Hlas elit je jasný: Premiér odvoláním Pospíšila chyboval!

Tři čtvrtiny respondentů průzkumu ČESKÉ POZICE se domnívají, že premiér Nečas neudělal správně, když se zbavil ministra Pospíšila.

foto: © ČTK, ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Průzkum ČESKÉ POZICE jsme tentokrát udělali netradičně, i s ohledem na položenou otázku. Její téma – nečekaný konec ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ve vládním kabinetu – je relevantní jak pro vrcholné manažery, tak pro právníky a advokáty, kterých se normálně dotazujeme zvlášť. V tomto případě jsme se tedy výjimečně zeptali všech našich respondentů na totéž.

Jejich odpověď na otázku, zda udělal premiér Petr Nečas správně, když odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, je poměrně jednoznačná.

Více než tři čtvrtiny účastníků průzkumu nesouhlasí s rozhodnutím premiéra odvolat ministra spravedlnosti. Naopak dvanáct procent respondentů se domnívá, že učinil správně, a 11,3 procenta zvolilo alternativu „nevím“. Pozoruhodná jsou však především jejich často obsáhlá vysvětlení, která jako paletu komentářů předkládáme k promýšlení.

Odvolání Pospíšila

           Odpovídalo 163 vrcholných manažerů firem, právníků a advokátů.

Výběr názorů respondentů průzkumu ČESKÉ POZICE, kteří odpověděli „NE“:

  • „Udělal dosud největší chybu své politické kariéry. Odvolal jediného ministra vlády za ODS, který věrohodně bojoval proti korupci. Od této chvíle se ODS nedá považovat za nic jiného než za stranu lidí, kteří mají strach z normálního fungování justice. A to je děsivá situace.“
  • „Motivům k jeho odvolání oficiálně uvedeným nemůže nikdo věřit, takže skutečné motivy jsou utajeny a jistě souvisejí s mocenským bojem o Vrchní státní zastupitelství. Odvolání Jiřího Pospíšila se tak jeví jako špinavá záležitost.“
  • „Aby nám nenajmenoval ještě někoho horšího! To, že ministr přišel na vládu s požadavkem na navýšení rozpočtu, je evidentně jen záminka pro odvolání nepohodlného ministra, jestliže vládnoucí mafii ohrozil odvoláním Vlastimila Rampuly (aby nakonec se ještě on nestal ministrem?!?!) a nakonec by na Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) jmenoval někoho nepohodlného. Na odvolání z vlády, když ne celé vlády, jsou tu přece lepší kandidáti: počínaje Kalouskem a Drábkem přes Vondru…“
  • „Petr Nečas sice Jiřího Pospíšila odvolal, ale zajímavější by bylo vědět, kdo o odvolání Pospíšila reálně rozhodl. Všichni zasvěcení vědí, že Nečas byl postaven před hotovou věc a neměl jinou možnost než Pospíšila odvolat. Odvolání Pospíšila je dokladem prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších pater politiky (včetně Hradu) a naznačuje, že boj za očistu a nápravu společnosti bude ještě hodně tvrdý. Současně narůstá reálnost přesunu tohoto boje z lavic parlamentu a vládního kabinetu do ulic. S mírnou nadsázkou můžeme již dnes spekulovat o výši hmotných škod a počtu mrtvých.“
  • „Ať už byly důvody odvolání ministra Pospíšila jakékoli, dokázal Nečas učinit krok, který nechápou jak jeho příznivci, tak jeho odpůrci. Jako politický krok je to obrovská chyba, která poškodí ODS i jeho osobu, a proto se obávám, že důvod tohoto odvolání může být mnohem hrůznější, než o čem se nyní spekuluje.“
  • „Nečas ukázal, že nemá zájem bojovat proti korupci. Navíc svým zdůvodněním dělá z lidí blbce. Bez zajímavosti ale není zatím ani postoj ČSSD. Proč asi nevolá po vyslovení nedůvěry vládě?“
  • „Tak to je konečně ,masité‘ téma. Z  hlediska voliče a občana to je skandální krok. Je vidět, že pomyslná sekera zaťala do korupčních struktur hodně hluboko. A stejně je vidět, že premiér neváhá spáchat veřejnou politickou sebevraždu jen proto, aby tyto struktury uchránil. Je vidět, že ,korupční‘ chobotnice je hodně silná. Tady nepomůže už nic jiného než revoluční změny na politické scéně. Že by generace mladých voličů začala zvonit klíči na náměstí nebo budou stačit křížky na volebních lístcích?“
  • „Petr Nečas přesvědčil, že nedokáže udělat vlastní rozhodnutí, že je pouze ve vleku určitých zájmových skupin. Někteří z kmotrů se totiž museli pořádně ,orosit‘ z případného jmenování Lenky Bradáčové na pozici šéfky VSZ. A Petr Nečas, dříve pan ,Čistý‘, později nejen mými přáteli označován jako ,prolhaný hajzl‘, opět nezklamal. Lhát v přímém televizním přenosu je pro Petra Nečase již běžná rutina.
    Petra Nečase jsem považoval za mravní i morální autoritu v rámci ODS, řekl bych, že jsem mu při nástupu do funkce premiéra důvěřoval. Stejně jako většina mých přátel. Dnes, kdyby ho potkali, většina lidí mu hned na ulici doslova rozbije hubu, a to přinejmenším. Odvolat nejkompetentnějšího a pravděpodobně nejschopnějšího ministra své vlády může pouze diletant nebo slaboch, který bezmezně lpí na své aktuální pozici, neboť neumí nic jiného. Myslím, že pokud chtěl Nečas někoho odvolat, pak ministr Drábek za pořízení předraženého nefunkčního softwaru pro úřady práce bez řádného výběrového řízení byl mnohem jasnější kandidát na ,vládní vyhazov‘. Jenže když někoho řídí kmotři, jde veškerá logika stranou. Bože, jak hluboko se dá klesnout za relativně krátkou dobu!“
