Diskuse k článku

Fukušima rok poté. Seriózní informace stále chybějí.

„Fukušimské ticho“ trvá, píše z Japonska Ondřej Hýbl. Nedostatek informací dnes ubližuje těm, již havárii pomáhají likvidovat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

je to velmi jednoduché
 pod tvrzení, že "byť se v článku zmíněna elektrárna stavěla v době, kdy u nás jezdily Tatraplány" a metaforu, že "ten Tatraplán dost těžce havaroval", nemám problém se znovu podepsat. Nechtěl jsem autorovi kazit radost a tak jsem už jeho nadšení nad přirovnáním, které z toho tak trochu vyrobil, už raději nekomentoval, protože jsem rád, že takové články vznikají. To má "lubko" svým způsobem pravdu, ikdyž ne tak zcela, škoda že se lidé nepodepisují plným jménem, možná by byla moje reakce stručnější :-) Tatraplán by už v roce 2011 zřejmě neměl jet ani na "projektovém nominálním výkonu", čemuž přírodní katastrofa jako příčina a havárie jako důsledek daly za pravdu, a to jsem ten poslední, kdo by Tatraplány posílal z cest na jaderný hřbitov nebo do muzea :-)
0/0
15.3.2012 0:45
Foto

Lubko

Text jsem omylem špatně
Text jsem omylem špatně umístil, správně patří za příspěvek Ondřeje Hýbla..
0/0
12.3.2012 8:53
Foto

Lubko

Pravdu máte jenom zčásti
Ten příměr s Tatraplánem kulhá na obě nohy - tedy spíše má obě nohy amputované:). Měl byste pravdu v okamžiku, pokud by skladování vyhořelého paliva v lokalitě bylo příčinou nějakého problému. Nebylo a z toho je patrné, že zřejmě vůbec netušíte k čemu ve Fukušimě došlo. Reaktory ( = Tatraplán ve Vašem příměru) nikdo nehonil na výkon neodpovídající projektu. V době zemětřesení a tsunami pracovaly reaktory 1 – 3 na projektovém nominálním výkonu, provozovatel je nepřetěžoval. V bazénech vyhořelého paliva vedle reaktorů bylo skladováno naprosto běžný počet palivových souborů Čtvrtý reaktor byl odstavený a palivo z něj bylo z důvodů revize vyvezeno do bazénu vyhořelého paliva. V něm bylo tedy paliva poněkud více, ale pochopitelně ani tady nebyla překročena kapacita bazénu, jelikož při konstrukci bazénů se s nutností vyvézt do něj kompletní obsah reaktoru počítá.V lokalitě je ještě velký dlouhodobý sklad vyhořelých palivových článků – ten při katastrofě byl postižen minimálně a dosud pracuje spolehlivě. Jeho kapacita také nebyla překročena. Rok po havárii se už prokázalo, že vyhořelé palivo v bazénech skladování je prakticky nedotčené a likvidace nehody se tak začne právě vyvezení veškerého paliva z bazénů. Příčinou katastrofy bylo přehřátí aktivních zón reaktorů 1-3 poté, co v důsledku tsunami selhalo rezervní napájení bloků. Vodík generovaný při chemické reakci obalů palivových článků v reaktorech a následném tavení pak zničil jejich budovy (budova 4. bloku byla zničena vodíkem, který do ní pronikl ventilačním systémem ze sousedního 3. bloku). Řečeno automobilovým příkladem – Tatraplán jel po silnici předepsanou rychlostí nepřevyšující jak povolené limity cesty, tak limity konstrukční a náhle se silnice pod ním rozpadla a vzápětí ho zaplavila voda. To se opravdu nelze divit, že havaroval:)Vaše věta cituji: „Mám na mysli násobné navyšování množství uskladněného vyhořelého paliva při zachování původní kapacity chladícího systému..“ je tedy naprosto nepravdivá.Jinak pravdu máte v tom, že provozovatel nereagoval v průběhu katastrofy občas neadekvátně – některé chyby v rozhodování pak napravovali lidi na místě. Hlavně v průběhu katastrofy samotné pak pochopitelně v chaosu po tsunami a rychle vyvíjející se situace občas nějaké rozhodnutí bylo špatné nebo přišlo pozdě. Ale po bitvě každý generálem. Chyby je důležité odhalit hlavně kvůli poučení a zlepšení ostatních elektráren, ne kvůli nadávání.Jinak celý článek velmi dobrý a díky za něj. Nicméně nemá s vlastní bezpečností jaderných reaktorů. Musíme si to dát do kontextu – po havárii v Černobylu nahnali v první a nejnebezpečnější době na likvidaci havárie armádu. Bez dozimetrů a mzdy pochopitelně..
0/0
12.3.2012 8:51
Foto

