Tuzemský výsledek eurovoleb: Nuda v Česku

Kontingent 21 českých europoslanců bude roztříštěný. Z počtu křesel sedmi stran, jež byly zvoleny do Evropského parlamentu, vyplývá rozdělení do čtyř kategorií. Navíc existují tři dopady evropských voleb na naši politiku, píše Roman Joch.

Eurovolby (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Eurovolby (ilustrační foto)

Lze tomu sice obtížně uvěřit, ale z výsledku voleb do Evropského parlamentu (EP) v České republice vyplývá: Česko je průměrnou, normální evropskou zemí s jednou výjimkou – nízkou volební účastí 18,2 procenta.

Volební účast byla nízká, protože naprostá většina českých voličů neví, jak může Evropský parlament, potažmo Evropská unie, jejich život zásadně zlepšit, nebo zhoršit. Považuje tyto volby pro svůj život za irelevantní, a proto do EP nevolí.

České voliče nejsou schopní o své pravdě přesvědčit ani eurooptimisté ani europesimisté. Ti první říkají: „EU je pro vás skvělá a báječná, pojďte volit.“ Ti druzí zase: „EU je naprostá hrůza, pojďte (proti ní) volit.“ Odpovědí většiny českých občanů je, že nevolí. A ti, kteří volí, pak na evropské poměry standardně, průměrně, až zcela normálně.

Čtyři kategorie

Kontingent 21 českých europoslanců v EP bude roztříštěný, ve volbách totiž uspělo sedm stran – mimochodem, stejný počet jako před půl rokem ve volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud jde o výsledek voleb v počtu křesel, zajímavější než on sám (ANO čtyři, TOP 09 čtyři, ČSSD čtyři, KSČM tři, KDU-ČSL tři, ODS dva, Strana svobodných občanů, SSO, jedno křeslo) je jejich rozdělení do čtyř kategorií:

  • Za prvé, vládní koalice versus opozice: jedenáct ku deseti. Vládní koalice tedy těsně zvítězila. Eurovolby nebyly „referendem“ o vládě, nebyly jejím odmítnutím – možná proto, že je u moci jen krátce.
  • Za druhé, pravice (TOP, ODS, SSO) versus střed (ANO, KDU) versus levice (ČSSD, KSČM): sedm ku sedmi ku sedmi. Na základě uspořádání pravice-střed-levice vyrovnanější výsledek mít nelze.
  • Za třetí, dle rozdělení českých europoslanců do parlamentních frakcí v EP v Česku jednoznačně zvítězila Evropská lidová strana (EPP), již u nás zastupují strany TOP 09 a KDU-ČSL – získala sedm křesel z 21, tedy třetinu. O druhé a třetí místo se dělí Aliance liberálů a demokratů (ALDE) zastoupená ANO a frakce socialistů a demokratů (SD), jejímž členem je ČSSD.
  • Z toho vyplývá, že v Česku nejsou socialisté silnější než liberálové, jako je tomu v EU. Liberálové jsou u nás nejen stejně silní, ale v procentech odevzdaných hlasů dokonce silnější než socialisté. To největší rozdíl od výsledků v EU, v souladu s nimi pak u nás jednoznačně stejně jako v celé EU vyhrála EPP. Po těchto třech frakcích u nás následuje radikální levice, umírnění euroskeptici a radikální euroskeptici. To je výsledek na evropské poměry neuvěřitelně standardní.
  • A konečně za čtvrté, pokud provedeme rozdělení na eurooptimistické a europesimistické strany, činí tento poměr patnáct ku šesti europoslancům. Takzvaní eurooptimisté, kteří patří do tří nejsilnějších frakcí EP, jež mu od počátku dominují – EPP, SD a ALDE –, tedy triumfovali nad takzvanými eurorealisty, europesimisty a euroskeptiky. V této čtvrté kategorii se ČR evropskému průměru, ve kterém euroskeptici posílili (leč nezískali většinu), liší.

Shrnutí voleb do Evropského parlamentu v Česku by tedy mohlo znít: průměr, normál, nuda v Česku.

Tři dopady

Existují však ještě tři dopady voleb do EP pro tuzemskou politiku:

  • Za prvé, prezident Miloš Zeman prohlásil, že českého eurokomisaře by měl navrhovat vítěz voleb, což dává smysl. Ale kdo je vítězem voleb? ANO, nebo EPP tvořená TOP 09 a KDU-ČSL? Dle evropské logiky a eurofederalismu, k němuž se prezident Zeman hlásí, je vítězem EPP. Proto by měly navrhnout eurokomisaře české strany v rámci EPP.
  • Za druhé, ANO zvítězilo nad ČSSD, v důsledku čehož se ve vládní koalici váha vicepremiéra Andreje Babiše vůči váze premiéra Bohuslava Sobotky ještě zvýší. V rámci této sněmovny může být i jiná koalice, než je ta současná, ve které by sice byla ČSSD, ale už určitě nikoli Sobotka premiérem. Nezbývá mu proto nic jiného než ustupovat svému ministru financí. Ten určí, kdy Sobotku složí, vykostí, namaže na chleba a zkonzumuje.
  • A konečně za třetí, jednoznačnými vítězi voleb do EP dle všech kritérií – a stranami na vzestupu v ČR – jsou ANO a TOP 09. Z toho vyplývají dva závěry: buď nepřátelství mezi Andrejem Babišem a Miroslavem Kalouskem, anebo pragmatický „přátelský deal“ a koalice jejich stran. Domnívám se, že Bohuslav Sobotka by měl začít myslet na budoucnost a na svou příští práci.