Vyřeší krizi důchodového systému uzavření jaderných elektráren?

Dle 91,5 procenta vrcholných manažerů oslovených v anketě ČESKÉ POZICE by česká vláda navzdory Japonsku měla dál budovat jaderné reaktory.

Odpovídalo 152 vrcholných představitelů firem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Odpovídalo 152 vrcholných představitelů firem. | foto: Česká pozice
Odpovídalo 152 vrcholných představitelů firem.

Ničivé zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály a následná vlna tsunami, které v pátek 11. března postihly Japonsko, vážně poškodily jadernou elektrárnu Fukušima. V důsledku této havárie unikla do ovzduší radioaktivita a nejen v okolí této elektrárny byly naměřené její vyšší hodnoty.

Dle českého premiéra Petra Nečase se však Česko jaderné energetiky nevzdá a není ani žádný důvod k úvahám o zastavení nebo omezení jaderné elektrárny Temelín. „Počítáme s dostavbou Temelína v dalších dvou blocích,“ prohlásil premiér. Temelín má v současnosti v provozu dva bloky. A plánované další dva bloky by jeho výkon minimálně zdvojnásobily.

V roce 2008 doporučila takzvaná Pačesova komise rozvoj české jaderné energetiky a koaliční vláda, jež vzešla z voleb v roce 2010, jej podporuje. Dle 91,5 procenta vrcholných manažerů oslovených v anketě ČESKÉ POZICE by česká vláda na záměru vybudovat nové jaderné reaktory ani kvůli havárii v japonské elektrárně Fukušima neměla nic měnit.

Domnívají se to i tito tři respondenti:

Podobná katastrofa jako v Japonsku v našem regionu nehrozí. Hrozí však růst vlivu obav z jádra, což povede k dalším omezením a ke zpřísnění bezpečnostních norem jaderných elektráren. Pokud to dospěje až k jejich utlumování, bude rozumné rozšiřování Temelína urychlit.“

Ze střednědobého hlediska k jaderné energii alternativa neexistuje. Nyní se sice pravděpodobně začne na celém světě masivně investovat do rozvoje alternativních zdrojů elektrické energie, ale pokud nenastane průlom v technologii jejího skladování, budou pouze doplňkem k celkové energetické bilanci jakékoli země. Inteligentní přenosová síť, která by nesoulad mezi okamžitou spotřebou a disponibilním výkonem v daném čase anebo místě řešila, je nesmyslným blouzněním.

Z toho vyplývá, že v příštích 20 až 50 letech se energetika neobejde bez tradičních zdrojů. V podmínkách České republiky to je jaderná energie. Možná, že rozvoj nanotechnologií už zanedlouho skokově zvýší kapacitu baterií, superkondenzátorů či jiných způsobů skladování energie, ale spoléhat na to nelze.“

„Je příliš brzy na definitivní závěry. Navíc příčina havárií japonských jaderných instalací představuje pro ČR hypotetické riziko. Pokud by mělo Česko zasáhnout stejně silné zemětřesení a následně i stejně vysoká vlna tsunami, budeme mít nejen my, ale i celá Evropa mnohem větší problém než případné havárie jaderných elektráren.“

Opačného názoru je následující vrcholný manažer:„Jaderná energie není bezpečná. Najdou se sice stovky ,expertů‘, kteří budou tvrdit opak, ale konkrétní případy všude ve světě vypovídají odlišně. Jde však o politickou vůli, jež závisí na reakcích voličů. A zdá se, že český volič vidí svou bezpečnost jinak než například rakouský či německý.“

Další tři záporné odpovědi jadernou energii podporují:

„Japonská tragedie je politováníhodná, ale hysterie německé kancléřky Angely Merkelové a dalších politiků ohledně budoucnosti jaderné energie směšná a populistická. Je nutné se z japonské tragedie poučit a snažit se jaderné elektrárny lépe zabezpečit.

Z něčeho elektřinu vyrábět musíme, protože nám ji nikdo nedá. Možností příliš není. Za prvé postavit plynové elektrárny. Tím však zvýšíme svou závislost na Rusku, kterou jsme naopak chtěli snížit. Za druhé pomalu zamořovat krajinu výrobou elektřiny z uhlí, kterého je málo i pro teplárny. Ani prolomení limitů nám na dlouho nepomůže. Za třetí využívat alternativní zdroje. To však natolik zdraží vyrobenou elektřinu, že o ni nikdo nebude mít zájem, a továrny se odstěhují do zahraničí. Za čtvrté pokračovat ve výstavbě jaderných elektráren. To však zdraží zlepšování bezpečnostních požadavků a parametrů. Kvůli zničení newyorského Světového obchodního centra se také nepřestaly stavět mrakodrapy.

