Ceska Pozice

Víra v konspirační teorie je evolučně výhodná a prostupuje historií

Francouzský tým vědců nedávno ukázal, že čím méně v dané zemi funguje liberální demokracie, čím více bují korupce a roste nezaměstnanost – tedy tam, kde lidé ztrácejí pocit moci něco ovlivnit –, tím více obyvatelstvo věří konspiračním teoriím. Víra i v nesmyslné teorie dodává pocit kontroly, nebo spíše její iluzi. Píše Petr Houdek.

Petr Houdek 29.7.2021

Konspirační teorie týkající se COVID-19 jsou v posledních týdnech čím dál oblíbenější... foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Konspirační teorie týkající se COVID-19 jsou v posledních týdnech čím dál...

Co stojí za epidemií konspiračních názorů o šíření covidu-19 nebo víry v bizarní důsledky vakcinace, jako je očipování či změna DNA? Důvodů je mnoho a nelze očekávat, že je jedno magické řešení zvrátí. Navzdory tomu existují opatření, která zkusit lze. Především sklon věřit v konspirační teorie až holé nesmysly je evolučně výhodný a prostupuje historií. Dlouhodobě přežívali spíše mírní neurotici často se mýlící v hrozbách, jež se nenaplnily, než realisté ignorující nepravděpodobné nebezpečí, jež navzdory všem očekáváním nastalo.

V době nejistoty a zvratů proto přirozeně cítíme lehce neadekvátní úzkosti a strach. Tyto negativní emoce aktivují intenzivnější hledání smyslu a „jakéhokoliv“ vysvětlení. V malém to prožívá každý, když se bojí ve tmě. Kdejaký obrys se zdá útočníkem. Každý zvuk musí být křičením vzdálené oběti. Víra i v nesmyslné teorie dodá pocit kontroly, či spíše její iluzi. Prostředí je „pochopeno“ a nabízí se možnost reakce – napadení či vyhnutí se nebezpečí, byť vymyšlenému.

Kultivace uvažování

Američtí psychologové Jennifer Whitsonová a Adam Galinsky tento jev dokázali ve studii, v níž účastníci řešili těžký kvíz. Polovina účastníků dostávala upřímnou zpětnou vazbu a byla celkem úspěšná. Druzí se manipulativně dozvídali, že téměř vše dělají špatně – vznikl u nich pocit ztráty kontroly. Nechápali, co se děje. Navíc všem účastníkům experimentu Whitsonová a Galinsky dali puntíkaté obrázky, v nichž měli identifikovat tvary. V některých zjevně byly: plachetnice, pes, židle, jiné však byly ryzí šum, jen náhodně vytvořená směska bodů.

Příležitost ke kultivaci uvažování občanů mají organizace, jejichž členové či zákazníci mají moc či sebevědomí je posouvat – sportovní či zájmové kluby, podniky, profesní asociace by neměly stát opodál

Účastníci, kteří cítili ztrátu kontroly, však i v těchto obrázcích našli nějaký význam či obrazec a byli ochotni se hádat, že „tam skutečně něco je“, i když nebylo. Ztráta kontroly není jen libůstka experimentálních psychologů. Francouzský tým vědců pod vedením Laurenta Cordoniera nedávno ukázal, že čím méně v dané zemi funguje liberální demokracie, čím více bují korupce a roste nezaměstnanost – tedy tam, kde lidé ztrácejí pocit moci něco ovlivnit –, tím více obyvatelstvo věří konspiračním teoriím.

U velkých společenských změn tento mentální mechanismus vede lidi k přeceňování pravděpodobností, že ostatní tvoří nepřátelské koalice, že se někdo spikl a chce převzít kontrolu nad jejich životy – například že covid-19 vypustili George Soros a Bill Gates, či byl vytvořen na zakázku farmaceutických firem vyvíjejících vakcíny.

