Diskuse k článku

Hodnocení vědy: Proč „kafemlejnek“ nemele, jak by měl

V systému, který každému výsledku bádání přiřazuje určitý počet bodů, lze snadno nahradit kvalitu kvantitou, píše Václav Hořejší.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Msebek

jenže nedělá
"Každá univerzita by si měla ve vlastním zájmu dělat pořádek sama"jenže si žádná pořádek nedělá, protože každou ovládá její akademická většina (= Franta, Honza, ....), kteří přece "vědí, co je dobré" a jejich jedinou stsrostí je, aby se ještě deste (davce, třicet,...) let nic nezměnilo, aby nebyli ohroženi.
0/0
13.9.2012 18:44
Foto

D64a59l14i16b94o84r 70S80t27y26s 3510700481381

To taky vím
A štvalo mne to po léta, ale zároveň mám taky máslo na hlavě, protože jinak jsem to mohl zabalit. Posléze jsme díky kafemlejnku vcelku klidně žili. Kdo jiný  měl až 60% peněz z kafemlejnku? Jenže nás to poslalo na vcelku zvrhlou trajektorii podpory člověka, který udělá 60 publikací ročně. V tzv. dobrých časopisech, i když i on se často diví, jak náš kafemlejnek řadí časopisy podle významnosti. ( Což je další zajímavý problém k diskusi.)Kdybych byl kdysi přistoupil na jeho nabídku, že mne bude připisovat, dnes bych se tu posmíval, že mám 200 dobrých publikací. Co na tom, že s nimi někdy  nesouhlasím nebo je považuji za rutinu. Body za technologie, které jsme udělali a dokonce museli udělat kvůli slíbeným výsledkům projektů, mne tohoto dilematu zbavily. Je to dobře nebo špatně - podle mne dobře. "Pragmatismus znamená dospět k výsledku, který nám připadá hodnotný cestami, které k němu vedou." Ano, tak trochu tím říkám, že řešíme problém na jiné úrovni, v principu srovnatelné s pracovišti typu ISTA. (Taky jsme byli v rámci JU zrušeni .. :-) ) Ale určitě v tom nejsme sami a i jiná pracoviště trápí, že v jednom sboru pějí ti, co touží po starých spřátelených časech, i ti, co vidí na konec současné podoby scientometrie, který není daleko. 
0/0
3.9.2012 11:28
Foto

D97a12l36i79b71o59r 17S27t15y16s 3830880271461

Myslím, že Wittgenstein Goedela přežil
Pohled za hranice pěstuji pomocí review v Nature group a tím, že něco dělám, nejsem s tím spokojen a pak hledám mimo obor. Jinak mi to stejně z hlavy vyšumí. Learning by doing.Zdravím z ECCS2012 na Vrije Universitejt v Bruselu
0/0
3.9.2012 10:46
Foto

D88a73l39i95b81o61r 44S46t14y14s 3480390201221

Ale volové jsou v Kostnici taky
občas pěkne korunovaní. Naopak na norském státním potravinářském výzkumáku Nofima jsme byli schopni psát články o přesné definici rozlišitelnosti a odlišitelnosti na základě popisu prostřednictvím toologikcých prostorůTeď se z toho vymotejte ...
0/0
3.9.2012 10:42
Foto

D67a73l10i69b57o44r 33S61t67y46s 3540970321161

Každá univerzita by si měla ve vlastním zájmu dělat pořádek sama
A nést za to zodpovědnost. Tak to bylo po tisíce let. Jaký pořádek si univerzita udělá, takovou reputaci má.Naše univerzity ( a mnohé jiné na světě) se rozhodly, že svou zodpovědnost  přenesou na někoho jiného. A tak získali navrch lidé konformní s tím, kdo tu zodpovědnost, opět šikovně decentralizovaně a anonymizovaně, má.Taková je ta amica veritas . Kroků k tomu to změnit je třeba spousta a doufejme, že svět to začíná chápat. Viz třeba instrukce k hodnocení RFE. Cíl je skutečně daleko za českým horiziontem, ale dosahování českého horizontu už dávno vedlo k úplné degeneraci diskuse na politické přetahování kdo víc váží. 
0/0
3.9.2012 5:02
Foto

