas pěkne korunovaní. Naopak na norském státním potravinářském výzkumáku Nofima jsme byli schopni psát články o přesné definici rozlišitelnosti a odlišitelnosti na základě popisu prostřednictvím toologikcých prostorůTeď se z toho vymotejte ...
0/0
3.9.2012 10:42
Foto

Daniela Tkacikova

LAP Lambert Academic Publishing
Pane docente,zajímalo by mě, proč si ceníte zrovna publikaci „vydanou“ u Lambert Academic Publishing, https://www.lap-publishing.com/ (Urban J, Hrouzek P. and Štys D., Time alignmnent in HPLC-MS 2012 Lambert Academic Publishing, ISBN: 979-3-659-13020-5)? Pozn.:  V katalogu LAP je nutné hledat pod názvem Time-alignment in HPLC-MS (copy-paste v tomto případě nefunguje).Proč se ptám? Protože hlavní aktivitou LAP je „vydávání“ bakalářských, diplomových a disertačních prací...Není těžké si prostřednictvím Google (lap lambert academic publishing scam; lap lambert academic publishing spam aj.) zjistit, o jaké „vydavatelství“ jde, jakým způsobem získává autory, co je jeho cílem, atd. Autorům na reputaci vydavatele jejich knihy nezáleží?(„Kafemlejnek“: Autoři si vykážou publikaci do RIV jako odbornou knihu.)A co recenzní řízení? To u LAP asi nehrozí. Nebo se pletu?Viz též problematický odkaz na „nové hnutí“ v recenzním řízení=bohužel nejspíš jen na jedno z mnoha „atraktivních témat“ (PR 2012) jedné z dlouhé řady multi-konferencí prostřednictvím jedné z mnoha výzev k aktivní účasti na akcích neúnavně organizovaných profesorem Nagibem C. Callaosem (General Co-Chair, Editor in Chief atd.). Čím se vlastně zabývá ten International Institute of Informatics and Systemics? Stačí položit dotaz do Google: "Orlando, Florida, USA" IIIS conference Callaos Chair site:org.V Česku se bohužel denně setkáváme s tím, že každý dobrý úmysl či myšlenku lze snadno zneužít a využít k osobnímu prospěchu. Ale, jak je vidět na příkladech LAP a IIIS, nejsme v tom sami. Není divu, že se pak tak nějak vytrácí původní smysl vědecké komunikace.
0/0
31.8.2012 20:44
Foto

