Znáte nějakého rozumného národohospodáře ve vládě?

Dle ČNB vláda neumí řídit ekonomiku. S tímto jejím tvrzením v anketě ČESKÉ POZICE souhlasilo 73 procent oslovených vrcholných manažerů.

Odpovídalo 137 vrcholných představitelů firem. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Odpovídalo 137 vrcholných představitelů firem.

Z nejnovější zprávy o inflaci České národní banky vyplývá, že vládní zásahy do ekonomiky místo aby její výkyvy tlumily, je naopak posilovaly. Dle zprávy politici během jedenácti let 2001 až 2011 zapůsobili na ekonomiku správně, tedy proticyklicky, čtyřikrát. V ostatních sedmi případech české hospodářství destabilizovali.

K současnému chabému růstu ekonomiky přispěla i úsporná opatření vlády, protože úsporami snížila domácí poptávku. Loni podle ČNB v důsledku vládních úspor poklesl potenciální růst HDP o 0,5 až 0,6 procenta, předloni pravděpodobně o více než procento. Prosadí-li vláda další úsporná opatření i letos, ekonomika tím znovu utrpí.

Podle zprávy ČNB působí vláda spíše procyklicky než proticyklicky. Je-li ekonomika v útlumu, ještě víc ji zpomaluje, a v případě jejího růstu jej dále podporuje. To může zvýšit inflaci. „Analýza potvrzuje, že vládní fiskální politika fungovala většinou opačně, než měla,“ řekl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Většina – 73 procent – vrcholných manažerů oslovených v anketě ČESKÉ POZICE pak souhlasí s ČNB, že vláda neumí řídit ekonomiku.

Stručně a jednoznačně kladně odpovídá těchto pět respondentů:

„Dlouho jsem nedostal jednodušší otázku. Ona to snad někdy nějaká vláda uměla? Žádná vláda ani žádná centrální banka neumějí řídit ekonomiku.

„Vláda má totiž jiné než ekonomické zájmy.“

Vláda má stanovovat pravidla a vše ostatní ponechat na ekonomických subjektech. Jakékoli řízení ekonomiky vládou se vždy z dlouhodobého hlediska projeví neefektivně a povede k jejímu původně nezamýšlenému zhoršení.“

„Vláda má co nejméně překážet firmám, aby mohly racionálně fungovat, a nekřivit jejich chování korupcí a nedomyšlenými dotacemi.“

Podle Murphyho zákonů firmy prosperují navzdory svému managementu. Firma s názvem stát není žádnou výjimkou. Většina politiků ekonomiku řídit neumí. A kdyby pouze ji!“

Opačný názor se objevuje v následujících dvou záporných odpovědích:

„Bankéři nikdy nic neřídili a nemají jasný názor na příčiny tápání vlády.“

„Vládě však chybí lepší koordinace a užší kooperace.“

Kladně ani záporně se nedokáže rozhodnout tento vrcholný manažer:

„Nejsem si jistý, zda vůbec a jak má vláda řídit ekonomiku.“

Podobně nerozhodných určitě není dalších šest kladných odpovědí:

„Pokud řídí ekonomiku politici, nemůže to nikdy dobře dopadnout. Je zajímavé, že to všichni vidí a vědí, ale navzdory tomu nikdy nikdo nic proti tomu neudělá.“

„Politici většinou předvádějí pseudohry na řízení ekonomiky. Možná nejde ani tolik o přímé řízení ekonomiky jako o vytváření podmínek pro její alespoň uspokojivé fungování. Politici nejsou schopní stanovit dlouhodobé ekonomické vize ani krátkodobá opatření a většinou také reagují pozdě na akutní potíže, či vidí věci přehnaně černě.

