Zeman a (ne)jmenování profesorů: Konec éry lustrování?

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat tři profesory a vzbudil tím rozhořčenou reakci akademické obce. Celá aféra má však více aspektů. Inteligentní společnost by z toho dokonce mohla vyjít posílena.

Miloš Zeman 5. listopadu 2014 během rozhovoru pro MF Dnes. foto:  Michal Růžička, MAFRA

Miloš Zeman 5. listopadu 2014 během rozhovoru pro MF Dnes.

Ať padouch nebo hrdina, jsme všichni jedna rodina – pěkná hláška z filmu Limonádový Joe. Zde je možno učinit k tématu (ne)jmenování tří profesorů (Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera) zcela případnou odbočku. Někteří tálibánci (pardon, kádrováci) totiž považují tento film za totalitní, jako vše, co vzniklo v době totalitní. Za totalitu pak považují jednolitě a nepřetržitě celou dobu od února 1948 až do listopadu 1989, kdy proutku mávnutím náhle zmizela. Proč? Protože to tak je v zákoně, dokončují svůj důkaz kruhem.

Anebo se můžeme na totalitní způsob neustále kádrovat a držet za přirození ty, na něž existují žhavé kompromitující materiály, ale když budou poslušní a srovnají se...

Zpět k té filmové hlášce: ona je vtipná, ale pravdivá. České obyvatelstvo má totiž na výběr zhruba dvě možnosti. Buď se přestane kádrovat a lustrovat a uvědomí si, že pánbůh ve své nekonečné moudrosti stvořil různé druhy lidí, a že se tu holt musíme nějak porovnat a srovnat a naučit se spolu žít a nekazit si ten dar boží nekonečným vyčítáním a žlučovitými ksichty. Tomu se říká demokracie.

Anebo se můžeme na totalitní způsob neustále kádrovat a držet za přirození ty, na něž existují žhavé kompromitující materiály, ale když budou poslušní a srovnají se... A když ty materiály nejsou, tak se nějak vyrobí, protože bulvár je žádostiv pikantních informací, a i když se za čas ukáže, že to nebyla pravda, dotyčnému to zničí život, takže to vlastně funguje tak jako tak, důležité je jen udržet vroucí tu smolnou lázeň kádrování a lustrování.

Za jeden metr

Je mi upřímně líto oněch tří téměř již profesorů, a zcela jistě nesouhlasím se Zemanovými důvody je nejmenovat. Jaké dle Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka jsou?

  • Jan Eichler: před rokem 1989 prý působil v propagandistických útvarech československé armády
  • Ivan Ošťádal: údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností
  • Jiří Fajt: informace Mladé fronty Dnes, která loni napsala, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu

Jenomže ­– co když s těmi důvody nesouhlasí ani Zeman? Co když se jen rozhodl někde to černé čtvrtstoletí neustálého kádrování a lustrování nějak ukončit? Někde tu sekyru zatnout musel! Ostatně, hořící ropný vrt se také hasí výbuchem.

Někde tu sekyru zatnout musel! Ostatně, hořící ropný vrt se také hasí výbuchem.

Co když pointou Zemanova brutálního kroku je přimět akademickou obec, aby v reakci na jeho kádrováním podložené odmítnutí konečně již vypracovala důkladnou argumentaci proti té blbé lustrační společenské atmosféře, a důsledně ji uplatňovala, vedena jedním metrem?

Ano, jedním, nikoli dosud používaným metrem dvojím, podle něhož kdo se nelíbí, bude pod mikroskopem lustrován až do třetího či čtvrtého pokolení. Ale když někdo se skutečným šrámem z minulosti pěkně přileze ke křížku a začne sloužit, jsou mu odpuštěny mnohé hříchy.

Co vlastně Zeman udělal?

Nemusíme chodit daleko. Závazek z vlastních pohnutek spolupracovat s orgány StB proti nepřátelům naší vlasti v zahraničí (sic!), vlastnoručně napsaný a podepsaný (a nikdy nezpochybněný) současným europoslancem Jaromírem Štětinou je etalonem této společenské schizofrenie a licoměrnosti. Jiný by byl coby hříšník vláčen kanály, tento „hrdina“ nás ještě „debolševizuje“! (Ve Štětinově případě nejde jen o závazek, ale i o jeho udání jmen šesti spolupracovníků, kteří mohli rozšiřovat protistátní tiskovinu.)

Ať již tak prezident učinil s hlubokým rozmyslem a záměrem, anebo z placaté malichernosti, kultivovaná společnost by tuto aféru mohla kriticky reflektovat

Toto tolerující společenská atmosféra (lhostejná k výstřelkům kádrováků tálibánského střihu, dokud ta sekera padá na druhé) dusí a likviduje to, co jsme cenného od svých předků převzali, měli zkultivovat a rozmnožit a předat generacím dalším. Jakýkoliv otřes, příkladně aktuální aféra, může být proto využita pro ukončení tohoto tálibánského čtvrtstoletí.

Stojí tedy za úvahu zvážit, co to vlastně prezident Zeman udělal. Každopádně, ať již tak učinil s hlubokým rozmyslem a záměrem, anebo z placaté malichernosti, kultivovaná společnost by tuto aféru mohla kriticky reflektovat a využít ji dokonce ke svému prospěchu.

Ostatně, mnozí mají stále plná ústa řečí o tom, že naše civilizace spočívá na židokřesťanských kořenech. Asi by ale nedokázali odpovědět na otázku, co si pod tím myslet. Co třeba spravedlnost, pokání, odpuštění, smíření?

Počet příspěvků: 42, poslední 16.5.2015 06:41 Zobrazuji posledních 42 příspěvků.