D36a24l85i47b69o37r 44S56t14y97s 3840460341571

LAP
Té práce si vážím kvůli jejímu vědeckému obsahu. Ona to je totiž docela průlomová myšlenka, porovnávat chromatografické experimenty na základě pozaďových příměsí. Navíc to umožňuje odečítat pozadí jako látky v něm přítomné a ne jako jakési hodnoty neúplně definovaného původu. To totiž v HPLC-MS (1D, jak s běžně rutinně používá) vůbec nefunguje, protože pozadí se zvyšuje i snižuje spolu s vymývanými látkami díky interakcím s kolonou a změnami odezvy detektoru. Trvalo tři roky to naprogramovat, ale funguje to hodně robustně. Jenže je to tak složité, že na 8-12 stránek to nepopíšete a recenzenti tomu neporozuměli ani si to nezkusili. V softwaru to zas vidí jen skutečně zasvěcený programátor.Já už jsem to někde na ČP psal - když se nám věc - v tomto případě naprogramovaný a mnohokrát v praxi ověřený time alignment - nepodařilo dostat do časopisu, poslali jsme to k publikaci jako k knížku. Možná jsme mohli ještě zkusit PLOS ONE, ale měli jsme toho už dost, chtěli jsme se hnout k nečemu dalšímu a mít v ruce publikaci na níž se můžeme odkazovat. V komentáři k tomuto příkladu jsem psal i že je to zajímavý příspěvek k diskusi o scientometrii.Mimochodem, teď máme další podobnou bitvu o článek pojednávající o objektivním stanovení přesnosti přístroje. Přítom bez toho se v automatizaci analýzy nikam nehnete nebo je to jenom kouzelnické šálení pro neznalé publikum. Recenzenti ale vůbec nechápou smysl té věci, pro ně má smysl se chybou měření zabývat až při opakovaných měřeních. Jak jim výsledek každého měření ovlivní Pišvejcova konstanta, která se zadá na začátku do přístrojového (či jiného analytického) software, ani neuvažují. Nehledě na to, že všichni víme, jak často se výsledky neopakují nebo se publikuje "jeden typický průběh".Jedna věc se snad podaří "prodat ": "... resolution/resolving power .... criteria for formal definition  from the topological space point of view." To vše a ještě něco jsou výsledky jedné  disertace a všechno je shromážděno v jednom fungujícím software.Mimochodem - používáte mikroskop? Víte jak kamerový software  "interpoluje" barevné body? To je další bitva, která nás čeká. Přitom dosah problému pochopí  mnohý amatérský fotograf, podle všeho ho ignourují prakticky všichni, kdo mají na mikroskopu barevnou kameru. Jinak by totiž kamerové softwary vypadaly úplně jinak.Na činnosti LAP nevidím vůbec nic špatného. Spousta diplomích a disertačních prací zapadne někde - v lepším případě - na serverech univerzity a je pryč. Pro praktické využití třeba v softwarech často čerpáme ze stažených disertací, protože ty bývají dostatečně detailní a obashují mnohé, co se nikdy jinak neopublikovalo. I u disertací probíhá oponentní řízení, mnohdy, tedy alespoň co já mám zkušenost, důkladnější než v časopise. Nebo taky ne, to jsem zažil i ve Švédsku. I kdyby LAP jen vytvořil katalog disertací, které jejich autoři mysleli natolik vážně, že považovalí za rozumné je dál zvěřejňovat, je to velmi záslužné. A prospěšné pro daňového poplatníka.Mně osobně se nejvíc líbí systém ArXiv, možná ještě více systém working papers, který používají v ekonomii. Systém anonymního peer review vede k deformaci vědecké komunikace od samého svého počátku, bohužel. A zvláště po vzniku scientometrie. Proto se takových diskusí účastníme bez ohledu na to, kdo je pořádá.Amicus est Socrates, magister meus, sed magis est amica veritas. Názor nějakého anonymního reviewera, který si nedá tu práci jít do hloubky věci - kde by na to taky vzal čas, trvalo by mu to taky třeba dva měsíce - nemůže převážit nad tím, co vidím v laboratoři a v počítači.
0/0
1.9.2012 12:44
Foto

Daniela Tkacikova

Ještě jednou LAP
Jinou odpověď jsem nečekala. Nemám nejmenší důvod zpochybňovat odbornou kvalitu publikace, už z toho důvodu, že dané problematice nerozumím. Mohla bych si ovšem knihu porovnat – pokud by byl  k dispozici alespoň obsah – s disertační prací prvního autora. Z Vaší odpovědi mám pocit, že by zde jistá míra shody mohla být. V takovém případě, proč vydávat knihu u LAP, když je práce volně dostupná a lze na ni snadno odkázat (http://theses.cz/id/v0lvg4/), zvlášť když je v angličtině.Recenzní řízení je jednou z cest k zajištění kvality publikací, ale samozřejmě může být a také je zneužíváno (nejrůznějším způsobem).Časopisy PLOS mají několik „nevýhod“ – přísná kritéria, recenzní řízení a poplatky (u PLOS ONE jsou APCs ve výši 1350 USD; „nemajetný“ autor však může být od poplatku částečně nebo zcela osvobozen).Chápu, je jednodušší si  zdůvodnit, proč jít jinam, kde po mně nic takového nebudou chtít. Ale já bych se tedy raději vydala jinou cestou.Vyhledat obhájené vysokoškolské kvalifikační práce dnes není těžké.I JČU je přece mezi těmi, kdo zveřejňují obhájené práce elektronicky prostřednictvím systému Theses.cz (ale také ve svém inf. systému STAG, v NUŠL…). Indexovány jsou samozřejmě i v Google.Užitečné je zapojení institucionálních (univerzitních) otevřených repozitářů využívajících open source software (jako je např. DSpace) třeba do DART-Europe (http://www.dart-europe.eu/), případně do dalších systémů sklízejících metadata. Ve světě je portálů, otevřených repozitářů a dalších služeb řada.Katalog disertací na zakladě knih vydaných u LAP opravdu není třeba. Zvlášť když u nich ani nejde poznat, o jaký typ publikace vlastně jde. Obsah rozhovoru (http://www.webcitation.org/5ngO4Y290) se zakladatelem nové generace akademického vydavatelství (http://www.vdmpublishinggroup.com/) není nutné komentovat.
0/0
1.9.2012 14:00
Foto

