Svoboda projevu je třeba i v době koronavirové pandemie

Ve svobodné společnosti vždy bude někdo, kdo lže na internetu a v politice, vždy budou fake news a budeme muset argumentovat. Nutí to hledat pravdu.

Svoboda projevu. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Svoboda projevu.

V důsledku koronavirové pandemie se objevily katastrofické i optimistické scénáře. Čeští politici vyzývají k vstřícnosti a sjednocení, což může jen nějaká idea, která však není k disposici. Je proto třeba ji najít. V minulosti sjednocoval národní humanismus, je však otázkou, zda je možné se k němu vrátit.

Kdyby koronavirová pandemie přišla ve středověku, nebyla by považovaná za nebezpečnou, protože je s morem nesrovnatelná. Někteří staří lidé by na covid-19 zemřeli, což by bylo brané za přirozené, někteří mladí lidé by se s ním vyrovnali obtížně, jiní snadno, dětem by neublížil. Problém by nastal jen v době sklizně, kdyby víc lidí onemocnělo. Dnes je to jinak. Pandemie ukazuje, jak jsme zranitelní, a jak nás každá obtíž ničí.

Tanec na palubě Titaniku

Pokud lidé několik dní nechodí do práce, nestihnou se v termínu zakázky, je třeba zaplatit penále a zadlužený podnik může zkrachovat. Málo podnikatelů ve službách má materiální či finanční rezervy, všichni spoléhají na trvalý odbyt. Stát zase na soukromníky, kteří se domnívají, že je musí zachránit.

Společnost, která osvobodila ženy, najednou neřekne, že by měly zůstat doma, rodit a vychovávat děti. Reprodukce obyvatel znemožňuje osvobození ženy. Nejsou-li děti nebo jich je málo, odpadá problém s penězi či bytem a je i vysoká životní úroveň. To je tanec na palubě Titaniku.

V jednu chvíli měla dostatek respirátorů, ventilátorů a kyslíkových bomb jen Čína. Lze však nakupovat od těch, kdo nectí lidská práva? Přetrvá mezinárodní důvěra i v ty, kdo nevyznávají západní hodnoty? Nechopí se moci fanatici? Někteří tvrdí, že svět ovládají démoni, kteří nás chtějí vakcínou proti covidu-19 zlikvidovat. Dle zodpovědnějších nás bez ní zničí, především ekonomiku. Chtěli by všechny proočkovat, aby zmizel. To by však musely udělat všechny země a většina lidí.

Vakcína je rychle vyrobená a může mít nepředvídatelné dlouhodobé vedlejší účinky, třeba neplodnost. Mladí, které covid-19 ohrožuje minimálně, by se měli zamyslet, není-li lepší jím onemocnět. Jenže jsou tu nejen sociální inženýři, ale i zisky farmaceutických společností.

Soukromníkům nelze nic nařizovat, státy nemají dost pravomocí. Chybí i rodina – zatěžuje, děti jsou drahé. Společnost, která osvobodila ženy, najednou neřekne, že by měly zůstat doma, rodit a vychovávat děti. Reprodukce obyvatel znemožňuje osvobození ženy. Nejsou-li děti nebo jich je málo, odpadá problém s penězi či bytem a je i vysoká životní úroveň. To je tanec na palubě Titaniku.

Konec otevřeného světa

Globalizace je v krizi. Donald Trump byl prvním stoupencem lokalizace – nenakupovat v Číně, vyrábět v USA –, ale neuspěl. Jednou se však výroba musí vrátit domů. Jak to však udělat? Boj velmocí o zdroje a trhy začíná. Otevřený svět, obchod každého s každým, volný pohyb lidí, zboží a peněz končí.

Jsou tu i fake news. V médiích je pravda i nepravda, není rozdíl mezi internetem a tištěnými médii. Internet je jen nástroj, lidské myšlení je stále stejné. Po komunistickém převratu v roce 1948 nastala změna. Odebírali jsme tenkrát časopis Vpřed a byl v něm i příběh o prostříleném letadlu s českou posádkou, které se vracelo z akce nad Německem, a Anglie byla na dohled. Nikdy jsme se nedozvěděli, zda doletělo, v příštím čísle pokračování nebylo. Zasáhli komunisté, prý buržoazní propaganda.

