Zrušení daně z nabytí má pozitivní dopad na trh s nemovitostmi

Zrušení daně při koupi nemovitosti je prvním krokem k dostupnému vlastnímu bydlení. Nastane-li kvůli pandemii ekonomická krize, lze předpokládat stagnaci i zlevňování nemovitostí mimo městské aglomerace.

Bydlení. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bydlení. Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Bydlení. Ilustrační foto.

Loni v září podepsal prezident Miloš Zeman zákon, jenž ruší daň při koupi nemovitosti, daň z nabytí, která činila čtyři procenta, a týká se nemovitostí kupovaných do osobního, nikoli družstevního vlastnictví. Z družstevních bytů se nikdy neplatila, poněvadž jde o koupi členského podílu. Zákon také prodlužuje lhůtu, časový test, pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení z pěti na deset let, tedy pokud koupíte nemovitost, chcete ji prodat a neměli jste v ní trvalé bydliště.

Daň z nemovitosti ve výši čtyři procenta se sice nezdá vysokou částkou, ale pokud ji platili mladí lidé za byt za tři miliony korun, museli dát navíc 120 tisíc korun. Pozitivním krokem zákona je i zánik daně k loňskému 31. březnu – za nákup nemovitost zapsané (zavkladované) na katastrálním úřadu v prosinci 2019 nebo později stát, finanční úřad (FÚ) daň z nabytí vrátí. U movitějších klientů, kteří koupili nemovitost za 36 milionů, vrácených 1,44 milionu uhradí renovaci fasády a část rekonstrukce.

Výpalné od státu

Někteří čtyřprocentní daň z nabytí nazývali „výpalným od státu“, neboť jednou zdaněné peníze, za něž se prodávala/kupovala nemovitost, podléhaly opět zdanění. Původně se dani z nabytí říkalo daň z převodu nemovitosti a až do listopadu 2016 ji platil prodávající a kupující byl ručitelem, proto musela být ošetřena již v kupní smlouvě a prodávající ji musel „automaticky“ odečítat od kupní ceny – například u zmíněného bytu za tři miliony měl čistých 2,88 milionu. Chtěl-li čisté tři miliony, musel cenu nemovitosti navýšit o daň.

Někteří čtyřprocentní daň z nabytí nazývali „výpalným od státu“, neboť jednou zdaněné peníze, za něž se prodávala/kupovala nemovitost, podléhaly opět zdanění

Přesněji, šlo o zálohu, kterou mohl finanční úřad doměřit, což však prováděl jen ve výjimečných případech. Výše daně z převodu nemovitosti činila od devadesátých let tři procenta, v roce 2014 ji vláda spolu s parlamentem zvýšila na čtyři procenta a od listopadu 2016 ji platil kupující. Od roku 2014 se nazývá daň z nabytí. Změnu plátce z prodávajícího na kupujícího vysvětlovala vláda i zákonodárci v roce 2016 lepším vymáháním daně, ale toto zatížení kupujících, především mladých rodin s dětmi, v praxi nebylo příliš šťastné.

U nemovitostí nad 50 milionů korun čtyři procenta činila natolik vysokou částku, že se v některých případech namísto nemovitosti, kterou vlastnila právnická osoba (s. r. o. nebo akciovka), prodávala firma, jež nemovitost vlastnila. Šlo ale o výjimečný jev, kdy nový majitel musel podstoupit riziko (skryté závazky či insolvence) koupí právnické osoby.

Zrušení daně z nabytí má pozitivní dopad na trh s nemovitostmi, protože zlevňuje byty či domy kupujícím. Ceny nemovitostí se však především ve velkých městských aglomeracích, například v Praze a Brně, řídí zákonem nabídky a poptávky, jež zatím převyšuje. Pokud ale kvůli koronavirové pandemii nebo něčemu jinému nastane ekonomická krize, lze předpokládat stagnaci i zlevňování nemovitostí mimo velké městské aglomerace.

Počet příspěvků: 1, poslední 6.1.2021 08:53 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.