Ceska Pozice

Současná vláda ve všech ukazatelích hospodaří levněji

Drtivá většina členských států Evropské unie nám výši státního dluhu a trend ve vývoji nákladů na jeho obsluhu musí závidět. Ve srovnání s předpandemickými lety sice státní dluh roste, avšak v mezinárodním srovnání se dle ministerstva financí dluh vládních institucí bude nadále bezpečně pohybovat na jedné z nejnižších úrovní v unii.

István Léko 14.7.2021
Veřejné finance a investice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Veřejné finance a investice. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Veřejné finance a investice.

Státní dluh: „Obávači“ a realita

Hlavním tématem letošní předvolební kampaně bude rostoucí zadlužení státu kvůli koronavirové pandemii. Je to vidět z projevů takzvaných neustálých obávačů, takzvaných ekonomických expertů a takzvaných demokratických politických stran. Když je čtu, vidím nebo slyším, ani se nedivím, že se běžný občan, který makroekonomické ukazatele země nesleduje podrobně, vyděsí, čeká bankrot a finanční kolaps země.

Přitom drtivá většina členských států Evropské unie nám výši dluhu a trend ve vývoji nákladů na jeho obsluhu musí závidět. A nemám na mysli jen Řecko či Itálii. Čeští „obávači“ by měli raději mlčet, protože státní dluh od roku 1996 nepřetržitě rostl do roku 2012 až na úroveň 41 procent vůči HDP v době, kdy u moci byly i strany, které dnes vládu kritizují, že neumí hospodařit.

Čeští „obávači“ by měli raději mlčet, protože státní dluh od roku 1996 nepřetržitě rostl do roku 2012 až na úroveň 41 procent vůči HDP v době, kdy u moci byly i strany, které dnes vládu kritizují, že neumí hospodařit

Jenže tento dluh po krátké stagnaci začal dokonce klesat v době vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše až na úctyhodných 28 procent v roce 2019 a nebýt covidu, klesal by dál. Ministerstvo financí předminulý týden zveřejnilo strategii financování a řízení státního dluhu, který letos kvůli výdajům spojených s koronavirem zřejmě dosáhne 42,7 procenta HDP. To ve srovnání s jinými zeměmi vůbec není špatné číslo. Analýza srovnává i náklady na obsluhu dluhu v roce 2009 a v roce 2021.

Ukazuje, že současná vláda ve všech ukazatelích hospodaří levněji. Čisté výdaje na obsluhu dluhu před 12 lety činily 44,5 miliardy korun, letos jen dvaačtyřicet. Poměr čistých výdajů pro tento účel vůči HDP činil 1,13, nyní pouze 0,71 procenta. Výnosy prodaných střednědobých a dlouhodobých dluhopisů byly tenkrát na úrovni 4,57, nyní jen 1,3 procenta a průměrný výnos desetiletého bondu byl před 12 lety téměř pět, zatímco dnes pouze 1,6 procenta.

Ve srovnání s předpandemickými roky sice státní dluh roste, ale v mezinárodním srovnání, jak uvádí ministerstvo, se dluh vládních institucí bude nadále bezpečně pohybovat na jedné z nejnižších úrovní v EU.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.