Msebek

Už jsem vás chtěl odbýt,
co sem taháte nějakou Kostnici, takový zapadákov, ale pak koukám v QS, že jsou o 200 míst před námi (ČVUT). Ach jo :(
0/0
2.9.2012 21:46
Foto

Msebek

Jenomže
velká část křiku proti scientometrii je od těch, kteří by se rádi vrátili zpět do minulosti, kdy všichni "věděli" a partu kamarádů žádné počítání článků nebo, fuj, citací netrápilo.
0/0
2.9.2012 21:43
Foto

Msebek

Na scientometrii
je dobré, že se vůbec něco "měří" (přes všechnu kritiku). Srovnejte se zažitou situaci, kdy "měřit" vůbec netřeba, protože přece "všichni víme", že Franta, Honza a Tonda "jsou dobří", i když kde nic tu nic. Dosud se velkým šéfem mohl stát kdokoli, výsledky nevýsledky. Dokonce byly nevýsledky výhodou, zdá se ze statitik. Neboť senát zvolí raději toho, kdo nic nemá a tedy většinu neohrožuje.
0/0
2.9.2012 21:40
Foto

Msebek

U nás
(myslím katedru) je tedy pro mj. PhD nutný článke vyšlý v dobrém impaktovaném časopise
0/0
2.9.2012 21:33
Foto

Msebek

Nepochybně
je nutné sledovat svou oblast výzkumu. Ale to je pro inspiraci málo, ta může přijít odjinud. Pro inpiraci je lépe letmo sledovat celý obor (=prohlížet ty nejlěpčí časopisy, a jezdin na tu skutečně nejlepší konferenci), jezdit posvětě, chodit do hospod,  kaváren a divadel, mluvit s lidmi z jiných oborů, a mnohé další. Zdravím z ETH Zurich. P.S. Jak je to s Wittgensteinem po Goedelovi?
0/0
2.9.2012 21:30
Foto

Jaromir Marek 5527466764385

monitorovací indikátory, které máte jistě nastaveny RIV-ově
Nikoliv.  Teď o víkendu sice nemám po ruce kompletní podklady, co si ale pamatuji, indikátory (v jejich publikační části) nejsou o RIV bodech či počtech výsledků "druhu Jimp", ale o počtech publikací nad (přinejmenším) relevantními impaktovými oborovými mediály. 
0/0
2.9.2012 19:33
Foto

D49a81l36i16b91o51r 83S38t38y78s 3790690191971

Scientometrie je problém obecně
 právě kvůli nesmyslnému hodnocení podle IF za 3 roky a z něj vyplývající síle recenzních a citačních bratrstev. Kdyby se za převažující hodnocení bral citation half time, třeba v kombinaci s IF 5 years, všechno by bylo o hodně zdravější.  Ale zřejmě je open acces elektronický publishing se se scientometrií shcopne více-méně srovnat. Což ukazuje existence žurnálu Plos One: ...PLOS ONE will rigorously peer-review your submissions and publish all papers that are judged to be technically sound. Judgments about the importance of any particular paper are then made after publication by the readership (who are the most qualified to determine what is of interest to them). ....Ten bere 7 článků z 10 a přesto má IF 4.4. Tento systém peer review také ruší bariéru "významu pro obor".  Tím ovšem k tomu, aby člověk poznal, co je v daném oboru důležité a co ne, mu takový peer reviewing nepomůže. To se musí spolehnout na google. Nebo na vyhledávač přímo v Plos One. 
0/0
2.9.2012 7:13
Foto