D24a70l39i70b18o43r 54S15t89y46s 3260770931621

PLOS
My taky teď už jdeme cestou PLOS . Jenže tam jsme se zdrželi špatnou volbou časopisů - mylně jsme předpokládali, že Anal. Chem., případně nějaký chromatografický časopis sestupující výše IF, by to mohlo zajímat. A dostali jsme se do situace, že jsme tuhle publikaci potřebovali citovat. Tak jsme to pustili jak to bylo, v předchozích kolech to mělo dost času se vyrovnat s požadavky recenzentů. Disertace je tam cca 30% (teorie), zbytek jsou ověřovací experimenty udělané mezi sepsáním disertace a jejím obhájením. Ale je mi to celkem jedno, já se na LAP rozhodně nezlobím, jsou ve své činnosti zcela otevření.Narozdíl od některých vysokoimpaktových časopisů, kde vám reviewer "připomene" několik podobných článků zcela náhodou v daném časopise. Jelikož ve vedlejší místnosti zrovna sedí nejspíše nejlépe publikující vědec v ČR, vím dobře, jakou míru novosti vysokoimpaktové časopisy očekávají. Kdyby to bylo moc složité nebo odlišné od toho, co v časopise běžně je, kdo a kdy by to citoval? Až bude Blesk mít impakt faktor, Iveta Bartošová bude nejlepší český vědec. "Pro všechny maluje jen komunál" napsal malíř Vladimír Komárek. Publikování s peer review pro mne prostě není žádná posvátná kráva. Dnes, v době kdy se v Matlabu, Matematice nebo třeba Netlogu nebo nějakém specializovaném software dá každá hypotéza  namodelovat, mohla by být povinnost se především touto cestou přesvědčit, jestli něco v rámci současného stavu poznání může být pravda nebo ne.  A minimálně se k tomu vyjádřit. A naopak, co je to za zvíře, článek s údaji spočtenými standardním software bez experimentu? Taky technický popis experimentu a vesměs i jeho provedení je prakticky vždy nedostatečné. To se lze snadno přesvědčit často už z přístrojového katalogu.Místo takovéto opravdové,  už in-house před odesláním, oponentury po světě běhají celebrované články, jejichž hlavní vlastností je, že se udělaly standardním způsobem, který "neznepokojoval reviewera".  Ta slova v uvozovkách nemám ze sebe, ale od dalšího výborně publikujícího vědce. PS: Nejvíc mne ale v současné debatě štve, když někdo vykládá, že se kvůli bodům patentuje. To je známkou toho, že o mezinárodním patentovém řízení nic neví. Tak drsnou bitvu o to, zda je věc nová, zda se neshoduje s jinou publikací či patentem, jsem si nikdy nedovedl představit. Navíc to stojí spoustu peněz.
0/0
2.9.2012 7:08
Foto

Ctenarcp

Dalibore,
povězte, kterou z vlastních publikací považujete za hodnou pozornosti vědecké komunity a zároveň nejvýznamnější? A proč? Prosím, ušetřete mě tvrzení, že každou, ale každou "jinak" ... A povězte, "pochopil svět" význam té práce? Koreluje Vaše hodnocení s citačním ohlasem? Pokud ano/ne, máte vysvětlení, proč by tomu tak mohlo být?
0/0
31.8.2012 4:57
Foto

