Česko další právníky nepotřebuje. Právní prostředí stejně nezkulturní.

Podle většiny respondentů oslovených v anketě ČESKÉ POZICE první soukromá právnická škola právní prostředí v Česku nezlepší.

Odpovídalo 37 právníků a advokátů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Odpovídalo 37 právníků a advokátů. | foto: Česká pozice
Odpovídalo 37 právníků a advokátů.

Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky usiluje o vznik první soukromé vysoké školy s právním magisterským studijním programem. Rozhodnutí ministerstva školství o akreditaci lze očekávat do konce dubna 2012. Garantem projektu je profesor Karel Eliáš, spoluzakladatel plzeňské právnické fakulty, z níž před časem za napjatých okolností odešel.

„Každý průlom zavedených pořádků je těžký, jsem však přesvědčen, že projekt má velkou šanci na schválení. Byl vypracován silným týmem čítajícím 11 profesorů a docentů a 22 dalších odborníků s titulem Ph.D. – tito lidé by měli být zároveň garanty kvalitní výuky práva v případě, že bude akreditace udělena,“ řekl o projektu minulý týden Eliáš.

ČESKÁ POZICE trochu předběhla dění a zeptala se právníků a advokátů, zda tato budoucí soukromá právnická škola může zlepšit právní prostředí v Česku. Respondenti byli z různých důvodů poněkud pesimističtí a většina se domnívá, že nikoli. I proto, že „vznik této školy se zlepšováním či zhoršováním právního prostředí v České republice nemá žádnou souvislost“, jak odpověděl jeden z právníků.

Tito tři respondenti se rovněž domnívají, že kvalita právního prostředí není jen záležitostí právníků:

„Proč by měla? Právní prostředí je přece o lidech, a nikoli o vlastnických vztazích k jedné z vysokých škol.

Určitě nepomůže vylepšit právní prostředí. Právní prostředí musí zlepšovat celá společnost svým chováním. Nezlepší ani kvalitu právní výuky, jelikož i na současných právnických školách je nedostatek kvalitních pedagogů. Třetí otázkou je, zda ČR potřebuje další právníky. Podle současného zájmu absolventů o zaměstnání a diskuse s nimi vím, že mají problémy s uplatněním.“

Právní prostředí je dáno především úrovní legislativy. Z tohoto hlediska žádná vysoká škola bezprostředně nic neovlivní. Soukromý (stejně jako veřejnoprávní) charakter vysoké školy je sám o sobě zcela irelevantní veličinou. Rozhodující dokonce v tomto historickém okamžiku není primárně ani úroveň pedagogického sboru, nýbrž vyřešení otázky, co vlastně studium na soukromé vysoké škole představuje.

Existují – při lehkém zjednodušení – dvě soudobé české odpovědi. První: je to placená služba spočívající v co nejkvalitnější výuce, avšak s nejistým výsledkem pro „zákazníka“ (studenta). Druhá: je to placená služba spočívající v garantovaném výsledku (získání absolutoria). Pro volbu správné odpovědi nemám žádné statistické ani jiné analýzy, takže si ji odpustím, i když empirické poznatky, jimiž naopak v poměrně značné míře disponuji, pro jednu z uvedených alternativ jasně svědčí. Abych ale odpověděl na otázku položenou zadavatelem: Ne, nepomůže. Ale nemusí ani uškodit.“

Dva z právníků mají pochyby i přímo o garantovi celého projektu, tudíž je jejich odpověď také záporná:

„Nevidím žádný důvod, proč by měla. Zejména pokud bude stejně kvalitní jako jiné dílo pana profesora (Eliáše).“

„Myslím, že to nepomůže, respektive pokud to pomůže, jen nepatrně a nepoznatelně. Vybudovat kvalitní akademický sbor trvá desetiletí až celé generace a na dopad činnosti absolventů školy na právní prostředí v zemi se musí čekat ještě déle. Záštita profesora Eliáše nic nezachrání. Naopak se obávám, že to není dost charismatická a stmelující osobnost, kterou by nová vysoká škola potřebovala. O jak problematickou osobnost jde, bude česká veřejnost zjišťovat postupně, až se začne seznamovat s aplikačními problémy nového občanského zákoníku pocházejícího z dílny tohoto introvertního vědce přesvědčeného nicméně o vlastní neomylnosti.

Tato kladná odpověď je naopak spojená s vírou ve schopnosti Karla Eliáše:

„Na právnickém studiu je zatím cennější samotný diplom než to, co se studenti ve škole opravdu naučí. Studijní výsledky málo vypovídají o skutečných, pro praxi použitelných znalostech, schopnostech a dovednostech absolventů, a proto se praxe o tyto výsledky oprávněně příliš nezajímá. Změnit to může jen poptávka po skutečně kvalitních absolventech, která vygeneruje poptávku po skutečně kvalitní právnické škole. Ta ale může vzniknout asi opravdu jen na zelené louce a v soukromé sféře. Veřejné právnické fakulty jsou nyní nereformovatelné. Nemají to zapotřebí, vždyť studentů mají stále dost.

