V Haagu je něco hrozně špatně...

Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) chce do vazby vrátit Vojislava Šešelje, bývalého místopředsedu vlády Slobodana Miloševiče. Nelze se zbavit dojmu zpolitizování počátku celého procesu, s nímž si nyní tribunál neví rady!

Vojislav Šešelj během protestů před soudním tribunálem v Haagu 1. dubna 2015. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vojislav Šešelj během protestů před soudním tribunálem v Haagu 1. dubna 2015. | foto: ČTK
Vojislav Šešelj během protestů před soudním tribunálem v Haagu 1. dubna 2015.

Na zakladatele Srbské radikální strany Vojislava Šešelje vydal ICTY v roce 2003 zatykač pro údajnou účast na etnických čistkách namířených proti nesrbskému obyvatelstvu v Chorvatsku, Bosně a severosrbské oblasti Vojvodina. Šešelj se okamžitě na soud sám dostavil, přesto byl dán do vazby. V ní strávil téměř dvanáct let! Vlastní proces trval od listopadu 2007 do března 2012. Obžaloba pro něj žádala 28 let vězení.

Šešelj se okamžitě na soud sám dostavil, přesto byl dán do vazby. V ní strávil téměř dvanáct let!

Několikrát bylo ohlášeno vyhlášení rozsudku, poté odloženo, nakonec se údajně změnilo složení senátu, který se musí seznámit se statisíci stran spisu, což bude trvat měsíce...

Šešelj byl tedy nakonec vloni ze zdravotních důvodů propuštěn, když předešlý pokus propustit ho ztroskotal na Šešeljem odmítnutých soudem kladených podmínkách, omezujících jeho pobyt na svobodě. Nyní prý jakési podmínky porušil a měl by se vrátit do vazby, bezpochyby humanitární.

Velká podivnost

Celá kauza je jedna velká podivnost. Když byl na Šešelje vydán zatykač, musel již být shromážděn přesvědčivý materiál, dokládající alespoň důvodné podezření ze spáchání čehosi. Jinak by nemohl (neměl) být zatykač vydán. Nelze se však zbavit dojmu těžkého zpolitizování počátku celého procesu, s nímž si nyní tento mezinárodní, rezolucí Rady bezpečnosti OSN vytvořený tribunál neví rady!

Na Šešeljově případě se ukáže též věrohodnost zastánců lidských práv. Měli by se ozvat, a nejen oni, protože v Šešeljově případě je procesně snad všechno špatně.

Doba vazby je naprosto šílená a stěží jakýmikoliv důvody ospravedlnitelná. Šešelj si svůj případný trest možná již odseděl – i když však není vůbec jisto, zda bude vůbec odsouzen. Propuštění Šešelje začalo vypadat jako nepřímé přiznání, že ICTY opravdu nemá nic v ruce a že celou tuto soudní blamáž uměle protahuje a doufá, že skončí přirozenou Šešeljovou smrtí.

Současné rozhodnutí o návratu Šešelje do vazby je však docela nechutným tlakem na srbskou vládu, aby zatkla a do Haagu dopravila těžce nemocného člověka, který v tamní vazbě strávil naprosto nesmyslně celých dvanáct let, když se předtím soudu sám vydal a k uvalení vazby nebyl žádný rozumný důvod (kdyby chtěl ovlivňovat svědky, měl na to několik let času před vydáním zatykače).

Na Šešeljově případě se ukáže též věrohodnost zastánců lidských práv. Měli by se ozvat, a nejen oni, protože v Šešeljově případě je procesně snad všechno špatně. Měli by se ozvat nikoliv ohledně výsledku soudu, ale kvůli jeho průběhu, nepřípustné délce, kvůli nesmyslnému držení nemocného člověka ve vazbě. Je to i úkol pro naši diplomacii, neboť Česká republika svým uznáním dodává mezinárodnímu trestnímu soudu legitimitu.