Globalizace je v krizi. Donald Trump byl prvním stoupencem lokalizace – nenakupovat v Číně, vyrábět v USA –, ale neuspěl. Jednou se však výroba musí vrátit domů. Jak to však udělat? Boj velmocí o zdroje a trhy začíná. Otevřený svět, obchod každého s každým, volný pohyb lidí, zboží a peněz končí.

Časopisy a noviny začaly mluvit jako marťané, nebylo jim rozumět. Samozřejmé věci se staly nepravdivými. Západní odbojáři začali být pronásledovaní. Hlavní hodnotou se stal dělník. Nedávalo to smysl. Dnes opět přicházejí marťané a pravda se stává lží. Dítě by si mělo vybrat sexuální identitu, jako by ji nemělo vrozenou. Volit by měli 16leté děti, ale staří nikoli.

Národ je prý konstrukt intelektuálů 19. století, a proto může zaniknout. Správný marťan jej neuznává. Rodina je také konstrukt starého řádu a měla by zaniknout. Kdo se bude starat o děti a budou vůbec nějaké? Marťani s nimi nepočítají. Kdyby se nereprodukovali, nevadilo by to, ale oni to chtějí od druhých. Jak zjistit fake news, pravdu a nepravdu? V minulosti na toto téma, aniž by ho explicitně zmínil, Ondřej Neff zhruba řekl:

Dejme tomu, že budeme chtít zabránit vstupu do tramvaje tomu, kdo páchne. Na pohled je to jednoduché – čichneme k němu. Ve skutečnosti neuvěřitelně problematické. U každých dveří musí být čichač, který stanoví, zda pasažér páchne, nebo ne, a rozhodne, zda ho do tramvaje pustí. To znamená zaměstnat čichače a dát jim pravomoci. Poté přijdou stížnosti. Soudy zavalí stížnosti těch, kteří nepáchli, ale nebyli do tramvaje vpuštěni, a cestujících, že zapáchající byl vpuštěn. Následně budou podávána trestní oznámení na korupci čichačů...

Začátek nového roku 1948

Totéž nastává při zjišťování, je-li něco fake news, a má, nebo nemá být zveřejněno. Snaha o dokonalost v nedokonalém lidském světě je cesta do pekel. Ve svobodné společnosti vždy bude někdo, kdo smrdí, lže na internetu a v politice, vždy budou fake news a budeme muset argumentovat. Nutí to hledat pravdu, což je klad svobodné společnosti. Tomáš Garrigue Masaryk řekl naprosto jednoznačně, že „demokracie je diskuse“, nikoli cenzura čichačů.

Jsme na začátku nového roku 1948. Je na nás, jestli umožníme nástup marťanů a čichačů, kteří se často skrývají za názvy se slovem demokracie – demokratický blok, Milion chvilek pro demokracii. I komunisté měli lidovou demokracii.

Zdá se, jako by se Václav Moravec a jeho hosté v pořadech České televize nikdy nemýlili, měli vždy pravdu, fake news říkají jen ti druzí. První krok k totalitě je diskuse o někom bez něho. Komunisté se také nenamáhali vysvětlit, co je buržoazní názor. Nedozvěděli jsme se od nich, kdo je buržoa, stejně jako se od Václava Moravce nedozvíme, co je to fake news, a kdo jej šíří. Masarykova demokracie vyžadující diskusi to není, je to „liberální“ demokracie, v níž vládnou marťané.

O tom, co je a není korektní říkat, by měl rozhodovat čichač, neomylný služebník totality. Ti už jsou na Facebooku a na dalších sociálních sítích, aby zjistili, co je a není nenávistný projev. Jsme na začátku nového roku 1948. Je na nás, jestli umožníme nástup marťanů a čichačů, kteří se často skrývají za názvy se slovem demokracie – demokratický blok, Milion chvilek pro demokracii. I komunisté měli lidovou demokracii.Proto je třeba zachovat svobodu projevu.

Počet příspěvků: 3, poslední 11.1.2021 11:43 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.