Visegrádská čtyřka má trhliny. A budou se zvětšovat

Poláci a Maďaři navazují na svou meziválečnou politiku, jež je Čechům a Slovákům cizí. Ukázal to nedávno summit EU v Bratislavě. Zdá se, že se Visegrád rozpadá.

David Halatka 1.12.2016
Lídr polské vládní strany PiS Jaroslav Kaczyński a maďarský premiér Viktor... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lídr polské vládní strany PiS Jaroslav Kaczyński a maďarský premiér Viktor... | foto: Wikimedia
Lídr polské vládní strany PiS Jaroslav Kaczyński a maďarský premiér Viktor...

Visegrádská čtyřka se rozpadá. Maďarsko se radikalizuje, vyzývá k rychlým a jednoduchým řešením a Polsko mu přitakává. Česko a Slovensko se drží stranou a snaží se ctít proevropské principy. Je sice podzim 2016, ale situace se podobá roku 1936, kdy doznívala velká hospodářská krize, a nastupoval hitlerismus.

Polákům a Maďarům přinesla moderní doba to, co Češi a Slováci příliš neznají – polské obavy o státní existenci či maďarské vědomí neodčinitelné křivdy. Polské království koncem 18. století zmizelo, protože si ho rozparcelovaly Prusko, Rusko a rakouské císařství. Symbolem polského odporu se stal výraz niepodległośc, nezávislost.

Vzájemná pomoc

Poláci se ocitli bez státu a mezinárodního zastání a zůstal jim tradiční přítel a spojenec, o němž se od středověku veršovalo: „Polak, Węgier, dwa bratanki, i do szabli, i do szklanki“ – „Polák, Maďar, dva bratři, v šavli i ve sklence“. Maďaři za Poláky orodovali na vídeňské Říšské radě, maďarská inteligence založila tajný polský fond, Polákům se z Uher pašovaly knihy.

Poláci na tuto pomoc maďarského bratra nezapomněli a vrátili mu ji v červnu 1920, kdy mladá Polská republika odmítla jako jediná podepsat Trianonskou smlouvu

Poláci na tuto pomoc maďarského bratra nezapomněli a vrátili mu ji v červnu 1920, kdy mladá Polská republika odmítla jako jediná podepsat Trianonskou smlouvu, jež Maďarsko okleštila, a miliony Maďarů se ocitly v zahraničí. Trianon, který je v Maďarsku stále politicky živý, ho zradikalizoval a vyvolal odpor k západním mocnostem, omezení parlamentní demokracie a až mystickou důvěru ve vůdce národa – tehdy viceadmirála Miklóse Horthyho.

Mladá Polská republika sice byla na straně vítězů první světové války, ale kopírovala maďarský model. Stoleté volání po niepodległości sice vystřídal nezávislý stát, který však svíraly Německo a Sovětský svazu, což vyvolalo vládu silné ruky maršálka Józefa Piłsudského, premiéra a tvůrce vlád. Vládlo se na základě dekretů a výjimečných opatření, bez kontroly veřejnosti, v zákulisí Piłsudského varšavské vily.

Společná nedůvěra

Horthy a Piłsudski vybudovali autoritativní režimy, které se obracely k národu. Spojovala je nedůvěra k západním hodnotám a demokratickým mocnostem, což platí i v současnosti pro Viktora Orbána a Jarosława Kaczyńského.

Horthyho a Piłsudského spojovala nedůvěra k západním hodnotám a demokratickým mocnostem, což platí i v současnosti pro Viktora Orbána a Jarosława Kaczyńského

V Polsku se dnes o všem podstatném rozhoduje ve varšavském bytě Jarosława Kaczyńského – šíří se z něj obava z obou mocných sousedů Německa a Ruska a vyvíjí tlak na nezávislost Ústavního soudu a médií. Viktor Orbán, jenž si před šesti lety podmanil maďarskou exekutivu i média je v Evropské unii nejvýraznějším státním kritikem Bruselu a obdivuje „řízenou demokracii“ ruského typu.

Poláci a Maďaři navazují na svou meziválečnou politiku, která je Čechům a Slovákům cizí. Ukázal to nedávno summit EU v Bratislavě, na němž spolu Orbán a Kaczyński přátelsky diskutovali na podiu a lichotili si, přičemž Robert Fico a Bohuslav Sobotka oba politiky zpovzdálí sledovali. Visegrád má trhliny, které se budou zvětšovat.