V.Hořejší

Dobry je ten, kdo malo publikuje??
 Dalibore, mohl bys prosim uvest par prikladu lidi, kteri jsou dobri, a malo publikuji? Napr. mezi nobelisty?
0/0
29.8.2012 13:52
Foto

D56a58l22i82b86o20r 87S49t76y44s 3210370881531

Měl jsem na mysli lidi asi tohoto profilu
Cituji z příručky grantů ERC http://ec.europa.eu/research/participants/portalplus/static/docs/calls/fp7/erc-2013-adg/33022-gfa_erc-adg-2013_27072012_en.pdf:  Thus, in most fields, PIs of Advanced Grant proposals will be expected to demonstrate a record of achievements appropriate to the field and at least matching one or more of the following benchmarks: • 10 publications as senior author (or in those fields where alphabetic order of authorship is the norm, joint author) in major international peer-reviewed multidisciplinary scientific journals, and/or in the leading international peer-reviewed journals of their respective field.• 3 major research monographs, of which at least one is translated into another language. This benchmark is relevant to research fields where publication of monographs is the norm (e.g. humanities and social sciences). Other alternative benchmarks that may be considered (individually or in combination) as indicative of an exceptional record and recognition in the last 10 years:• 5 granted patents.• 10 invited presentations in well-established internationally organised conferences and advanced schools.• 3 research expeditions led by the applicant.• 3 well-established international conferences or congresses where the applicant was involved in their organisation as a member of the steering and/or organising committee.• International recognition through scientific prizes/awards or membership in well-regarded Academies or artefact with documented use (for example, architectural or engineeringdesign, methods or tools);• Major contributions to launching the careers of outstanding researchers;• Recognised leadership in industrial innovation. Ujišťuji PT publikum, že tak málo publikující člověk by si na svou výplatu českým kafemlejnkem nevydělal. A to i kdyby se hodnota bodu zvýšila o těch 15%, které nám "vysává" průmysl.  Vím o jednom, který v tom vidí židoindické spiknutí, protože on má víc i vysokoimpaktovaných publikací než mnozí, kteří grant ERC dostali. Já to vidím spíš tak, že granty ERC nám každý rok nastavují memilosrdné zrcadlo do něhož se musíme koukat, protože jsme členy EU. Tak to holt s naší vědou je a žádné kafemlejnky nás z toho nevytáhnou, právě naopak.
0/0
29.8.2012 17:52
Foto

V.Hořejší

PIs of Advanced Grant proposals
 Ja v jednom z bruselskych panelu posuzujicich Advanced Grant proposals jiz 4 roky pusobim. Ty podminky, ktere uvadis, jsou MINIMUM - realita je takova, ze tyto granty dostavaji lide, kteri maji desitky az stovky publikaci ve velmi kvalitnich zurnalech (podle IF), maji vysoky h-index, tisice citaci...I v nasem pokrivenem kafemlejnkovem systemu by uspeli VELMI dobre. Zcela souhlasim, ze "granty ERC nám každý rok nastavují memilosrdné zrcadlo do něhož se musíme koukat, protože jsme členy EU. Tak to holt s naší vědou je a žádné kafemlejnky nás z toho nevytáhnou, právě naopak." Vsak jsem o tom pred nedavnem tady psal (http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/co-s-ceskou-vedou-hledejme-nove-molekuly-nikoliv-rychle-penize).Neni tomu tak, ze bychom zde meli zastupy "kafemlejnkovych" preborniku s vysokym h-indexem; naopak - mame zde velmi malo tech, kteri podle vseobecne uznavanych scientometrickych kriterii (pocet publikaci ve vysokoimpaktovych zurnalech, citovanost, h-index) maji byt i jen minimalni sanci uspet v soutezi o granty s evropskou spickou. Jeste jednou - muzes prosim uvest priklady recentnich nobelistu, kteri maji malo publikaci, resp. nizke jakekoli scientometricke parametry?
0/0
30.8.2012 5:32
Foto

