Překvapí buldozer Paroubek?

Dle 55,7 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ se případná nová strana Jiřího Paroubka do parlamentu nedostane.

Odpovídalo 139 vrcholných představitelů firem. foto: © ČESKÁPOZICEČeská pozice

Odpovídalo 139 vrcholných představitelů firem.

Bývalý premiér, expředseda ČSSD a dnes řadový poslanec za sociální demokracii Jiří Paroubek se údajně chystá vytvořit novou politickou stranu ze současné České strany národně socialistické (ČSNS 2005). Paroubek to zatím nepotvrdil, pouze prohlásil: „V rámci ČSNS 2005 pracují na programu a já jim tak trochu nahlížím přes rameno.“ Oficiálně pak mluví o tom, že jeho přestup z ČSSD, kterému se snaží vedení sociální demokracie zabránit, je ve stadiu úvah. A chce se údajně rozhodnout během několika příštích týdnů.

Politicky má být tato nová strana nalevo od sociální demokracie, opírat se o vlastenectví a klást důraz také na ekologii a na podporu živnostníků. Někteří Paroubkovi spolupracovníci, například Petr Dimun, možnost vzniku této nové strany nevylučují. K dalším lidem, o nichž se hovoří v souvislosti s tímto Paroubkovým projektem, patří například senátor Vladimír Dryml, poslanci za ČSSD Jiří Šlégr, Stanislav Křeček či Hana Orgoníková a bývalý šéf ústecké krajské ČSSD Petra Benda. Většina – 55,7 procenta – vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE se domnívá, že Jiří Paroubek nemá šanci se se svou novou stranou dostat do parlamentu.

Toto stanovisko se objevuje i v těchto třech stručných odpovědích:

Jiří Paroubek již nemá co nabídnout. A nezachrání ho ani nová strana. Ani on ji.“

„Jiří Paroubek těžko může oslovit víc lidí.“

„Tipuji 4,1 až 4,5 procenta, což by bylo dobré.“

Podobně úsporné jsou následující tři opačné, tedy kladné odpovědi:

„Voliči jsou nepoučitelní.“

„Současná vláda dělá vše proto, aby mu v tom pomohla.“

„Jiří Paroubek měl vždy schopnost říkat, co chtělo mnoho lidí slyšet. V politice není často důležité, co děláte nebo uděláte, mnohem účinnější je vyvolávat naděje a pocit, že s vámi by určitě bylo lépe.“

Další dva respondenti nemají na Paroubkovu novou stranu jednoznačný názor:

Pevně doufám, že nemá, ale obávám se, že má. A teď si z toho vyberte. V naší zemi je bohužel dost lidí, kteří se dřív měli lépe než dnes. I dost těch, co už zapomněli na fronty na auta, kola, televizory, knihy, mandarinky a banány. A také dost těch, kteří nejsou spokojení nikdy s ničím. Pro ty všechny představuje Jiří Paroubek šanci.“

„Těžko říct. Uváží-li se jen jeho skutečné schopnosti a morální profil, šanci na úspěšný návrat nemá. Rozum ani osobní zkušenosti z blízké i vzdálenější minulosti však nehrají u většiny voličů hlavní roli. Zejména lidé s nižším vzděláním a osobní zodpovědností mají sklon ,baštit horké‘ všechny utopické sliby populistů.

Pan Paroubek byl a je esenciálním zhmotněním všeho špatného v polistopadové politice. Od vulgarit a vzteklých samolibých prohlášení přes ochotu bratříčkovat se s kýmkoli kvůli osobnímu profitu až po naprosté pohrdání skutečnými hodnotami a bezuzdné drancování státního rozpočtu na úkor příštích generací. Z tohoto hlediska by se chtělo říct, že šanci nemá.

Mezi lídry a poslanci stran současné vládní koalice však jsou osoby stejně hodnotově vyprázdněné a prakticky bez morálky. A mnozí nově příchozí do vysoké politiky ukazují, že mohou být ještě horší. Zhnusení ze současné ministerské kohorty jsou nejen její ideoví odpůrci, ale ještě víc mnoho jejích zklamaných voličů. Navzdory několika dobrým opatřením a proklamovaným idejím je tato vláda vnímaná hůř než předchozí Paroubkova či Topolánkova.

Proto se najde dost lidí, kteří z hlouposti či neexistence smysluplné volby budou hledat nové či extrémní strany. A někteří z nich dají hlas Paroubkovi a jeho straně s libovolným programem. Obdobný počáteční voličský impuls by mohla mít plánovaná nová strana Václava Klause. Plánovaná Paroubkova strana však za současného stavu nedosáhne pětiprocentní hranice nutné ke vstupu do parlamentu.“

Podle těchto dvou vrcholných manažerů by se Paroubkova nová strana měla do parlamentu dostat:

„Na příkladu TOP 09 je vidět, že dobrý koncept má nejen šanci dostat se do parlamentu, ale možná i v budoucích volbách předstihnout současnou nejsilnější pravicovou stranu ODS. Jiří Paroubek sice není ve stejné pozici jako Miroslav Kalousek, navzdory tomu není jeho šance zanedbatelná.

Pokud bude chytrý a zvolí dobrou strategii – v českém prostředí zřejmě zabere ještě větší populismus, než si mohl dovolit u ČSSD –, hranici pěti procent umožňující vstup do parlamentu překoná. Otázkou je, kdo bude ,knížetem‘ této strany. Karel Schwarzenberg je tu bohužel jen jeden.“

„S trochou štěstí bych to nevylučoval. Nic to však nemění na tom, že Jiří Paroubek je odsouzen k odebrání několika procent hlasů ČSSD. A víc nic. Nová strana se týká jeho uraženého ega a zklamaných nadějí Petry Paroubkové.