D40a92l74i97b49o82r 98S97t16y64s 3670780121601

Já zas spoléhám na algoritmy v googlu
A taky dost čtu v návaznosti na problematiku, kterou dělám. Trochu jsem si pro sebe převrátil toho Wittgensteina: Čtu o tom, k čemu mohu něčím přispět. Dokonce si troufám říci, že i v zájmu duševní hygieny. Alespoň se nemusím rozčilovat tam, kde s tím stejně nic nenadělám. 
0/0
2.9.2012 7:11
Foto

D83a24l85i66b10o90r 64S54t67y16s 3590450451161

PLOS
My taky teď už jdeme cestou PLOS . Jenže tam jsme se zdrželi špatnou volbou časopisů - mylně jsme předpokládali, že Anal. Chem., případně nějaký chromatografický časopis sestupující výše IF, by to mohlo zajímat. A dostali jsme se do situace, že jsme tuhle publikaci potřebovali citovat. Tak jsme to pustili jak to bylo, v předchozích kolech to mělo dost času se vyrovnat s požadavky recenzentů. Disertace je tam cca 30% (teorie), zbytek jsou ověřovací experimenty udělané mezi sepsáním disertace a jejím obhájením. Ale je mi to celkem jedno, já se na LAP rozhodně nezlobím, jsou ve své činnosti zcela otevření.Narozdíl od některých vysokoimpaktových časopisů, kde vám reviewer "připomene" několik podobných článků zcela náhodou v daném časopise. Jelikož ve vedlejší místnosti zrovna sedí nejspíše nejlépe publikující vědec v ČR, vím dobře, jakou míru novosti vysokoimpaktové časopisy očekávají. Kdyby to bylo moc složité nebo odlišné od toho, co v časopise běžně je, kdo a kdy by to citoval? Až bude Blesk mít impakt faktor, Iveta Bartošová bude nejlepší český vědec. "Pro všechny maluje jen komunál" napsal malíř Vladimír Komárek. Publikování s peer review pro mne prostě není žádná posvátná kráva. Dnes, v době kdy se v Matlabu, Matematice nebo třeba Netlogu nebo nějakém specializovaném software dá každá hypotéza  namodelovat, mohla by být povinnost se především touto cestou přesvědčit, jestli něco v rámci současného stavu poznání může být pravda nebo ne.  A minimálně se k tomu vyjádřit. A naopak, co je to za zvíře, článek s údaji spočtenými standardním software bez experimentu? Taky technický popis experimentu a vesměs i jeho provedení je prakticky vždy nedostatečné. To se lze snadno přesvědčit často už z přístrojového katalogu.Místo takovéto opravdové,  už in-house před odesláním, oponentury po světě běhají celebrované články, jejichž hlavní vlastností je, že se udělaly standardním způsobem, který "neznepokojoval reviewera".  Ta slova v uvozovkách nemám ze sebe, ale od dalšího výborně publikujícího vědce. PS: Nejvíc mne ale v současné debatě štve, když někdo vykládá, že se kvůli bodům patentuje. To je známkou toho, že o mezinárodním patentovém řízení nic neví. Tak drsnou bitvu o to, zda je věc nová, zda se neshoduje s jinou publikací či patentem, jsem si nikdy nedovedl představit. Navíc to stojí spoustu peněz.
0/0
2.9.2012 7:08
Foto

D55a74l41i68b76o31r 40S38t76y48s 3360550491821

Vida, šlo to i v současném systému
Některé lidi jsem slyšel namítat, že na CEITECH ne úplně proběhl ten krok 1) . Ale nemusí to být problém, vidět konečně zájem kvalitních lidí o vaše výsledky a získat s těmito lidmi osobní kontakt může i publikačně nastartovat. Alespoň nám se to stalo.Teď nezbývá než doufat,1) že příprava na příští peer  review neochromí vaší schopnost nakafemlít dost peněz aby bylo na výplaty a provoz 2) že zvládnete plnit monitorovací indikátory, které máte jistě nastaveny RIV-ově.
0/0
2.9.2012 7:05
Foto

