Trestní odpovědnost firem po dvou letech zákona: Masakr to není

Vzhledem k nízkému počtu soudních rozhodnutí lze po dvou letech jen obtížně předvídat, jaký vliv bude mít dlouhodobá aplikace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob na jejich chování v rámci ekonomického prostředí České republiky.

Právníci, robocop foto: Richard Cortés, Česká pozice

Právníci, robocop

Počátkem roku 2012 nabyl v České republice účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (zTOPO). V souvislosti s projednáváním návrhu podobného zákona ve Slovenské republice uspořádala společnost Surveilligence seminář na toto téma. Jeho součástí bylo i porovnání návrhu slovenské normy s českým zákonem a vyhodnocení jeho dopadu. Dva roky platnosti nejsou zejména v případě této normy dobou zcela dostatečnou, nicméně jakési kontury tu jsou, protože ministerstvo spravedlnosti chystá novelu tohoto zákona.

Před dvěma roky jsme publikovali na téma zTOPO článek, který se v titulku ptal: Masakr nebo plácnutí do vody? Vzhledem k počtu trestních kauz, ale zejména k počtu již ukončených věcí se naskýtá otázka, zda by nebylo na místě nyní redukovat onen titulek na ono „plácnutí do vody“. Střízlivou analýzou a porovnáním se zahraničními zkušenostmi však zjistíme, že tento zákon je šit na míru speciálním případům a nebyl důvodný předpoklad, že bude masově aplikován. Klíčovou otázkou tedy je, zda zákon účinně postihuje kritická deliktní jednání, na které byl cílen.

Podívejme se tedy, s jakým záměrem byl český zákon (zTOPO) předkládán, nakolik si je podobný s navrhovanou slovenskou normou, jaké jsou zkušenosti s jeho aplikací a jakých oblastí se zřejmě bude týkat diskutovaná novela tohoto zákona.

Intence zákona

Objektivním důvodem potřeby trestní odpovědnosti právnických osob je skutečnost, že za jistých okolností je doložené deliktní jednání individuálně nepostižitelné. Proto je v členských zemích EU trestní odpovědnost právnických osob uplatňována a sankce jsou ukládány trestním soudem v trestním řízení.

Většina zemí EU aplikuje princip tzv. „pravé trestní odpovědnosti“, kdy právnická osoba přímo odpovídá za trestný čin, aniž by to bylo podmíněno trestním stíháním fyzické osoby.

V několika zemích EU (Španělsko, Švédsko, Slovensko) byl použit princip tzv. „nepravé trestní odpovědnosti“. Trestní odpovědnost právnické osoby není formálně v zákoně zakotvena, nicméně vedlejším důsledkem trestného činu fyzické osoby mohou být trestněprávní sankce, které jsou přičteny k tíži právnické osobě. Podle „dôvodové zprávy k návrhu zákona o trestnej zodpovednosti právnických osôb“ se však forma nepřímé odpovědnosti nejeví účinnou, protože za dobu účinosti této právní úpravy (od 2010) nebyla na Slovensku potrestána žádná právnická osoba.

V Německu je vyvozována správní odpovědnost právnických osob podle zákona o přestupcích. Uplatňována je však spolu s odpovědností fyzické osoby za trestný čin v jednom a témže trestním řízení.

Porovnání norem

Návrh slovenského zákona v podstatě kopíruje platný zákon český, který zase zhruba odpovídá normám v dalších evropských státech, protože v této oblasti celkem není si co vymýšlet.

Zajímavou odlišností byl druhý odstavec § 10 slovenského návrhu, který by umožnil za spáchaný trestný čin uložit ochranné opatření ve formě soudního dohledu nad činností právnické osoby. Toto ochranné opatření bylo rozvedeno v § 20 návrhu s tím, že jeho provedení je svěřeno do působnosti probační a mediační služby, nebo (spíše) soudního zmocněnce s příslušnou kvalifikací.

Píšeme „bylo“, protože toto ustanovení v důsledku připomínkového řízení z návrhu zákona vypadlo, neboť by znamenalo extrémní zatížení probační a mediační služby. To bylo při čtení návrhu zákona celkem zřejmé, přesto se zdálo být reálné vykonávat ochranné opatření formou zmocnění příslušného odborníka.

Ochranné opatření v příslušném českém zákoně (zTOPO) také figuruje (§ 26), nicméně se pod ním skrývá především „zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty“ a další jednorázová opatření, tématicky navazující na trest „propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty“ (§ 19).

Pravdě se však podobá, že by obě formy ochranného opatření mohly být velmi účinnými, a bylo by dobře zvážit jejich implementaci do obou návrhů, jak slovenského zákona, tak i české novelizace zákona.

České zkušenosti

Podle údajů Policejního prezidia a Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) bylo od počátku účinnosti zákona (zTOPO) vedeno: 

  • Téměř 80 trestních řízení, v nichž došlo k zahájení trestního stíhání proti právnické osobě. 
  • V nich bylo obviněno více jak 100 právnických osob ze spáchání více než 120 trestných činů. 
  • Kromě toho v 5 případech skončilo již trestní řízení odložením věci pro nepřípustnost.
  • Návrhem na podání obžaloby nebo návrhem na potrestání bylo do současné doby ukončeno 31 případů.
  • Ve 4 případech bylo trestní stíhání podmínečně zastaveno dosažením narovnání.
  • Ve 2 případech bylo trestní stíhání zastaveno pro nepřípustnost.
  • K pravomocnému rozhodnutí soudu došlo do současné doby v 8 trestních věcech.
  • 5 případech byl vydán trestní příkaz.