Jaromir Marek 5947666544685

Nobel Prize in Chemistry 2011
Nejsem oslovený,  ale  - ať nechodím daleko z vlastního oboru (=krystalografie)  - což třeba takový Dan Shechtman,  HI=22 ? http://apps.webofknowledge.com/CitationReport.do?product=WOS&search_mode=CitationReport&SID=Y28Jm785OiCA8BkBBjd&page=1&cr_pqid=8&viewType=summary Jinak ale s ERC a jejich nositeli máte pravdu, viz třeba scientometrická čísla Jiřího Frimla a Evy Benkové (relativně čerstvých posil v níže zmiňovaném IST) http://ist.ac.at/about-ist-austria/awards-honors/
0/0
30.8.2012 12:30
Foto

D88a81l53i12b71o84r 43S55t40y71s 3940910301141

Re:
1) Myslím, že to čtu dobře: a) se musí splnit kritéria pro Scientific Leadership = 10 hodně dobrých článků a b) se posuzuje podle vědecké kvality. Neboli vědecká kvalita je něco jiného než počet článků. Někdo to tak třeba nevidí ani při své činnosti  v panelu ....2) Méně publikující Nobelisté: Mezi fyziky, zejména ze starších dob, je takových lidí přehršel. Feymann bývá uváděn jako typický příklad. Nejsou to proto horší vědci, právě naopak, jejich odkaz přetrval. Další otázkou je, jak kdo publikoval před udělením ceny a po jejím udělení. To je docela pracná analýza, kterou teď nestíhám. Jsou ještě další aspekty, nekteré jsem tu už diskutoval.3) Ze nemáme lidi, kteří jsou schopni podat ERC, znamená, že systém výchovy našich vědců selhal.  Po 23 letech se není již možné na nic vymlouvat. Pro zajímavost přikládám ještě odkaz Richard Feymann - Cargo cult science .  http://calteches.library.caltech.edu/3043/1/CargoCult.pdf
0/0
31.8.2012 15:54
Foto

J13a22n 52H34i59n68k 2657555734677

Kafemlejnky jsou důsledkem obecného společenského trendu
a tím je vyhybání se (někdy i trestní) odpovědnosti za vyřčení pravdy. Vědecká práce má být posuzována vždy vědci, avšak to je vždy alespoň z části subjektivní. V dnešní době ale když někdo napíše kravinu, nikdo se nechce v tomto smyslu vyjádřit, protože pokud toho autora někdo politicky podrží, mohlo by to kritikovi přinést zkázu. Hned by byli připaveni se s ním soudit nebo ho ostrakizovat v médiích. Proto se hodnotitelé snažili vymyslet systém "objektivní", který by vyloučil osobní pohledy uznávaných odborníků, avšak který ovšem fungovat nemůže.  Já se jim nedivím, nikdo nechce být vláčen za to, že peachovinu nazve pravým jménem. Dnešní doba politické korektnosti brání vytvářet jakýkoliv práh, přes který se volovina nedostane. Za každou práci je alespoň 1 bod. Naopak blbcům vyhovuje, protože pro ně není problém napsat 200 kravin za 1 bod místo jedné přínostné práce za 50 bodů.
0/0
29.8.2012 8:33
Foto

D79a44l64i28b59o86r 16S47t81y31s 3360220781151

100% pravda
V tom to přesně je - scientometrie a kafemlejnek je důsledkem stejného trendu, který stvořil už peer review. Snahy o anonymizování zodpovědnosti. Review, která mne nejvíc potešila, byla "I could not find anyone to review this article, but think that it is good so I decided to publish it as it is. Your sincerely Guy Cox"
0/0
29.8.2012 12:50
Foto