Jaromir Marek 5307506334715

zahraniční peer reviewers
ad 2 - stalo se - s těmito hodnotiteli :  http://www.ceitec.cz/uploads/Evaluators-Facebook1.pdf Další kolo peer review evaluací T. Hruda naplánoval (ještě jako ředitel a nenáměstek :-) ) tuším na rok 2015 ...
0/0
1.9.2012 19:58
Foto

D81a76l53i63b92o13r 18S17t19y84s 3340680471141

Kolik pracovních smluv jste podepsal?
Kolik pracovně - právních sporů jste vedl? Právě ten kafemlejnek vás v tomto směru totálně inhibuje. Každý, kdo do něj něco vložil, je přece vědec, ne? Takže na základě nekvalifikovanosti být vyhozen nemůže, o to se dobrý advokát postará. Podvod? Když vás neusvědčí ani záznam infračervené kamery, tak tato cesta je zcela vyloučena. Jak bylo dokázáno experimentem. Jediná cesta, jak se někoho zbavit, je restrukturalizace pracoviště. Tedy pokud pod nějakou záminkou neřetězíte pracovní smlouvy na dobu určitou. Podle mne jediná šance je tenure profesura, které si daná osoba bude setsakra vážit. Jen takový člověk může svobodně vyjádřit svůj odborný názor. 
0/0
1.9.2012 17:21
Foto

D46a92l51i40b32o98r 12S79t30y55s 3470470391541

Viz níže
1) Použít kombinaci IF 5 let a cited half time - případně jiná kritéria  viz ERC - k identifikaci Scientific Leaders2) Pustit na ně zahraniční peer reviewersKdo projde, toho seriózně podpořit nejméně na 10 let dopředu a dát mu tenure. 
0/0
1.9.2012 16:58
Foto

Magyar.Magyar

Kam vede scientometrie
... na okraj; kafemlejnek sice může odhalid suché klestí, ale nevím, jak si poradí s citačně/publikačními klany: český elektrochemický citačně/publikační klastr René Kizek, Libuše Trnková ... budiž zářným příkladem!
0/0
1.9.2012 14:41
Foto

Daniela Tkacikova

Ještě jednou LAP
Jinou odpověď jsem nečekala. Nemám nejmenší důvod zpochybňovat odbornou kvalitu publikace, už z toho důvodu, že dané problematice nerozumím. Mohla bych si ovšem knihu porovnat – pokud by byl  k dispozici alespoň obsah – s disertační prací prvního autora. Z Vaší odpovědi mám pocit, že by zde jistá míra shody mohla být. V takovém případě, proč vydávat knihu u LAP, když je práce volně dostupná a lze na ni snadno odkázat (http://theses.cz/id/v0lvg4/), zvlášť když je v angličtině.Recenzní řízení je jednou z cest k zajištění kvality publikací, ale samozřejmě může být a také je zneužíváno (nejrůznějším způsobem).Časopisy PLOS mají několik „nevýhod“ – přísná kritéria, recenzní řízení a poplatky (u PLOS ONE jsou APCs ve výši 1350 USD; „nemajetný“ autor však může být od poplatku částečně nebo zcela osvobozen).Chápu, je jednodušší si  zdůvodnit, proč jít jinam, kde po mně nic takového nebudou chtít. Ale já bych se tedy raději vydala jinou cestou.Vyhledat obhájené vysokoškolské kvalifikační práce dnes není těžké.I JČU je přece mezi těmi, kdo zveřejňují obhájené práce elektronicky prostřednictvím systému Theses.cz (ale také ve svém inf. systému STAG, v NUŠL…). Indexovány jsou samozřejmě i v Google.Užitečné je zapojení institucionálních (univerzitních) otevřených repozitářů využívajících open source software (jako je např. DSpace) třeba do DART-Europe (http://www.dart-europe.eu/), případně do dalších systémů sklízejících metadata. Ve světě je portálů, otevřených repozitářů a dalších služeb řada.Katalog disertací na zakladě knih vydaných u LAP opravdu není třeba. Zvlášť když u nich ani nejde poznat, o jaký typ publikace vlastně jde. Obsah rozhovoru (http://www.webcitation.org/5ngO4Y290) se zakladatelem nové generace akademického vydavatelství (http://www.vdmpublishinggroup.com/) není nutné komentovat.
0/0
1.9.2012 14:00
Foto

