Systémy s více pojišťovnami zvládly virus lépe než ty centralizované

Dle úmrtí na počet obyvatel se s epidemií dobře vyrovnaly například Německo a Česko se systémem více zdravotních pojišťoven. Na opačném konci jsou často země s centralizovanou zdravotní péčí, jako je Británie a Itálie.

Kardiologické oddělení Nemocnice na Homolce se vrací k výkonům, které muselo... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kardiologické oddělení Nemocnice na Homolce se vrací k výkonům, které muselo... | foto:  Petr Topič, MAFRA
Kardiologické oddělení Nemocnice na Homolce se vrací k výkonům, které muselo...

Občas se ve veřejné diskusi objeví úvaha, nakolik je systém vzájemně si konkurujících zdravotních pojišťoven efektivnější než ten s centrálním poskytovatelem. Hlavním argumentem zastánců jedné entity bývá menší a jednodušší administrativa, díky čemuž by (teoreticky) měly vznikat úspory, jež lze investovat třeba do vybavení. Zastánci pluralitního systému často poukazují, že zákazníci-pojištěnci mají možnost výběru dle svých preferencí, ale především tlakem na cenu a efektivitu služeb, plus možností tyto ceny srovnávat.

Nedávný, a zčásti stále trvající stav, kdy prakticky všechny evropské země řešily epidemii koronaviru, dává šanci se podívat, jak systémy obstály a nakolik se ukázaly jejich předpokládané silné stránky a slabiny. Berme tuto úvahu s rezervou, protože žádný systém a žádná situace nebyly identické, a do hry vstupovaly další faktory, jako je rychlost a tvrdost vládních nařízení. Nicméně alespoň nějaké závěry udělat můžeme.

Paradoxní situace

Zatím se podle úmrtí na počet obyvatel s epidemií velmi dobře vyrovnaly země střední a severní Evropy, například Německo se 103 úmrtími na milion obyvatel, Rakousko se 74, Maďarsko (55), Slovensko (5) a Česká republika (50), které mají systém více zdravotních pojišťoven. Například Německo jich má řádově víc než ČR. U všech těchto zemí se zdravotní systém ukázal efektivní a schopný pružně reagovat na měnící se situaci.

Je to paradoxní situace. V krizi by laik očekával, že centralizované systémy budou efektivnější. Úsporu administrativy však přehluší ztráty z toho, že zmizí jak možnost srovnání, tak tlak na cenu, kvalitu a výkonnost.

Na opačném konci jsou často země se systémy, kde je poskytování zdravotní péče silně centralizované. Konkrétně Velkou Británii (specificky Anglii), Itálii a Španělsko, v nichž se počet úmrtí na milion obyvatel vyšplhal až na mezi 550 a 580. Tedy pětkrát víc než v Německu a desetkrát než v ČR. Zdravotní péče je v Anglii centralizovaná úplně, v Itálii a Španělsku do značné míry na regionální bázi.

Je to paradoxní situace. V krizi by laik očekával, že centralizované systémy budou efektivnější.Každopádně tyto příklady ukazují, že tomu tak není. I když třeba britská Národní zdravotní služba (NHS) je neefektivitou vyhlášená dlouhodobě. Celkově, efektivitu jen málokdy přinese, když se namísto rozumně regulované konkurence vše dá do jednoho místa. Úsporu administrativy totiž přehluší ztráty z toho, že zmizí jak možnost srovnání, tak tlak na cenu, kvalitu a výkonnost.

Počet příspěvků: 2, poslední 18.6.2020 08:04 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Autor

Ladislav Friedrich

Ladislav Friedrich, prezident SZP ČR | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články