D34a42l43i46b83o43r 60S57t69y63s 3240690821941

peer reviewing
Publikovat se samozřejmě musí, od toho tu jsme. Jenže se smysl publikování musí změnit, vrátit zpět šíření myšlenek. Odtud hnutí jako tato: http://www.peer-reviewing.org/pr12/ A ono se něco stane, elektronické publikování změnilo všechny média, změní i vědecké publikování. Těším sa na to, že místo dohadování z neschopnými reviewery budu od začítku diskutovat s někým, kdo se o věc opravdu zajímá, je na komunitě finančně nezávislý a třeba mne donutí úplně a přesně anotovat všechna primární data a najde v nich něco úplně jiného než já.
0/0
29.8.2012 16:10
Foto

Msebek

Velmi naivní
Proboha, kdo by ty milióny nerecenzovaných článků, velkou většinou zbytečných, četl?Já sotva stačím prohlédnout pár desítek článků z několika málo špičkových časopisů, u kterých mám jistotu, že už nějakým sítem prošly.
0/0
1.9.2012 12:16
Foto

D31a43l31i62b77o29r 81S35t55y69s 3420770971541

Já zas spoléhám na algoritmy v googlu
A taky dost čtu v návaznosti na problematiku, kterou dělám. Trochu jsem si pro sebe převrátil toho Wittgensteina: Čtu o tom, k čemu mohu něčím přispět. Dokonce si troufám říci, že i v zájmu duševní hygieny. Alespoň se nemusím rozčilovat tam, kde s tím stejně nic nenadělám. 
0/0
2.9.2012 7:11
Foto

Msebek

Nepochybně
je nutné sledovat svou oblast výzkumu. Ale to je pro inspiraci málo, ta může přijít odjinud. Pro inpiraci je lépe letmo sledovat celý obor (=prohlížet ty nejlěpčí časopisy, a jezdin na tu skutečně nejlepší konferenci), jezdit posvětě, chodit do hospod,  kaváren a divadel, mluvit s lidmi z jiných oborů, a mnohé další. Zdravím z ETH Zurich. P.S. Jak je to s Wittgensteinem po Goedelovi?
0/0
2.9.2012 21:30
Foto

D46a89l17i86b88o20r 44S97t90y94s 3710980251181

Myslím, že Wittgenstein Goedela přežil
Pohled za hranice pěstuji pomocí review v Nature group a tím, že něco dělám, nejsem s tím spokojen a pak hledám mimo obor. Jinak mi to stejně z hlavy vyšumí. Learning by doing.Zdravím z ECCS2012 na Vrije Universitejt v Bruselu
0/0
3.9.2012 10:46
Foto

Msebek

Přesně!
Přesto je vyhýbání se zodpovědnosti neetické a neomluvitelné. Tvrdit (hlasovat, chválit apod.), že je někdo dobrý, když není, je prostě hanebnost. Špatní vedci to dělají proto, že čekají podobný revanš. Proč to ale dělají i jinak dobří vědci? Měli bychom si udělat pořádek doma a teprve potom kritizovat okolní svět, politiky, průmyslníky, apod. Začněme konečně kritzovat konkrétní lži proslovené na vědeckých radách, napsané do oponentních posudků disertací, do hodnocení grantových návrhů, do závěrečných oponentur projektů a všude jinde. Není taková lež  stejná hanba jako třeba ukrást výsledek nebo opsat článek?
0/0
1.9.2012 12:28
Foto

D79a57l92i44b63o89r 77S42t78y20s 3300190281201

Kolik pracovních smluv jste podepsal?
Kolik pracovně - právních sporů jste vedl? Právě ten kafemlejnek vás v tomto směru totálně inhibuje. Každý, kdo do něj něco vložil, je přece vědec, ne? Takže na základě nekvalifikovanosti být vyhozen nemůže, o to se dobrý advokát postará. Podvod? Když vás neusvědčí ani záznam infračervené kamery, tak tato cesta je zcela vyloučena. Jak bylo dokázáno experimentem. Jediná cesta, jak se někoho zbavit, je restrukturalizace pracoviště. Tedy pokud pod nějakou záminkou neřetězíte pracovní smlouvy na dobu určitou. Podle mne jediná šance je tenure profesura, které si daná osoba bude setsakra vážit. Jen takový člověk může svobodně vyjádřit svůj odborný názor. 
0/0
1.9.2012 17:21