D50a80l34i27b82o87r 63S68t61y91s 3800380591691

Scientometrie a kvalita (viz ERC)
Z druhého soudku - myslím, že scientometrie se hodí přesně k tomu, k čemu ji využívá ERC pro Advanced Grants : aby ukázala kdo má na ten "Scientific leadership", kdo je schopen komunikovat na mezinárodní úrovni a dostat se tam i do politicky dost vlivné pozice aby dokázal své výsledky uplatnit. Nic proti tomu - abychom efektivně dokázali čerpat ze světové vědy takové lidi nezbytně potřebujeme. To by mělo být hodnocení prvního kola.V druhém kole je třeba odfiltrovat kdo byl jen vědecký politik a kdo věci  opravdu rozumí. A tento poznatek nám scientometrie nedá, na to je třeba peer review. PS: Tomu. co se v tomto smyslu dělo v posledních letech v Česku, se moje příspěvky moc nevěnují. Spíš mi jde o budoucnost a o to, abychom se nepřipravovali na předminulou válku. Tu jsme prohráli a tu minulou, scientometrickou, až na výjimky jakbysmet.  
0/0
1.9.2012 13:13
Foto

Msebek

No to byste se divil!
 No to byste se divil! Jenom jsem tvrdil, že „ve světě“ znamená dobrá publikace ve špičkovém mezinárodním časopise hodně i v technických oborech. Ne tak u nás. Dříve (doba před kafemlejnekm) mnozí našinci tvrdili, že publikací netřeba, že nic neznamenají, že „časopisy otisknou všechno“ atp. Většinou dodali, že „hlavní jsou aplikace“. To bývá jen výmluva. Chcete-li se přesvědčit, zda to někdo básnící o „aplikacích“ myslí vážně, zeptejte se ho kolik na nich vydělal, jak je z nich bohatý. Obvykle zalapá po dechu, a máte to. Přirozeně, dělat „aplikace“, tedy něco pro průmysl, firmy, které to užívají, vyrábějí, prodávají a vydělávají na tom, a nemít z toho nic, to je ptákovina. Kdo to tvrdí, je buď extra obchodní nešika, ale daleko častěji nemluví pravdu, a firmy ty jeho „aplikace“ k vydělávání peněz nepoužívají. Tak jaképak aplikace. O kvalitě aplikace“ hovoří peníze (pár šílenců v oblasti freeware a public domain promine). Chlubit se aplikacemi je snadné, najít nějakého troubu z firmy, který to potvrdí je také snadné. Ale neznamená to nic, dokud za to firma neplatí. teprve pak se ukáže, že o to opravdu stojí. Nyní, v době kafemejnkové, se zase honí bodíky: Patentuje se kvůli bodům z RIV, vymýšlejí se po tisících „funkční vzorky“ a dokonce se zakládají české-slovenské-středoevropské časopisy, které jsou v SCI a přesto otisknou každou pitomost, plagiát atp. V mém oboru třeba „Radioengineering, Electrical Engineering, Przeklady Electrycne, atp. Shrnuto: Nic špatného se nestalo, ale ani nic dobrého! Scientometrie a kafemejnek v ČR moc nepomohly, ale také nic nepokazily! Mizérie převládala před nimi a mizérie převládá i po nich. Jak by také ne, když k žádným podstatným změnám dosud nedošlo? Scientometrie sem nebo tam, kolem jsou pořád stejní kolegové a nic s nimi nehne. Tak proč kritizovat zrovna scientometrii? Proč ne třeba trpaslíky? Problém je jinde!
0/0
1.9.2012 12:48
Foto

