Ceska Pozice

Spustí se vysavač veřejných prostředků na výzkum?

Novelou vysokoškolského zákona v její současné podobě by stát ztratil kontrolu nad zřizováním „veřejných výzkumných organizací“. Ty mají automatický nárok na veřejnou finanční podporu, a tak by se mohly spustit vražedné závody ve vysávání peněz na výzkum a vývoj, píše Jiří Chýla. Aktualizováno o reakci rektora UK Tomáše Zimy.

Jiří Chýla 15.9.2014

Co bude „veřejná výzkumná instituce“? foto: NASAČeská pozice

Co bude „veřejná výzkumná instituce“?

Na změně zákona o vysokých školách se pracuje již tři roky a její text prošel postupnými změnami za čtyř ministrů: Josefa Dobeše (Věci veřejné), Petra Fialy (ODS), Dalibora Štyse a nyní Marcela Chládka (ČSSD). Od počátečních výrazných změn týkajících se správy vysokých škol, procedury ustanovení rektorů a postavení a jmenování profesorů ministři postupně ustupovali, až zbyla novela, která významně mění jen organizaci doktorského studia a kontrolu kvality výuky.

S novelou vysokoškolského zákona (č. 111/1998 Sb.) jsou ovšem spojeny i novely několika dalších zákonů, mimo jiné zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. V § 2 odstavci 2, který stanoví, kdo je oprávněn veřejné výzkumné instituce zřizovat, se platné znění

mění na (tučně je zvýrazněn nově vložený text):

Šestkrát ne

Tuto změnu považuje Akademie věd (AV ČR) za nesystémovou a nesprávnou a zásadně s ní nesouhlasí. Za hlavní důvody považuji tyto skutečnosti:

1. Zatímco dosud jsou zřizovateli veřejných výzkumných institucí jen Česká republika prostřednictvím svých organizačních složek (ministerstva a AV ČR) a územní samosprávy, nyní by se do okruhu možných zřizovatelů nově zařadily i veřejné vysoké školy. Stát by tím ztratil právo rozhodovat, který právní subjekt je „veřejnou institucí“. Obsah tohoto pojmu by tak ztratil svůj původní význam a okruh veřejných výzkumných institucí by se mohl nekontrolovaně rozšiřovat.

2. Novelou by vznikly veřejné výzkumné instituce dvojího druhu. Jedny, které by byly zřízeny „postaru“, tedy organizačními složkami státu, by měly dozorčí rady jmenovány těmito organizačními složkami státu (ministerstvy a Akademií věd), zatímco na složení dozorčích rad veřejných výzkumných institucí zřízených vysokými školami by stát neměl žádný vliv. Přitom dozorčí rady veřejných výzkumných institucí hrají při nakládání s jejich majetkem a řadou hospodářských činností důležitou roli, neboť podle odstavce 2) § 19 zákona 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, dozorčí rada

3. Je také zjevné, že účelem zákona není rozšířit okruh možných zřizovatelů veřejných výzkumných institucí, nýbrž umožnit právě jen veřejným vysokým školám přístup k dalším finančním zdrojům. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají přitom podobný vztah ke státu, a měly by proto mít i stejné právo zřizovat další veřejné výzkumné instituce. S tím ovšem novela zákona č. 341/2005 Sb. nepočítá.

4.  Novela je v rozporu i se samotným novelizovaným zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, konkrétně s úvodním ustanovením § 1: „Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:

Určitě nebylo a není záměrem vysokoškolského zákona, aby vysoké školy namísto pěstování vědecké a výzkumné činnost takové činnosti „outsourcovaly“ do dceřiných veřejných výzkumných institucí.

5. Jde o zjevný „přílepek“. Zatímco ostatní novelizované zákony souvisejí věcně s předloženou novelou zákona o vysokých školách, novela zákona o veřejných výzkumných institucích nikoliv. V platném znění vysokoškolského zákona ani v předložené novele „veřejná výzkumná instituce“ není vůbec zmíněna. Kritériem „přílepku“ je přitom právě to, že když se vypustí, nevyžaduje to žádných změn v samotném návrhu zákona. K nepřípustnosti „přílepků“ se v nedávné době několikrát vyjádřil i Ústavní soud, například v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), v němž shledal jejich protiústavnost za situace, kdy takzvaný přílepek nesouvisí s předmětem původního návrhu zákona, což je přesně případ novely zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

6. Novela zákona č. 341/2005 Sb. vůbec neřeší ani otázku, kdo bude poskytovatelem institucionální podpory veřejné výzkumné instituce zřízené veřejnou vysokou školou nebo jejich konsorciem. Přitom až dosud jsou zřizovatelé veřejných výzkumných institucí (ministerstva, Akademie věd) zároveň jejich poskytovateli.

Vzhledem k tomu, že je novela zákona č. 341/2005 Sb. typickým přílepkem, bude jednoduchá i náprava: stačí ji celou vypustit a novelu zákona o vysokých školách ponechat.

Logický krok

Reakce rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, zaslaná redakci ČESKÉ POZICE po publikování článku Jiřího Chýly:

„Nemyslím si, že by v důsledku novely vysokoškolského zákona, která umožňuje veřejným vysokým školám zakládat veřejné výzkumné instituce (v.v.i.), došlo k tunelování veřejných prostředků. Vysokým školám jsou přidělovány veřejné finanční prostředky podle velmi přísných pravidel  a je nepochybné, že je v jejich nejlepším zájmu být ,dobrým hospodářem’ těchto prostředků,  neboť jiné peníze od státu nedostanou. Navíc už dnes mohou zakládat výzkumné instituce, a ke zneužití veřejných prostředků přitom  nedochází.

Dále je si třeba uvědomit, že vědecké výsledky v České republice podle metodiky vlády vytvářejí  ze 70 procent především vysoké školy,  takže je jen logické, že by vedle Akademie věd i ony měly mít právo zřizovat  veřejné výzkumné instituce.“

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.