„Česká vláda by neměla přehodnocovat svůj záměr a měla by nadále sázet na jadernou energii. Události v Japonsku jsou sice dramatické a smutné, ale kvůli nim nesmíme panikařit a úplně změnit strategii jako v sousedním Německu. Jaderná energie je nejlevnější, nejčistší a nejefektivnější, na čemž se dlouho nic nezmění. Při její výrobě je nutné dodržovat co nejpřísnější pravidla, ale měla by odpovídat našemu prostředí, klimatu a regionu. Pravděpodobnost zemětřesení, jež by dosáhlo devíti stupňů na Richterově stupnici nebo japonské vlny tsunami, je u nás malá. Ani ostatní země nemohou ze dne na den přehodnotit svou dosavadní jadernou strategii. Například pro Francii by to znamenalo ztrátu 80 procent z celkové energie, která se v ní vyrábí v jaderných elektrárnách.“

Dle tohoto respondenta může mít uzavření všech jaderných elektráren pozitivní demografický důsledek: „Vláda by nemusela přehodnotit svůj záměr, protože v Evropě je jiná situace než v Japonsku. Z emocionální reakce hlavních evropských politiků však vyplývá, že se v Evropě přístup k jaderné energii změní. Uzavření všech atomových elektráren však nepovažuji za jednoznačně špatné rozhodnutí. Řízení distribuce elektrické energie, například její vypínání v noci, by mohlo výrazně omladit populaci. Tím by všechny evropské vlády byly osvobozené od řešení krize důchodových systémů.“

Tato záporná odpověď detailně rozebírá výhody i nevýhody dostupných zdrojů energie: „Česká vláda by od dobudování dalších reaktorů v Temelíně ustupovat neměla. Mimořádná přírodní katastrofa znovu odhalila, že jsme zranitelní a že i sofistikované projekty mohou mít trhliny. A pokud je nemají, nepočítají se všemi eventualitami, jež jsou leckdy nepředvídatelné. Znovu jsme pocítili sílu živlů. To však patří k životu, který kromě krás vždy přinášel a bude přinášet i rizika, byť si to naše společnost kvůli čím dále většímu sklonu k infantilnímu jednání nechce připustit.

Nejen u nás stále roste spotřeba elektrické energie, a proto nové elektrárny o velkém výkonu budeme potřebovat.A elektřinu ve velkém zatím bez rizik vyrábět neumíme. Za nejpřijatelnější zdroje, pokud jde o ohrožení, lze považovat fotovoltaiku a vítr. Fotovoltaika je však málo účinná, funkční pouze přes den a vzhledem k dodanému výkonu zabírá příliš mnoho půdy, obvykle zemědělské. V případě větru je sice funkčnost i efektivita o řád vyšší, ale stále mnohem nižší než u tepelných a jaderných elektráren. Jeho problémem je i nestálost výkonu a nevole obyvatel v okolí větrníků kvůli zásahu do krajiny a u starších typů i hlučnost.

Třetí možností je vodní energie.U ní jsme však již v naší nevelké zemi prakticky vyčerpali všechny lokality. Je také třeba zmínit její dopad na životní prostředí a rizika spojená s výstavbou velkých vodních přehrad. Dalším v Česku dostupným zdrojem energie je biomasa, většinou rostlinná – dřevoštěpka, sláma, zrno a řepka. A nově i získávání energie pálením zrní. Takové používání potravinových zdrojů je však trestuhodné, a proto bychom je využívat neměli. Při často nedokonalém spalování biomasy vzniká i mnoho škodlivých látek, které ohrožují lidské zdraví.

Dále jsou zdrojem elektřiny tepelné elektrárny, jejichž účinnost se dostala na maximum a v současnosti si bez nich nelze naši energetiku představit.I ony však mají negativní dopad na životní prostředí – na přírodu kvůli spadu spalin i na zdraví lidí. Nakonec jsem si nechal jadernou energetiku. Rizika spojená s výrobou elektrické energie z jádra jsou jak primární – větší či menší havárie při provozu elektrárny –, tak sekundární – skladování vyhořelého paliva. To však neznamená, že bychom měli na energii z jádra rezignovat. Je totiž, pokud jde o možná rizika i dopad na životní prostředí, z efektivně využitelných zdrojů nejbezpečnější. Zatím však byla a dosud jsou o několik řádů nižší než u energetiky z fosilních paliv. Ta způsobila při různých haváriích i dlouhodobými negativními vlivy mnohem vyšší počet úmrtí.

Poučme se proto z nehody japonské jaderné elektrárny a pokusme se zvýšit technickou úroveň plánovaného rozšíření naší jaderné energetiky. Další možností by byla celospolečenská shoda na razantně nižší spotřebě elektrické energie. Když však vidím, jak se každý z nás staví k úsporám, které by se ho měly přímo dotknout, považuji tuto možnost za prozatím neuskutečnitelnou utopii.“

Počet příspěvků: 2, poslední 25.3.2011 08:52 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.