D22a54l13i18b11o32r 18S56t40y88s 3270340691121

LAP
Té práce si vážím kvůli jejímu vědeckému obsahu. Ona to je totiž docela průlomová myšlenka, porovnávat chromatografické experimenty na základě pozaďových příměsí. Navíc to umožňuje odečítat pozadí jako látky v něm přítomné a ne jako jakési hodnoty neúplně definovaného původu. To totiž v HPLC-MS (1D, jak s běžně rutinně používá) vůbec nefunguje, protože pozadí se zvyšuje i snižuje spolu s vymývanými látkami díky interakcím s kolonou a změnami odezvy detektoru. Trvalo tři roky to naprogramovat, ale funguje to hodně robustně. Jenže je to tak složité, že na 8-12 stránek to nepopíšete a recenzenti tomu neporozuměli ani si to nezkusili. V softwaru to zas vidí jen skutečně zasvěcený programátor.Já už jsem to někde na ČP psal - když se nám věc - v tomto případě naprogramovaný a mnohokrát v praxi ověřený time alignment - nepodařilo dostat do časopisu, poslali jsme to k publikaci jako k knížku. Možná jsme mohli ještě zkusit PLOS ONE, ale měli jsme toho už dost, chtěli jsme se hnout k nečemu dalšímu a mít v ruce publikaci na níž se můžeme odkazovat. V komentáři k tomuto příkladu jsem psal i že je to zajímavý příspěvek k diskusi o scientometrii.Mimochodem, teď máme další podobnou bitvu o článek pojednávající o objektivním stanovení přesnosti přístroje. Přítom bez toho se v automatizaci analýzy nikam nehnete nebo je to jenom kouzelnické šálení pro neznalé publikum. Recenzenti ale vůbec nechápou smysl té věci, pro ně má smysl se chybou měření zabývat až při opakovaných měřeních. Jak jim výsledek každého měření ovlivní Pišvejcova konstanta, která se zadá na začátku do přístrojového (či jiného analytického) software, ani neuvažují. Nehledě na to, že všichni víme, jak často se výsledky neopakují nebo se publikuje "jeden typický průběh".Jedna věc se snad podaří "prodat ": "... resolution/resolving power .... criteria for formal definition  from the topological space point of view." To vše a ještě něco jsou výsledky jedné  disertace a všechno je shromážděno v jednom fungujícím software.Mimochodem - používáte mikroskop? Víte jak kamerový software  "interpoluje" barevné body? To je další bitva, která nás čeká. Přitom dosah problému pochopí  mnohý amatérský fotograf, podle všeho ho ignourují prakticky všichni, kdo mají na mikroskopu barevnou kameru. Jinak by totiž kamerové softwary vypadaly úplně jinak.Na činnosti LAP nevidím vůbec nic špatného. Spousta diplomích a disertačních prací zapadne někde - v lepším případě - na serverech univerzity a je pryč. Pro praktické využití třeba v softwarech často čerpáme ze stažených disertací, protože ty bývají dostatečně detailní a obashují mnohé, co se nikdy jinak neopublikovalo. I u disertací probíhá oponentní řízení, mnohdy, tedy alespoň co já mám zkušenost, důkladnější než v časopise. Nebo taky ne, to jsem zažil i ve Švédsku. I kdyby LAP jen vytvořil katalog disertací, které jejich autoři mysleli natolik vážně, že považovalí za rozumné je dál zvěřejňovat, je to velmi záslužné. A prospěšné pro daňového poplatníka.Mně osobně se nejvíc líbí systém ArXiv, možná ještě více systém working papers, který používají v ekonomii. Systém anonymního peer review vede k deformaci vědecké komunikace od samého svého počátku, bohužel. A zvláště po vzniku scientometrie. Proto se takových diskusí účastníme bez ohledu na to, kdo je pořádá.Amicus est Socrates, magister meus, sed magis est amica veritas. Názor nějakého anonymního reviewera, který si nedá tu práci jít do hloubky věci - kde by na to taky vzal čas, trvalo by mu to taky třeba dva měsíce - nemůže převážit nad tím, co vidím v laboratoři a v počítači.
0/0
1.9.2012 12:44
Foto