Yorick

Tatraplán je výborné přirovnání.
Vážený pane Heczko, předně vám děkuji za zájem o téma i za reakci. Japonci rozhodně nejsou žádní blbci. O to víc mě překvapuje, použiji-li váš příměr, že s tím "tatraplánem" po té, co mu pořídili falešnou STK, vyrazili na dálnici a zkoušeli, jestli vytáhne 200 km/h. Že ten vůz těžce havaroval, pak už překvapení není. Mám na mysli násobné navyšování množství uskladněného vyhořelého paliva při zachování původní kapacity chladícího systému, provadění kontrol "jen na papíře" a plány na další rozvoj Fukušimy 1, které TEPCO poskytlo prefekturálním úřadům měsíc po katastrofě.  I já věřím, že jako reakce na katastrofu  z Japonska vzejde něco nového, co možná posune celosvětově ochranu před zemětřesením na novou úroveň. Slibně vypadají například projekty "levitujících domů", kdy by vzduchový polštář mezi základy a stavbou měl zabránit přenosu otřesů, zcela nové postupy při mapování tektonických zlomů, nebo metody zpevňování podloží na písčitém a podmáčeném terénu. Těch věcí bude jistě víc a při japonské důslednosti se je určitě na co těšit. Bohužel, ale jak Fukušima, tak další aktuální kauzy poněkud syrově odkrývají ne zrovna hezkou stránku jinak tolik obdivované japonské loajality. Loajalita zaměstnance vůči firmě a zaměstbavateli vs. odpovědnost jedince jako člověka vůči společnosti. Aneb do kdy se v zájmu firmy ještě může explicitně lhát a od kdy už to prostě nelze.  Tohle rozhodně není problém nový. Psaly se tady o něm tragédie již v 17. století. Tato otázka je minimálně stejně palčivá, jako lokace budoucích jaderných elektráren. A to rozhodně nejenom v Japonsku.     
0/0
11.3.2012 17:11
Foto

Seriózní informace
 Není to snadné, jaderná elektrárna je seriózní technologie, byť se v článku zmíněna elektrárna stavěla v době, kdy u nás jezdily Tatraplány. Že udělali Japonci fatální chybu v jejím umístění, už také víme. A bude to zdánlivě jednoduchý, ale zároveň nejserióznější závěr / ponaučení, pro celý vyspělý svět, že tzv. „siting“ pro jaderné elektrárny je nesmírně důležitý, ještě důležitější, než doposud. Dnes už jsou seriózní informace i v IAEA, byť tomu tak v prvních hodinách a dnech nebylo. Daleko profesionálněji než IAEA se chovali Američané z NRC. Japonci byli těžce zasaženi a to nejenom zemětřesem a neskutečným "vylitím moře" až po tavení paliva v reaktorech. Je třeba Japoncům fandit, nejsou to žádní blbci a obdivuji je, s jakým nadhledem situaci zvládali a zvládají. Pro laiky to může být hůře pochopitelné, ale ten Tatraplán dost těžce havaroval. Není jiná možnost, tato země bude muset jadernou energetiku nadále využívat a dočkáme se od nich nových řešení bezpečnosti o jakých ještě dnes ani nevíme.
0/0
10.3.2012 20:54