  • „Pana Pospíšila nemusím, ale to, co udělal Nečas nyní, vnímám jako brutální zásah se snahou zabránit rozkrytí korupce na nejvyšších místech. To, že Nečas je nejslabší premiér po roce 1989, říkám už dlouho, ale byl jsem přesvědčen, že korupci krýt nebude. Zmýlil jsem se. Asi to souvisí i s restitucemi církevního majetku, který svazák Tolja horlivě prosazuje, a s následným přeskupením těchto majetků do již připravených finančních skupin, aniž by církev z tohoto prodeje uhradila daň. Jde o zatím největší sviňárnu Nečase. Myslím, že český národ nezlobil tolik, aby si zasloužil mít tohle seskupení v čele.“
  • „Obecně si myslím, že otázka je špatně položena. V naší politice se nic nedělá ,správně‘ nebo ,špatně‘… vše se dělá ,účelově‘. Otázka by tedy spíš měla znít, jaký je ,účel‘ odvolání ministra spravedlnosti? Já jsem měl dojem, že ministr Pospíšil je jedním z mála členů vlády, kteří mají vlastní názor a jsou ochotni dělat kroky správným směrem. To možná panu ministrovi zlomilo vaz. Asi v této zemi není možné, aby například státní zastupitelství fungovalo tak, jak ministr spravedlnosti považuje za správné.
    Možná by bylo jednodušší, kdybychom přestali parodovat demokracii. Jestliže poslanci nejsou nic jiného než poslušné hlasovací strojky, mohli bychom zrušit Poslaneckou sněmovnu, vládu i Senát (v případě Senátu by si stejně nikdo nevšiml, že přestal existovat) a úředníky na ministerstvech řídit přímo ze sekretariátů politických stran. Výsledek by byl stejný a ještě bychom něco ušetřili.
    Každopádně pokud tento krok pan Nečas učinil pod nátlakem ,zájmových skupin‘ proto, aby ministr Pospíšil nestačil udělat další kroky k nezávislosti státních zastupitelství (a asi nikdo z nás nevěří na náhody), je … (příslušné slovo nechť si každý doplní sám).“
  • „Ať už byly skutečné důvody jakékoli, bylo by pro postavu formátu premiéra důstojnější, aby si dal trochu práce s nalezením lepších argumentů. Otevřel tím neuvěřitelně velký prostor pro spekulace, o jehož velikosti se mohlo opozici jenom zdát. Myslím, že v opozičních táborech otevírají šampaňské, protože toto téma určitě vymaže na čas z paměti některé nedávné nepříjemné epizody z života v krajích.“
  • „Byla to zásadní chyba. Bezostyšně lhát celému národu, který o tom dokonce ví, je politická sebevražda. Zdá se, že se hraje o vše, a ODS tedy vsadila vše na jednu kartu. Pokud si to česká veřejnost nechá líbit, nezaslouží si žít ve svobodné zemi. V divočejší zemi by vypukly nepokoje a úřad vlády by musela chránit policie. Povinností všech korupční mafií neovládaných poslanců je nyní vyslovení nedůvěry vládě a vyvolání předčasných voleb.“
  • „Ministr Pospíšil byl snad jediný z ministrů ODS, který dokázal dlouhodobě prosazovat smysluplné a podstatné věci. Nicméně resort spravedlnosti začal v poslední době zlobit a na to kmotři a dinosauři nějak reagovat musejí. Úsměvný je důvod odvolání: premiérovi vadí, že se víc nešetří na vězeních, což je jedna ze základních funkcí normálně fungujícího státu. Ale evidentně mu nevadí, že se utrácejí miliardy na pochybných IT projektech toho či onoho ministerstva, které pro fungování státu nepřinášrjí prakticky nic.“
  • „Aspoň už víme definitivně, s kým máme tu čest. K vytvoření vlastního názoru na premiérovo vysvětlení o demoralizaci vlády bohatě stačí dvojmístné IQ, a proto si jej zřejmě vytvoří i většinová část našeho národa.“
  • „Podle mne byl Jiří Pospíšil jedním z nejlepších ministrů v poslední době. Navíc snad i poctivý a inteligentní člověk, což je v současné vrcholné politice unikátní.“
  • „Předseda vlády má samozřejmě nezpochybnitelné právo navrhnout prezidentovi republiky odvolání některého z ministrů, samozřejmě je však jeho povinností (byť nikoli právně vynutitelnou) takové odvolání náležitě odůvodnit veřejnosti. To se premiérovi zjevně vůbec nepovedlo. Jeho vysvětlení znělo velmi nevěrohodně a ve veřejnosti přetrvávají silné pochybnosti o pravých příčinách odvolání ministra spravedlnosti. Souvislost s chystaným jmenováním vrchního státního zástupce se patrně premiérovi podaří již jen těžko rozptýlit. Toto nešťastné, respektive minimálně nešťastně načasované odvolání bude mít patrně dopad do volebních preferencí ODS a může se velmi negativně projevit v nadcházejících podzimních senátních a komunálních volbách.“