Msebek

Přesně!
Přesto je vyhýbání se zodpovědnosti neetické a neomluvitelné. Tvrdit (hlasovat, chválit apod.), že je někdo dobrý, když není, je prostě hanebnost. Špatní vedci to dělají proto, že čekají podobný revanš. Proč to ale dělají i jinak dobří vědci? Měli bychom si udělat pořádek doma a teprve potom kritizovat okolní svět, politiky, průmyslníky, apod. Začněme konečně kritzovat konkrétní lži proslovené na vědeckých radách, napsané do oponentních posudků disertací, do hodnocení grantových návrhů, do závěrečných oponentur projektů a všude jinde. Není taková lež  stejná hanba jako třeba ukrást výsledek nebo opsat článek?
0/0
1.9.2012 12:28
Foto

Msebek

Velmi naivní
Proboha, kdo by ty milióny nerecenzovaných článků, velkou většinou zbytečných, četl?Já sotva stačím prohlédnout pár desítek článků z několika málo špičkových časopisů, u kterých mám jistotu, že už nějakým sítem prošly.
0/0
1.9.2012 12:16
Foto

Msebek

.
.
0/0
1.9.2012 12:10
Foto

Daniela Tkacikova

LAP Lambert Academic Publishing
Pane docente,zajímalo by mě, proč si ceníte zrovna publikaci „vydanou“ u Lambert Academic Publishing, https://www.lap-publishing.com/ (Urban J, Hrouzek P. and Štys D., Time alignmnent in HPLC-MS 2012 Lambert Academic Publishing, ISBN: 979-3-659-13020-5)? Pozn.:  V katalogu LAP je nutné hledat pod názvem Time-alignment in HPLC-MS (copy-paste v tomto případě nefunguje).Proč se ptám? Protože hlavní aktivitou LAP je „vydávání“ bakalářských, diplomových a disertačních prací...Není těžké si prostřednictvím Google (lap lambert academic publishing scam; lap lambert academic publishing spam aj.) zjistit, o jaké „vydavatelství“ jde, jakým způsobem získává autory, co je jeho cílem, atd. Autorům na reputaci vydavatele jejich knihy nezáleží?(„Kafemlejnek“: Autoři si vykážou publikaci do RIV jako odbornou knihu.)A co recenzní řízení? To u LAP asi nehrozí. Nebo se pletu?Viz též problematický odkaz na „nové hnutí“ v recenzním řízení=bohužel nejspíš jen na jedno z mnoha „atraktivních témat“ (PR 2012) jedné z dlouhé řady multi-konferencí prostřednictvím jedné z mnoha výzev k aktivní účasti na akcích neúnavně organizovaných profesorem Nagibem C. Callaosem (General Co-Chair, Editor in Chief atd.). Čím se vlastně zabývá ten International Institute of Informatics and Systemics? Stačí položit dotaz do Google: "Orlando, Florida, USA" IIIS conference Callaos Chair site:org.V Česku se bohužel denně setkáváme s tím, že každý dobrý úmysl či myšlenku lze snadno zneužít a využít k osobnímu prospěchu. Ale, jak je vidět na příkladech LAP a IIIS, nejsme v tom sami. Není divu, že se pak tak nějak vytrácí původní smysl vědecké komunikace.
0/0
31.8.2012 20:44
Foto