Jaké jsou výsledky vytváření Státní energetické koncepce, podpory konkurenceschopnosti, proexportní politiky, reformy školství, pracovního práva, (pseudo)boje s korupcí a jiných s ekonomikou silně spojených témat, která mohou politici ovlivňovat? Chaos. Každého půl roku neuvěřitelné změny a nakonec vždy přijdou úvahy ministerstva financí, jak zase někde zvýšit ať už přímé, nebo nepřímé daně.“

„Především proto, že při obsazování funkcí ministrů a náměstků hrají roli stranické a taktické zájmy na úkor odborných a organizačních schopností.“

„Znáte nějakého vzdělaného, respektive rozumného národohospodáře v současné vládě? Pro tuto vládu je hospodářská politika či strategie neznámým pojmem. Ani ČNB však není ve vztahu k ekonomice bez poskvrny...“

„Ve vedení ČNB jsou odborníci na bankovnictví, finance a ekonomiku. Ministerské a další vedoucí funkce na ministerstvech a dalších úřadech však jsou většinou obsazované lidmi, jejichž jedinou kvalifikací je politická příslušnost (a další schopnosti a vlastnosti, které nebudu vyjmenovávat).“

Vláda má vynikající vstupy od Národní ekonomické rady vlády (NERV), ale nedokáže je aplikovat, ani nemá odvahu je prosadit. Asi je to dáno i nejednotností koalice a potenciální nestabilitou vlády. Ustrašení, nebo naopak arogantní ministři úspěšně řídit zemi nemohou.“

V dalších dvou záporných odpovědích zaznívají zásadní otázky:

Proč to najednou Česká národní banka tvrdí? Proč s tím nepřišla už v době přípravy na vstup do Evropské unie? Tehdy totiž vláda společně s opozicí měla mít jasně zformulovanou strategickou vizi v oblasti hospodářství pro Českou republiku, a jak ji promítne do přístupových dokumentů a patřičných výjimek, strategie čerpání z evropských fondů a zejména do své každodenní zahraniční i vzdělanostní politiky.“

„Hrají v tom velkou roli nestálá vládní sestava a nejistota i nestálost evropské ekonomiky. Takže otázka by mohla rovněž znít: Kdo umí řídit evropskou ekonomiku?

Následujících pět kladných odpovědí kritikou vlády nešetří:

„Nejen současná vláda neumí řídit ekonomiku. Každoroční vysvědčení ve formě výsledků hospodaření státu je toho důkazem. Škoda, že v době Klausových vlád neprošel zákon o vyrovnaném státním rozpočtu. Od té doby autista/zdroje tu jsou/,koloťuk‘/křištálově čistý/ministr financí s praxí pouze v parlamentu/se šikovností sobě vlastní šetřící z poslaneckých náhrad na byt/a chemik namíchali koktejl, jenž nás po požití nasměruje na řeckou trajektorii.

Tato vláda stejně jako předchozí neumí řídit ekonomiku, ani nemá definovaný státní zájem. Například její rušení zahraničních ambasád neodpovídá strategii exportu, vzdělanostní politika v oblasti odborného, a zejména středního a učňovského školství nebuduje potenciál kvalifikovaných pracovních sil či nemá selektivní imigrační politiku. A nemá ani ambici pokusit se pozitivně ovlivnit a stimulovat ekonomiku k růstu.

V tomto ohledu se však její přístup podobá sociálnímu inženýrství většiny vlád členských zemí EU. Nejsme schopní si vzít příklad z pozitivních opatření, která ke stimulaci ekonomiky v globálním světě udělala například dánská vláda. Jedním z mála pozitivních opatření české vlády bylo schválení Exportní strategie. Tento dokument však nepodporují další nutná opatření, a ani na nich není shoda a možná ani představa, a proto je opět pouhým plácnutím do vody.

Dalším pozitivem může být nevzdání se jaderné energie, která je důležitá pro udržení konkurenceschopnosti našeho zpracovatelského průmyslu. Opět však bude záležet na schopnosti vlády například uhájit toto rozhodnutí v EU, rychle dostavět další blok, obnovit Dukovan a obnovit a stabilizovat rozvodnou soustavu.“

„Česká vláda má problém uřídit sebe i tento stát. Vzhledem ke svému vzdělání a praxi nemají její členové ani ponětí, co ekonomika je, natož aby ji uměli řídit. Vládě chybí jakákoli střednědobá nebo dlouhodobá koncepce rozvoje české ekonomiky a pouze se s menším nebo větším úspěchem snaží udržet v chodu neefektivní státní aparát. Ekonomiku řídí různé takzvané finanční skupiny, ,šíbři‘ a lobbisté, včetně zástupců organizovaného zločinu, kteří však mají na rozdíl od vlády naprosto jasné cíle a zájmy.