Počet stíhaných právnických osob se postupně zvyšuje. Od necelých dvaceti v prvním roce účinnosti zTOPO přes padesát v roce druhém k více než čtyřiceti za necelý první kvartál roku letošního.

Z pohledu Policie ČR lze konstatovat, že počet a struktura trestně postižitelných jednání odpovídá zahraničním zkušenostem ze států, jež mají ve svém právním řádu trestní odpovědnost právnických osob.

Ohledně struktury trestných činů lze uvést pouze údaje za rok 2012, kdy (podle NSZ) bylo vedeno trestní stíhání za trestné činy vydírání, podvodu, dotačního podvodu, zkrácení daně, neodvedení daně, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, poškození finančních zájmů Evropské unie, porušení autorského práva, zneužití pravomoci úřední osoby, vydírání.

Obžaloba byla z těchto případů podána ve věci vydírání, neodvedení daně, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a v souběhu trestného činu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.

Výčet trestných činů

Vymezení trestných činů, jichž se může dopustit právnická osoba, je dlouho diskutovaným tématem. V českém i slovenském případě je použito jejich taxativně pozitivní vymezení. Je to řešení jasné a přehledné, musí však reagovat na vývoj legislativy. V Čechách se nyní uvažuje o vymezení taxativně negativním, kdy by v § 7 zTOPO byly uvedeny pouze ty trestné činy, jichž se právnická osoba nemůže dopustit. Řešení by to bylo možná lepší, ale nijak zásadně.

Nejperspektivnějším způsobem by byl zřejmě ten anglosaský, v němž zákon toto vymezení neobsahuje a je ponecháno na úvaze soudu, který trestný čin se může týkat i právnické osoby. Způsob je to jistě důstojný, nepostižený změnami legislativy, nicméně jsou mu vytýkána některá, v našem právním prostředí významná negativa (chaotické počáteční období, než by se ustálila praxe, oslabení kontinentální zásady právní jistoty a předvídatelnosti práva).

V současné době tedy v České republice může právnická osoba spáchat taxativně vyjmenované trestné činy, jejichž výčet v zTOPO vychází z mezinárodních smluv, avšak je oproti nim rozšířen o daňové delikty.

Předkladatel zákona (ministerstvo spravedlnosti) nyní zvažuje rozšíření onoho taxativně pozitivního výčtu o následující trestné činy: krádež; zpronevěra; lichva; úmyslné i nedbalostní porušení povinnosti při správě cizího majetku (viz například svěřenské fondy, jež představují v poslední době poměrně často diskutovanou problematiku); úpadkové trestné činy; daňové trestné činy spojené s kolkovými a jinými známkami; neoprávněné podnikání; neoprávněné provozování loterie, sázky nebo jiné podobné hry; poškozování spotřebitele (lze předpokládat nárůst podvodů s kvalitou a složením potravin); zneužití informace a postavení v obchodním styku; porušení předpisů při obchodu se specifickým zbožím; ochrana průmyslových práv; úmyslné i nedbalostní obecné ohrožení.

Zákon (zTOPO) by tak i nadále neobsahoval trestný čin „porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže“, protože Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) prý problematiku řeší sám a lépe než policie.

Procesní pravidla

Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové by stálo za úvahu zpřesnit procesní pravidla, jimiž se odlišuje řízení vedené proti fyzické a proti právnické osobě.

Velmi významným, průlomovým podnětem je doporučení Bradáčové zvážit zavedení zásady oportunity pro trestní řízení vedené proti právnickým osobám. Zásada legality, která se uplatňuje v současném trestním řízení bez výjimky, podle Bradáčové nevystihuje plně samotný účel postihu právnických osob, který má být mimo jiné také hospodárný a efektivní. Vést například trestní řízení proti právnické osobě, která je pouhou administrativní schránkou, se podle Bradáčové jeví jako značně neúčelné.

NSZ navrhuje zvážit zpřesnění právní úpravy přechodu trestní odpovědnosti na nástupce právnické osoby (§ 10 zTOPO). Jedním z nejčastějších případů, jak se právnická osoba snaží vyhnout dopadům trestní odpovědnosti, je prodej podniku, respektive podle nového občanského zákoníku „koupě závodu“. Výkladový spor spočívá v tom, zda nástupnictví právnických osob je vázáno na univerzální sukcesi (nástupnický subjekt vstupuje do všech práv a povinností původního subjektu bez výjimky), nebo zda platí i v případě singulární sukcese (nový subjekt přebírá jen část práv, povinností a majetku). Podle NSZ by po zpřesnění dikce tohoto ustanovení nebylo třeba vyčkávat na soudní judikaturu, která se může objevit až v poměrně dlouhém časovém horizontu.

Specificky působící norma

Vzhledem k nízkému počtu soudních rozhodnutí lze obtížně předvídat, jaký vliv bude mít dlouhodobá aplikace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob na jejich chování v rámci ekonomického prostředí České republiky.

K tomu je též třeba přihlédnout při hodnocení účinnosti této specifické normy, jejíž hlavní význam podle odborníků spočívá v preventivním působení. To je však statisticky velmi obtížně vyjádřitelné. Probíhající seriózní diskuse však naznačuje, že legislativa se v této oblasti pohybuje správným směrem, že přes všechno zdání nejde o plácnutí do vody.

Počet příspěvků: 2, poslední 4.5.2014 08:14 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.