Toto vysvětlení bujení konspiračních teorií nenabízí vládě mnoho příležitostí pro léčbu, protože netransparentní, zkorumpované a kleptokratické vedení země je příčinou ztráty sebedůvěry občanů něco změnit a uchýlení se do jeskyně stínových konspiračních teorií. Příležitost ke kultivaci uvažování občanů však mají organizace, jejichž členové či zákazníci mají moc či sebevědomí je posouvat – sportovní či zájmové kluby, podniky, profesní asociace by neměly stát opodál.

Síla dobrého příběhu

Měly by podporovat odpovědné chování, tedy vakcinaci, a bojovat proti dezinformacím. Psychologie osobnostních charakteristik naopak zdůrazňuje, že lidé se liší v míře vyhledávání nových či intenzivních zážitků, tedy i ochotou podstoupit kvůli těmto pocitům rizika – ať finanční či reputační. Přitom nemusí jít o rizikové chování jako extrémní sporty, začátek podnikání či braní drog, ale i o činnosti bez rizika, které přinášejí vzrušení a intenzivní emoce, jako je chození do kina na horory, orientační běh či odkrývání tajemství – ať vědecky či jinak.

Síla dobrého příběhu je příliš mocná a aspekt přesnosti není natolik důležitý. Stačí pak, aby dané příběhy a mýty definovaly i náležitost ke skupině, názorové či politické, a i vzdělaní lidé bez okolků věří v bludy.

Věřící v konspirační teorie jsou fanoušci detektivek, které také zahrnují tajemství, vznášející se nebezpečí a neznámé síly, jimž člověk úplně nerozumí. A čím je konspirační teorie zajímavější, vzrušující a poutající pozornost, tím více ji lidé považují za hodnou prozkoumání a sdílení. Síla dobrého příběhu je příliš mocná a aspekt přesnosti není natolik důležitý.

Stačí pak, aby dané příběhy a mýty definovaly i náležitost ke skupině, názorové či politické, a i vzdělaní lidé bez okolků věří v bludy, třeba že přetékání nemocnic pacienty bylo proto, aby anesteziologicko-resuscitační oddělení pro nemocnice zajistily větší přísun financí, a proto si tam pacienty s covid-19 nechávaly bezpředmětně. Zde pro zpravodajství a sociální média nedávno navrhl americký psycholog Gordon Pennycook s kolegy jednoduché opatření.

Negativní vliv

Před sdílením či přeposláním se měli uživatelé zamyslet nad přesností zprávy, kterou hodlají propagovat. I tato triviální intervence – zdůraznění, že nemá jít jen o zábavnost, novost či přihlášení se k vlastní skupině – mnohé přivedla k zastavení šíření informací, které po krátkém ověření skutečně nemohly být pravda. A to i uživatele Twitteru jinak sdílející obsah mediálních žump typu Breitbart či Infowars.

Desetiletí zanedbávání výuky práce s vyhledáváním a ověřováním informací na školách či novináři, kteří dávají prostor notorickým lhářům a nositelům bludného myšlení, nemohou nemít negativní vliv

Ač intervence byla úspěšná, efekt nebyl velký – kvalita sdílených zpráv vzrostla jen o pár procent. Studie je však příkladem, že lze experimentovat s formou nabídky obsahu a že sociální a jiná média by mohla převzít odpovědnost za informace, jež jejich uživatelé vysílají do světa. V neposlední řadě, byť nejdůležitější, a i nejméně překvapivým důvodem víry v konspirační teorie je nízké kritické myšlení.

Studie dokládají, že čím dogmatičtější nebo nereflektivní styl uvažování lidé používají, tím více věří v konspirační bludy. Desetiletí zanedbávání výuky práce s vyhledáváním a ověřováním informací na školách či novináři, kteří dávají prostor notorickým lhářům a nositelům bludného myšlení, nemohou nemít negativní vliv.

Naštěstí školy, organizace občanské společnosti i proziskové konzultantské firmy nabízejí nespočet kurzů, jak s informacemi pracovat. Hrozbou je však stratifikace lidí, kteří si význam kritického myšlení uvědomují a vzdělávají se, a lidí, kteří jsou schopní vytvořit si nezvratitelný názor na cokoliv po přečtení jedné zprávy, a proto příležitost k osobnímu růstu nikdy neuvidí.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.