Ceska Pozice

Soumrak supů a jedné kultury

Supi se během pouhých 20 let ocitli v Indii na pokraji vyhynutí, jsme svědky jednoho z nejstrašidelnějších ekologických hororů.

Janos Sebeök 12.12.2010
Počet indických supů klesl z pěti milionů na deset tisíc. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Počet indických supů klesl z pěti milionů na deset tisíc. | foto: © ReutersČeská pozice
Počet indických supů klesl z pěti milionů na deset tisíc.

Mrtví umírají ve chvíli, kdy se jich ujme život jiného druhu. Když je zpracuje. Červi a supi věděli, co je truchlení, dávno před psychology. To vám říkám já. Důvodem, proč se tím vším zabývám, je, že smrt mrtvých v Indii je vážně ohrožená. Indičtí supi se ocitli na pokraji vyhynutí. Od roku 1990, tedy během krátkých 20 let, klesl jejich počet z pěti milionů na deset tisíc. Zanedlouho se budou muset reprodukovat v zoologických zahradách.

Tiché jaro, o němž psala v šedesátých letech Rachel Carsonová v souvislosti s vražedným vlivem DDT, se vrací. Tentokrát však za kolaps potravního řetězce není zodpovědné DDT, ale protizánětlivý lék diclofenac. Z těl mrtvých domácích zvířat, kterým byl tento lék podán, se látka dostává do organismu mrchožroutů. A v něm způsobuje i v zanedbatelném množství selhání ledvin, v důsledku čehož umírají ptáci mučivou a bolestivou smrtí. Jediná mrtvá kráva dokáže otrávit i celé hejno supů.

Po celou dobu někdy od Rámájany až do konce 20. století krávy žádné antirevmatikum nepotřebovaly. Pak však přišel někdo, kdo všem vysvětlil, že takhle to dál nejde. A mrtvoly zvířat zůstávají od té doby nepohřbené. Posvátné krávy bez poslední pocty. Káhirské lidské supy zvané zaballeeni, kteří se živí sběrem odpadků a jež ve svém dokumentu zvěčnila příštím generacím Mai Iskanderová, ohrožují nadnárodní firmy zabývající se zpracováním odpadu. Přírodní uklizeče v Indii zase chov dobytka podporovaný chemií.

Rozpad kultury

Supi jsou citlivým ekologickým indikátorem. Dalo by se říct, že jemné a zranitelné bytosti. To, že se v Indii ocitli během pouhých 20 let na pokraji vyhynutí, není nic jiného než jeden z nejhorších ekologických hororových příběhů. Ve skutečnosti jsme svědky rozpadu kultury staré pět tisíc let. Nejhorší na tom paradoxně je, že se před námi nehroutí příroda, ale celá jedna kultura. V Indii o panenské přírodě už dávno nemůže být ani řeč.

Jde o jeden z nejdéle osídlených koutů světa, nikoli o dosud nedotčené pralesy někde v Amazonii či v Indonésii. Indii člověk osídlil dávno. Z někdejší panenské přírody tu lze nalézt jen několik posledních ostrůvků. I v oblastech, jež člověk začal obdělávat, se však vytvořila jakási sekundární harmonie, kterou bychom mohli stručně nazvat záplavové zemědělství. Není to ani původní příroda, ale ani velkokapacitní zemědělská výroba. Vymírání indických supů je výstrahou, že už je ohrožená i tato druhotná, člověkem vytvořená příroda.

Totalitní zemědělství

Vyhynutí přirozených druhů přeruší evoluci probíhající miliony let. Velkokapacitní zemědělství zničí lidskou práci a kulturu budovanou po několik tisíciletí a nahradí ji beznadějnou monokulturou. Stačí se zaposlouchat do vyprávění našich babiček, kolik bylo dříve druhů jablek, melounů či hroznového vína. A dnes? Běžte se podívat na trh. Je třeba se mít na pozoru. Příroda vytlačená tradičním zemědělstvím a přírodu vytlačující tradiční zemědělství jsou nečekaně nucené uzavřít spojenectví v zájmu odvrácení hrozícího totálního zemědělství.

Musíme si uvědomit, že tato totalita je stejně nebezpečná jako politická. V opozici k totalitnímu systému zemědělství si musíme vynutit ekologickou demokracii. Žít a nechat žít? Umřít a nechat umřít? Neotrávenou potravu nejen pro hladovějící lidi, ale i pro hladovějící supy! Chronická otrava supů v Indii však nepoukazuje pouze na krajní nebezpečí hrozící přírodě blízkému hospodaření. Naznačuje, nebo spíše rovnou znamená i něco jiného. Například to, že doufat v Indii je klamná iluze.

Ani východisko, ani řešení

Indie není ani východisko, ani řešení. Indie ezoterických obchůdků a skupiny Beatles, která ji kdysi slavně navštívila, a Indie skutečná, jsou dva odlišné světy. Ten druhý představuje industrializovanou jadernou velmoc, která se v poslední době zaměřuje spíš na informatiku a jejíž rozvoj s vážným vlivem na životní prostředí, nebyla dle všeho schopná nijak přitlumit ani hinduistická filozofie.

I tohle znamená a signalizuje úbytek supů. A také to, že zelená rétorika a hysterie okolo změny klimatu nafouknutá v kolektivní masovou paniku jsou dobré jen k tomu, aby odvedly pozornost od skutečných ekologických katastrof. K tomu, aby se případy jako trávení supů v Indii nedostaly na povrch a zůstaly utajeny. Přestože se na závěr televizních novin ve všech komerčních televizích díváme jako na „nejdůležitější zprávu“ na třídenní pandu cumlající lahvičku s dudlíkem, nebude svět kvůli tomu z ekologického hlediska odpovědnější ani ohleduplnější.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.