Ceska Pozice

Zvláštní svět financí: Země se topí v dluzích, panika není třeba

Ratingová agentura Fitch zveřejnila nová úvěrová hodnocení zemí – ze 119 dostalo 33 horší hodnocení, 40 má horší výhled, zbytek včetně Česka zůstal beze změny. Horší veřejné finance nejsou stejnou hrozbou jako kdysi. Otázkou je, kdy zastavit.

Pouhé dva měsíce zavřených obchodů a 80 procent evropských i amerických módních... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pouhé dva měsíce zavřených obchodů a 80 procent evropských i amerických módních... | foto: Lidové noviny
Pouhé dva měsíce zavřených obchodů a 80 procent evropských i amerických módních...

Všech 119 sledovaných zemí bude mít horší veřejné finance, další země přestanou své dluhy splácet. To je ve zkratce závěr ratingové agentury Fitch, která zveřejnila nová úvěrová hodnocení pro jednotlivé země. Jakkoliv to vypadá děsivě a rozhodně to je špatná zpráva, není proč panikařit. Za prvé, bankroty už jsme letos viděli a naštěstí obvykle neuvrhnou zemi do bezvládí. Za druhé, horší veřejné finance nejsou dnes stejně přímočarou hrozbou jako kdysi. A za třetí z toho Česká republika vyšla relativně dobře.

Některé země už letos kvůli koronaviru zbankrotovaly. První byl Libanon, následovaný Ekvádorem a Argentinou. Všechny tři země přestaly splácet, takže se o bankrotu dá mluvit, i když se neponořily do chaosu a dál vybírají daně a zadlužují se. Věřitelé v Argentině a Libanonu už o své peníze přišli, Ekvádor se s nimi domluvil, že odloží splátky do srpna, reálně to ale nikdo příliš nevidí. Jihoamerická země za uplynulých 20 let zbankrotovala během obou velkých krizí v letech 2000 a 2008 a letos si do seznamu připíše nejspíš další datum.

Nový partner věřitelů

Všechny tři země tvrdí, že je na lopatky položil koronavirus. Nicméně je nutné podotknout, že už ležely kousek nad zemí. Rána je jen složila rychleji, než by se položily samy, i když ji nemohly čekat, a nikomu ji nemůžeme přát. Například libanonská vláda platila před krizí polovinu ze všech svých příjmů na splácení starého dluhu. Bankrot byl jen otázkou času a stačilo mnohem méně než smrtící pandemie. Situace veřejného dluhu není dobrá nikde na světě, i když ve špatných časech máme tendenci na to příliš nemyslet.

Zadlužení téměř všech zemí po poslední světové recesi v roce 2008 vzrostlo, ale jen výjimečně se vrátilo v dobrých časech zpět. Není to nereálné a třeba Německu se to podařilo, ale je to výjimka. Na druhou stranu například Řecko má mnohem vyšší zadlužení než v roce 2012, kdy zbankrotovalo. Je na tom hůř, ale příliš se o tom nemluví. Věřitelé mají totiž nového partnera, který jim dodává důvěru, že o své peníze nepřijdou – centrální banky.

Zadlužení téměř všech zemí po poslední světové recesi v roce 2008 vzrostlo, ale jen výjimečně se vrátilo v dobrých časech zpět. Není to nereálné a třeba Německu se to podařilo, ale je to výjimka. Na druhou stranu například Řecko má mnohem vyšší zadlužení než v roce 2012, kdy zbankrotovalo. Je na tom hůř, ale příliš se o tom nemluví. Věřitelé mají totiž nového partnera, který jim dodává důvěru, že o své peníze nepřijdou – centrální banky.

Současný svět financí je zvláštní. V roce 2012, kdy bylo Řecko o něco méně zadlužené než dnes, vystřelily výnosy jeho desetiletých dluhopisů až na 36,6 procenta, což zemi poslalo do bankrotu. Poté postupně padaly až na 1,2 procenta. Když v březnu vypukla plně koronavirová pandemie, výnosy ostře vyskočily na trojnásobek – na 3,9 procenta. Dnes jsou zpět na 1,2 procenta. Německo dosáhlo na 1,2 procenta u desetiletých dluhopisů poprvé ve své historii až v roce 2014. Opravdu jsou na tom dnes veřejné finance Řecka stejně dobře jako v Německu před šesti lety?

Dnes v Německu desetiletý dluhopis vynáší minus půl procenta, tedy investicí přicházíte o peníze. A je jen otázkou času, než bude mít záporný výnos i řecký dluhopis. Německu to od 1,2 procenta do záporu trvalo dva roky. Špatné veřejné finance proto dnes nejsou – minimálně v některých zemích – takovým strašákem jako kdysi. Dluhopisy totiž ve velkém nakupují centrální banky. Investoři se proto neohlížejí a nemají téměř čeho bát.

Nafukování bubliny

A i když třeba Evropská centrální banka (ECB) nenakupovala řecké dluhopisy, jejich výnosy klesaly, protože investoři hledali alespoň nějaké zhodnocení a zároveň věřili, že eurozóna by zemi nenechala padnout. Navíc i to se letos změnilo a ECB umožnila nákup řeckých dluhopisů. Umělé snižování rizika ale není zadarmo.

Nákupy dluhopisů centrálními bankami motivují země k ještě vyšším dluhům a brání důležitým reformám veřejných financí. Snižují uměle výnosy v celé ekonomice a vedou k financování jinak nefinancovatelných projektů. Ve zkratce nafukují bubliny. Otvírají nůžky mezi bohatými a chudými. Vedou k dalším nestandardním měnovým i vládním politikám. Jsou to ale náklady, které nejsou na první pohled stejně dobře vidět jako „starý dobrý“ bankrot.

Nákupy dluhopisů centrálními bankami motivují země k ještě vyšším dluhům a brání důležitým reformám veřejných financí. Snižují uměle výnosy v celé ekonomice a vedou k financování jinak nefinancovatelných projektů. Ve zkratce nafukují bubliny. Otvírají nůžky mezi bohatými a chudými. Vedou k dalším nestandardním měnovým i vládním politikám. Jsou to ale náklady, které nejsou na první pohled stejně dobře vidět jako „starý dobrý“ bankrot.

I Česká národní banka nyní získala pravomoc nakupovat státní dluhopisy, i když jí zatím nevyužívá. Už jen možnost ale ubezpečuje investory, že o ně bude postaráno. I proto si dnes půjčujeme levněji než před krizí, přestože chystáme rekordní zadlužení. Plánovaných 500 miliard schodku je nejen naše nejvyšší zadlužení v absolutních číslech, ale i přepočteno na hlavu a očištěno o inflaci jde o nejvyšší schodek, čeká nás nejvyšší dluh a dluh roste nejrychleji v naší historii.

Navzdory tomu je náš výhled dle agentury Fitch bez větší změny. Celkem 33 zemí dostalo horší hodnocení, 40 jich má horší výhled, zbytek včetně nás zůstal beze změny, pouze s konstatováním, že situace bude horší. S centrálními bankami v zádech utáhneme ještě mnohem vyšší zadlužení, o tom není pochyb. Otázkou je, jestli víme, kdy zastavit. Jestli věříme, že někdo bude umět zastavit. A jestli jsme si vědomi, že to není zadarmo.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.