Tolik reakce, jež doprovázely zápornou odpověď na otázku ČESKÉ POZICE.

Výběr názorů respondentů průzkumu ČESKÉ POZICE, kteří odpověděli „ANO“:

  • „Správně možná ano, jen to dost blbě načasoval.“
  • „Gloriola pana posledního ,spravedlivého‘ nad hlavou pana Pospíšila byla nasvícena více méně médii. Navíc nejsem ani přesvědčen o jeho profesních, manažerských či lidských kvalitách. Když si vzpomenu na jeho působení na plzeňských právech..., tu školu má na svědomí. Za jeho odvoláním je podle mne nějaký velmi silný osobní přešlap, kterého se vůči premiérovi dopustil, navíc myslím opakovaně. Jeho mocenské ambice, kariérismus (podle mě chtěl být premiérem) a prosazení se za každou cenu ho prostě stály místo ministra. A pokud se zmiňují vlivy kmotrů – ano, může být. Ale jde jen o to, že jedna kmotrovská buňka ODS posílila na úkor druhé. Pan Jurečko může vykládat na každém rohu, že Pospíšil není jeho člověk, má to marné. “
  • „Měl to udělat už dávno. Ale zároveň by měl dát jasně najevo podporu nestrannému policejnímu vyšetřování podle zákonů, ne podle vlivu lobbistických skupin a jejich zájmů!!!“

Výběr názorů respondentů průzkumu ČESKÉ POZICE, kteří odpověděli „NEVÍM“:

  • „Zda učinil správně, či nikoli si nehodlám hodnotit, každopádně z toho nemám radost.“
  • „Pan Pospíšil působil sice ve funkci málo razantně, ale odvoláním byli překvapeni asi mnozí členové ODS.“
  • „Dnes už nikdo neví, co je, a co není dobře… Všichni na všechny všechno mají a teď se jen hraje šachová partie o nové přerozdělení moci…“
  • „To opravdu netuším. Ale tak nějak věřím, či snad chci věřit, že premiér Nečas ví, co činí.“
  • „Záleží na tom, co vlastně pan premiér chce. Takže: Ano, pokud chce ukončit své vládní angažmá, protože se vydal do rukou kmotrů. Jen tím potvrdil, že už sedí na tygrovi a nemůže slézt... Ne, pokud si chtěl udržet alespoň trochu čisté svědomí...“
  • „V současné chvíli je to asi jedno. Stát ovládají finanční skupiny napojené na politiky. Změna bude asi trvat dlouho, proto se nemůžeme divit, co se v těchto dnech děje.“
  • „Nevím, čas ukáže. Ono je to těžké to takto posuzovat. Má to aspekt odborný a politický, samozřejmě i aspekty vlivové a podobně. Má to i aspekt lidský. Vůbec nezávidím Nečasovi jeho rozhodování – na jednu stranu relativně oblíbený a úspěšný ministr, na druhou tlak různých skupin na odvolání ministra. Každý premiér má právo si jmenovat, koho chce. Právo premiéra je nezadatelné a je třeba je plně respektovat. O tom, zda to bylo, či nebylo správné politicky, ve finále rozhodnou jen voliči.
    Nečasovi logicky musí jít o jeho křeslo. To chápu, jde o technologii moci. Byl to zcela logický krok. Jeho pozice je odvislá od hlasů zejména vlivných lídrů. Ti Pospíšila moc nemuseli (až na Romana Jurečka a částečně na Pavla Dlouhého).
    Nečas se zřejmě chtěl Pospíšila zbavit už dříve. Osobně si nemyslím, že jde pouze o paní Bradáčovou, to je velké zjednodušení. Podle mého názoru nekomunikoval Pospíšil s Nečasem, respektive byla mezi nimi averze. Možná, že i otevřená válka. Oba jsou introverti a nesnášejí se (o tom není pochyb). Důvody mohou být možná i absurdní, mohou být i osobního rázu, až velmi osobního (katolík vs. liberál, údajný homosexuál). V každém případě existovala u Petra Nečase a jeho blízkých určitá obava, že se Pospíšil chystá na jakýsi vnitrostranický puč, na odstranění Nečase, že do toho spřádá státní zástupce a podobně. Dokonce se objevila úvaha, že Pospíšila řídí CIA kvůli Temelínu (rozprášit korupci, aby Američané mohli vyhrát tendr). To vše vedlo k představě, že vzniká nové mocenské křídlo, které chce ovládnout ODS prostřednictvím soudů a státních zástupců. Samozřejmě, že to je přitažené za vlasy, ale pokud se nekomunikuje, mohou vzniknout takové obavy a interpretace. A ony se nabalují a šíří. Přiznejme si, že reálně hrály velkou roli.
    Určitou roli zřejmě hrál i Roman Jurečko a jeho ambice. Někteří však tvrdí, že Jurečko už Pospíšila pohřbil předtím. Nikdo neví, každopádně chodili Jurečko i Pospíšil po Praze a hovořili o Lence jako o ,dobré holce‘. To je skutečně velmi neprozíravé.
    Určitou roli sehrálo i to, že Jiří Pospišil zapomínal na své bývalé velmi vlivné přátelé z politiky a velkého byznysu, kteří byli v nesnázích. Ti ho dříve podporovali. Ale on s nimi přestal komunikovat. Aby se neušpinil. A to mnozí brali jako urážku. Určitě nežádali pomoc, ale přestat komunikovat s vlivnými lidmi se neodpouští. Každý by měl vědět, do jaké party patří. Tak to bylo vždy. Přestat komunikovat se prostě nevyplácí.
    Velmi netaktické bylo údajně i jmenování bývalého novináře Ondřeje Šťastného do pozice ředitele kabinetu ministra. To se Nečasovi (a mnohým jiným) nelíbilo. Nečas měl pocit, že Šťastný brojí v mediích proti němu.
    Pospíšil zároveň nedělal byznys. Nic nenosil do kasy. To plno lidí štvalo. Než aby vzniklo jakékoli podezření, pak raději nic. Šlo zejména o elektronické náramky a podobně.
    Osobní rovina také hrála roli. Jiří Pospíšil je velmi komplikovanou osobou. Není mstivý, ale neumí komunikovat napřímo. Neumí říci ne. Neumí jít do střetu. A to je jeho největší problém. Neřeší problémy. Příliš hraje mediální hru. Pokud je problém, údajně reaguje hystericky. Několik lidí to zažilo a bylo překvapeno.
    Zásadním předělem bylo jmenování Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce. Údajně i Pospíšil několikrát potvrdil, že tato volba byla příliš radikální. Pospíšil ho dokonce ani dříve neznal. Krátce po jmenování Zemana začal problém s premiérem. Kauza Rampula je zástupným problémem, ta kauza se jmenuje Pavel Zeman. Ten odstartoval nezvratný a nezadržitelný pád ministra.
    Samozřejmě, že nevíme, jak se choval pan Mečl a spol. Podle mnohých prý hovořil o panu Randákovi, že ho umí přivést na jednání. Chápu, že to mnohé mohlo vyděsit. Mečl se prý choval nestandardně v některých věcech. To mnohým lidem nahánělo hrůzu (oprávněnou). Vše má svoje meze.
    Suma sumárum, to vše vedlo k výsledku.
    Je absurdní se domnívat, že by Pospíšil vedl nějaké odbojové křídlo. Nedává to smysl. Ale nechal tyto informace běhat a nekomunikoval.
    Zásadní otázkou je, zda je to dobře pro tuto zemi. A na to lze těžko odpovědět, když neznáme jméno nástupce. Teprve z činů nástupce uvidíme, co bylo reálným důvodem odvolání Pospíšila. Nikde není psáno, že nástupce musí být vždy horší. Pokud zůstane odborný fundament na ministerstvu a budou pokračovat legislativní práce, nebude mít změna ministra velký vliv. Může dokonce přijít i nepolitický odborník-extratřída. Ale může přijít samozřejmě pouze technologický údržbář, ale pokud by jen udržoval, je to v pořádku. Není důležitá až natolik osoba ministra obecně, ale jaký směr bude prosazovat.
    Nemá smysl spekulovat. Čas ukáže. Osobně se domnívám, že důvody jsou veškeré uvedené. Prostě přetekl pohár trpělivosti. Je-li Lenka Bradáčová převážným důvodem, nebo není, neumím posoudit, ale určitě důvodem také bude, respektive může být.“