Profesor Eliáš a jeho kolegové jistě budou schopní nabídnout vysokou kvalitu studia i vědecké práce a zaručit potřebnou náročnost studia. Doufejme jen, že na trhu o ni bude dostatečný zájem a že se najde dost studentů ochotných zaplatit vysoké školné. To je přitom nezbytné, má-li být škola opravdu náročná a zároveň ekonomicky soběstačná (ledaže by chtěla žít převážně z grantů a výzkumných projektů). Přece jen, on vlastně zatím stačí hlavně ten diplom…

Jiní dva respondenti se domnívají, že problém tkví již v samotném vysokém školství. Zlepší-li se, může někdy v budoucnu nastat posun i u právního prostředí v Česku:

„Hlavním problémem vysokého školství (nejen právnického) je nedostatek kvalitních učitelů, protože s tak nízkými platy, jaké jsou na univerzitách, většina kolegů míří do soukromé praxe. Druhým problém je tradiční ,evropské‘ pojetí výuky, hlavně na pozitivně-právních oborech. Studenti jsou nuceni víceméně memorovat právní předpisy, místo aby se učili řešit problémy, argumentovat a prezentovat své názory.

I kdyby se soukromá VŠ vydala správný směrem – slušné platy pro učitele a inovativní přístup k výuce –, bude trvat mnoho let, než se takový přístup projeví na kvalitě právního prostředí. Zatím soukromé VŠ nemají nejlepší pověst, takže to bude pro profesora Eliáše velká ,výzva‘.“

Bohužel ani v moci pana profesora Eliáše není zlepšit právní prostředí v ČR! Dosavadní čtyři právnické fakulty chrlí kvanta právníků, kteří dnes jen stěží nacházejí uplatnění. Pokud tu bude přetrvávat vláda peněz a hrabivých politiků nad etikou, nezlepší se nic. A etice se nejen právníci nemají kde a od koho učit. Magisterský studijní program právo na soukromé škole bude tak zase s největší pravděpodobností pro ty, co si studia a titul budou moci zaplatit, respektive koupit. ,Pátá‘ právnická fakulta tak tento obor nejspíš pohřbí. Přispěje místo výchovy ,právních přátel‘ k výchově ,právních kompliců‘.

Dva respondenti zvažovali pro a proti, z čehož jim vyšla odpověď „nevím“:

„Na jednu stranu se domnívám, že soukromé vysoké školství by mohlo do této oblasti přivést zkvalitnění výuky, manažerské vedení atd. Na druhou se obávám, že toto samo o sobě v České republice stačit nebude. Hlubší změny budou muset zřejmě počkat na generační obměnu. Těžko se něco změní, pokud budou soukromé školy vést titíž lidé, kteří vedli či měli významný vliv na školy státní...

„Je to běh na delší trať. V krátkodobém horizontu asi ne. Bude záležet na vyučujících, které se jí podaří získat, a na vysokoškolácích, jež přitáhne. Je tam stále spousta neznámých na to, aby měla vliv na zlepšení právního prostředí.

Z dlouhodobého hlediska určitě ano. Pokud se u nás někdo skutečně soustředí na výchovu právníků v souladu s moderními trendy a místo platného práva je bude učit uvažovat o normách v souvislostech, bude to výborný projekt.
Dopad se dá ale čekat až v horizontu 15 let, protože prvních pět budou studenti studovat a deset let pracovat, než dosáhnou takového postavení, aby byli schopní reálně právní prostředí ovlivnit.“

Tento právník na praktickém příkladu dokládá, že žádné právní prostředí v Česku neexistuje. Takže mu nezbylo nic jiného, než na otázku odpovědět kladně:

„Stát své povinnosti zanedbal mnohem dříve a mnohem podstatněji. Jak jinak si vysvětlit nečinnost při samotné privatizaci, když neuhlídal většinový podíl a nechal privatizovat Mosteckou uhelnou společnost (MUS) prostřednictvím navýšení základního kapitálu. Jak jinak si vysvětlit, že se nezajímal o to, za jakých okolností zmizel ze státem ještě vlastněné Komerční banky zhruba 20procentní podíl v MUS. I z dalšího vývoje je patrné, že nešlo v souvislosti s MUS o jediný ,nestandardní‘ postup. Vaše otázka mě proto v dané souvislosti připadá poněkud zavádějící. Tak jako tak, bohužel na ni nelze odpovědět jinak než ANO.“

Počet příspěvků: 3, poslední 8.1.2012 10:26 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.