Další dvě záporné odpovědi jsou značně kritické:

„Všichni si pamatují jeho chování a aroganci. Také výběr nejbližších spolustraníků, kteří s ním pravděpodobně vytvoří ,starou partu‘ – děsivý senátor Vladimír Dryml, Jaroslav Tvrdík, Petr Dimun, Jiří Šlégr, Petr Benda, exsenátor Jiří Vyvadil a další –, by měli co nejrychleji zmizet v propadlišti dějin. Dobrý zisk pro Paroubkovu stranu bude 2,8 procenta, čímž oslabí ČSSD.

„Jde o zoufalý pokus odstaveného demagoga, který se kamarádil s primitivy střílejícími po sobě na večírku a jezdícími v Bentley a Rolls Royce.“

Následující dvě kladné odpovědi jsou mnohem vstřícnější:  

Jiří Paroubek má šanci, pouze pokud se ČSSD do parlamentních voleb nezkonsoliduje a především nezbaví nejhorších populistů, například prvního místopředsedy Michala Haška a dalších. Lidé, jako je Hašek, jsou totiž pro ČSSD olověnou koulí, která ji táhne dolů. Pro voliče jsou již nyní zcela nedůvěryhodní, a proto se otvírá nezanedbatelný prostor pro nové strany, které dokážou nabídnout osvědčené lídry.

Jiří Paroubek již jednou ukázal, že si dokáže poradit s nelehkými úkoly. Když jako její předseda přebíral ČSSD, měla nízké preference a směřovala k hranici (ne)volitelnosti. Zkonsolidoval ji však a přivedl k volebnímu vítězství v krajských volbách. A v předchozích parlamentních volbách také vyhrál, což však nestačilo na sestavení vlády.

Jiří Paroubek vládl straně pevnou rukou. Možná se lidem právě po tom po 21 letech od pádu komunismu stýská. Někteří totiž dávají spíš přednost pevné ruce a pořádku než tomuto takzvanému ,Nečasovu bordelu‘. Není realistické očekávat, že by čelil nějakému skandálu, například že má falešný vysokoškolský diplom, vyhraje ,nečekaně‘ v tombole auto od svého sponzora nebo že by snad nikdy v životě reálně nepracoval. Navíc má charisma, vyjadřuje se jasně a srozumitelně a dokáže přesvědčit, že to skutečně myslí vážně.

Příští parlamentní volby budou ,pomstou‘ voličů za podvod, který se na nich dopustily Věci veřejné, ODS a TOP 09. Spousta z nich sice říká, že dá hlas komunistům, ale sami tomu minimálně z 50 procent nevěří. A dát hlas ČSSD s takovými ,nýmandy‘, jako je Hašek, Lubomír Zaorálek či Roman Onderka, také nebudou chtít. Proto budou hledat přijatelnou alternativu, kterou jim může nabídnout Jiří Paroubek.“

Jiřího Paroubka není radno podceňovat. On vytáhl sociální demokracii z krize. O jeho stylu si můžeme myslet cokoli, ale je velmi schopným politikem. Ne nadarmo měl přezdívku buldozer. Skutečně válcoval vše, co mohl.

Může odebrat protestní hlasy současné sociální demokracii a navíc na svou stranu ,přetáhnout‘ část současných poslanců ČSSD. Paroubek umí, když chce. Jen by se měl víc zamyslet, zda bude stejně jako v minulosti příliš důvěřovat průzkumům veřejného mínění. Sociální demokracie nemá v současné době zkušenějšího lídra. Paroubek může překvapit. A překvapí.

Záporné odpovědi těchto dvou respondentů jsou naopak velmi skeptické:

Jiří Paroubek nemá v příštích volbách žádnou šanci dostat se do parlamentu. Se svou novou stranou se však stane součástí současného parlamentu a v něm bude hrát až do příštích voleb významnou roli. Poté, co sociální demokraté možná ,shodí‘ dnešní vládu – hlasování o ,nedůvěře Bátorovi/Dobešovi‘ se může změnit ve vyjádření nedůvěry celé vládě, což platí i  o jakémkoli dalším banálním hlasování –, Jiří Paroubek se svou stranou a s poslanci ČSSD, kteří do ní vstoupí a založí poslanecký klub, bude hrát velkou roli ve vytváření nové vlády, jež dokončí toto volební období.

Každopádně z toho nelze mít žádnou radost, protože se prodlouží období nevládnutí a chaosu v řízení naší země, které zažíváme od roku 2006. Nechuť ekonomických elit a voličů k mafiánské ODS-socansko-top-lidovecko-zelené-komunistické-véčkařské politické scéně nadále poroste. A to společně s ekonomickými otřesy evropského prostoru přispěje k rozvrácení demokracie a ekonomické budoucnosti České republiky.

Slouží-li tomuto národu po zkušenostech s politiky všech stran aspoň trochu paměť, pak nemůže dopustit velký návrat Jiřího Paroubka. Občas však mám pocit, že tady už možná nikdo jiný v politice než jemu podobní lidé není.

Asi je velmi naivní chtít po někom, kdo vstupuje do veřejného života, tedy politiky, aby jako veřejná osoba hájil zájmy celku – státu, většinové veřejnosti – a až z toho měl nějaký osobní profit. A nebylo tomu naopak: aby hledal profit jen pro sebe, případně stranu, za niž kandiduje, a až poté vytvářel dojem státotvornosti.“

Počet příspěvků: 1, poslední 26.8.2011 01:28 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.