D60a17l84i59b50o77r 41S59t59y93s 3480420661751

Díky
Nejsem takový optimista. Chci ještě dodat částečně souvislé imprese:Se svým studentem - absolventem kybernetiky - jsem před pár lety zašel na poradu k mladšímu profesorovi univerzity v Konstanci. On nám ukázal jak z datových řad vybírá vhodná data. Nic neskrýval, absolutní svatá prostota. Když jsme se ozvali, že nejprve musí dobře fungovat přístroj - a by nebylo třeba data "upravovat" - a že jsou i jiné softwary na analýzu dat než stará verze Excel,  dozvěděli jsme se, že si moc troufáme. (Pravda, řekl jsem i,  že hypotéza se musí vždy řádně testovat, a že každý měřený jev má i svou fyzikální podstatu.)Podobná příhoda se o té doby opakovala mockrát, doma i v zahraničí. V zahraničí ale míň často, tam je věda přece jen pořád především vášeň k získávání poznání. Jsou ještě obory, kde se i u nás studenti připravují tak, aby z dat vytěžili to, co v nich skutečně je. Třeba ta kybernetika nebo fyzikální inženýrství. Dost samozřejmě záleží na tom, jakou člověk dělá třeba diplomní práci. Ale v principu když něco má fungovat autonomně - jako třeba robot nebo analyzátor hlasu - musíme co možná všechny používané hodnoty = fenomenologické proměnné získat z experimentu. Nemůžeme používat nějaké Pišvejcovy konstanty aby to pěkne vypadalo, jako bývá zvykem v software pro chemickou analýzu.  (Ale viděl jsem i horší příklady, kdy se experiment  "designoval" tak, aby tam jiné látky nebyla vidět. Bylo to v praxi a radši se neptejte kdy a proč. )A aby se parametry z experimentu získaly, musíme mít dobrý (i když pracovní) model pozorovaného jevu VČETNĚ modelu experimentu - experimentálního zařízení. Něco takového neuděláte 50 x do roka. Ani 5x ne, spíš 0,3x.Ale když to uděláte, je to zadostiučinění, které vám žádné vítězství na jedné nebo druhé straně fronty nepřinese.  
0/0
31.8.2012 16:06
Foto

D51a38l45i17b45o93r 49S45t98y58s 3270600221631

Re:
1) Myslím, že to čtu dobře: a) se musí splnit kritéria pro Scientific Leadership = 10 hodně dobrých článků a b) se posuzuje podle vědecké kvality. Neboli vědecká kvalita je něco jiného než počet článků. Někdo to tak třeba nevidí ani při své činnosti  v panelu ....2) Méně publikující Nobelisté: Mezi fyziky, zejména ze starších dob, je takových lidí přehršel. Feymann bývá uváděn jako typický příklad. Nejsou to proto horší vědci, právě naopak, jejich odkaz přetrval. Další otázkou je, jak kdo publikoval před udělením ceny a po jejím udělení. To je docela pracná analýza, kterou teď nestíhám. Jsou ještě další aspekty, nekteré jsem tu už diskutoval.3) Ze nemáme lidi, kteří jsou schopni podat ERC, znamená, že systém výchovy našich vědců selhal.  Po 23 letech se není již možné na nic vymlouvat. Pro zajímavost přikládám ještě odkaz Richard Feymann - Cargo cult science .  http://calteches.library.caltech.edu/3043/1/CargoCult.pdf
0/0
31.8.2012 15:54
Foto

Ctenarcp

;-)
Děkuji, tak Vám začínám lépe rozumět. Ale možná subjektivitě moc pouštíte uzdu. Většina z nás zná situace, kdy je nám mdlo z pozitivního ohlasu naší práce od lidí, u nichž je těžké si představit, že práci chápou ... Co by měl říkat takový Albert Einstein, který zažíval "porozumění"  intelektuálů všemožných profesí. Všechno je to "relativní" ;-))).  Opravdový muž ale vidí dále, než ke špičkám vlastních bot. A tak se nenechá odradit hemžením intelektuální droboty, nenechá se trvale otrávit a rozpozná ve všednodennosti přítomnost řádu Universa. A je si vědom ve své pozemské konečnosti, že také  trendy, korelace, symptomy jsou projevy Pravdy.  Ne Pravda sama. A jen pyšný člověk považuje sílu těchto průvodců Pravdy za chabou ve srovnání s vlastním Názorem. Zkuste, při vší probematičnosti uznat, že na Zemi žijí ještě další inteligentní bytosti, které Vaši práci citují s porozumením ;-). Pěkný den, osamělý poutníče.
0/0
31.8.2012 6:27