Z hlediska odborné úrovně se současná vláda řadí k předlistopadovým vládám a v některých parametrech je dokonce překonává. Televizní vystoupení řady členů vlády (naposledy ministryně kultury Aleny Hanákové) dosahuje úrovně proslulého vystoupení Milouše Jakeše v roce 1989 na Červeném hrádku.

„To snad už ví každé malé dítě, že neumí. Stručně řečeno, ČNB má zase pravdu. Aktuální situace je v mnoha aspektech jedinečná, ČR nikdy dřív v podobné nebyla. Nejenže všichni ekonomičtí ministři Nečasovy vlády postrádají řádné ekonomické vzdělání, ale navíc některé její členy dohání nekvalitní práce, již v minulosti odváděli na ministerstvech, na kterých působili.
Například diletantismus současného premiéra Petra Nečase. Jako ministr práce a sociálních věcí nezvýšil minimální mzdu, a neschválila ji ani současná vláda pod jeho vedením. Nečas zřejmě považuje osm tisíc hrubého měsíčně za odpovídající ocenění jednoduché manuální práce. Co na tom, že toto ,zmrazení‘ minimální mzdy dlouhodobě poškozuje český trh práce a přivádí do Česka firmy, které namísto vysoce kvalifikovaných odborníků hledají v ČR úplně něco jiného.

Za Paroubkovy vlády předstihla ČR v hodnocení zemí EU dle příjmů Portugalsko. Za Nečasovy vlády se však ČR opět zařadila až za Portugalsko. Podle minimální mzdy je ČR v EU dokonce třetí největší ,nuzák‘, za námi je jen Bulharsko a Rumunsko.
Anebo jinak. Zkuste vysvětlit lidem pracujícím za mzdu jen o málo vyšší než minimální, že jejich nepřizpůsobiví spoluobčané, aniž by v životě pracovali, dostanou v dávkách ,čistého‘ mnohem víc. Nerozuměli tomu bývalí ministři práce a sociálních věcí Petr Nečas a Petr Šimerka, a nerozumí tomu ani ten současný, šílený kybernetik Jaromír Drábek.

Těžko najdete na světě ekonoma, dle něhož neadekvátně nízká minimální mzda prospívá domácí ekonomice, protože výše sociálních dávek demotivuje dlouhodobě nezaměstnané hledat si práci. Pokud to vláda neřeší, tento stav se jejími nesmyslnými reformami neustále zhoršuje, a proto ekonomiku řídit neumí.
A ještě něco. Často diskutuji s vysokoškolskými studenty, ale téměř nepotkám vysokoškoláka, dle něhož Nečasova vláda vede nejen školství, ale i ekonomiku správným směrem. Nikdy dřív vysokoškoláci nedůvěřovali vládě stejně jako nyní. Mladí lidé chtějí především získat kvalitní vzdělání, naučit se jazyky a potom z ČR odjet alespoň do Německa a tam se natrvalo usadit.

V některých profesích, například lékařské, se to týká i odborníků s praxí, což je alarmující. Odborně se tomu říká únik mozků. Kdo je odpovědný za to, že mladí lidé nedůvěřují Nečasově vládě, a proto nespojují s vlastní zemí svou budoucnost? Že by ,soudruzi z NDR‘ nebo snad ,nejlepší‘ ministr školství někde udělali chybu?
Chápu, že se premiéru Nečasovi kritika ČNB nelíbí. Za chyby vlády však odpovídá on. Nedávno se zlobil na novináře, když uveřejnili astronomické odměny jeho blízké spolupracovnice, teď se pro změnu asi zlobí na ČNB. Na koho se bude zlobit zítra? A kdy už konečně začne hledat chyby i u sebe?“

„O které vládě by se však dalo říct, že to umí? Naštěstí vlády demokratických zemí ekonomiku neřídí, ale jen ji korigují a reagují na její změny. To není řízení. Ekonomiku se snažili řídit komunisté, a podle toho vypadala. Obvykle ve vládě ani nejsou ti nejkompetentnější experti na konkrétní oblast. A pokud v ní nějaký náhodou sedí, jeho snahy zásadně ovlivní politické dohody. To je realita demokracie. A jak známo, nikdo dosud lepší politický systém nevynalezl.“

Počet příspěvků: 3, poslední 1.3.2012 04:23 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.