Ceska Pozice

Socha maršála Koněva: Praha 6 zbytečně vyprovokovala ruského slona

Starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře a radní nelze stíhat za odstranění sochy maršála Koněva v Praze-Devicích dle ruských zákonů, ale měla by to s nimi řešit naše policie a justice.

Pavel Matocha 14.4.2020
Pracovníci odstraňují sochu Koněva. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pracovníci odstraňují sochu Koněva. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA
Pracovníci odstraňují sochu Koněva.

Měli jste také ve třídě na základní škole nebo v dětské partě provokatéra? Vzpomínáte, jak to fungovalo? Provokatér třeba přesně mířenou urážkou vytočil někoho výrazně silnějšího, který se nechal vytočit, a proti slušnému chování se poté provinil mnohem víc. Pak se to ve škole vyšetřovalo a většinou trest dostal vyprovokovaný, protože jeho čin byl vidět, a provokatér zůstal skrytý a vyčůraně se vymlouval. Zároveň však většinou dostal od silnějšího nakládačku, a občas to odnesla celá parta.

Nikdy jsem tyto provokatéry neměl rád – v životě, politice, ve sportu. Třeba ve fotbale jsou takoví Martin Frýdek či Guélor Kanga (sorry, přátelé Sparťani) a v politice například Piráti ve vedení hlavního města Prahy nebo členové TOP 09 a STAN ve vedení městské části Praha 6. Její radní tak nedávno zachovali, když zneužili nouzového stavu a na nočním mimořádném jednání rady rozhodli a druhý den nechali strhnout a odvézt sochu maršála Koněva. Starosta Ondřej Kolář navíc nejapně vtipkoval, že Koněv neměl roušku, proto musel z veřejného prostranství.

Správný krok české diplomacie

Rusko, které je na urážky svých hrdinů z druhé světové války citlivé, a nechápe, jak se může osvobozený národ chovat natolik nevděčně (že Sovětský svaz přinesl jiné a delší zotročení Rusové nevnímají), zareagovalo dle očekávání jako rozzuřený slon. Ministr obrany Sergej Šojgu požádal šéfa národní kriminální ústředny Alexandra Bastrykina o trestní stíhání lidí zodpovědných za odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze.

České ministerstvo zahraniční pak udělalo to, co muselo – hlasitě se ohradilo, že Rusko nemá jurisdikci na území České republiky a že nelze použít zákon, který vstoupil v platnost až po činu, na který jej chce aplikovat. Zároveň je zřejmé, že kvůli radnici Prahy 6 má nyní máslo na hlavě i česká diplomacie a ČR zbytečný konflikt s Ruskem.

A to podle nově, dokonce až po odvezení sochy maršála Koněva přijatého zákona, který hrozí až pěti lety vězení těm, kdo poškodí válečné hroby a pomníky jak v Rusku, tak v zahraničí. České ministerstvo zahraniční pak udělalo to, co muselo – hlasitě se ohradilo, že Rusko nemá jurisdikci na území České republiky a že nelze použít zákon, který vstoupil v platnost až po činu, na který jej chce aplikovat. Zároveň je zřejmé, že kvůli radnici Prahy 6 má nyní máslo na hlavě i česká diplomacie a ČR zbytečný konflikt s Ruskem.

Oficiální prohlášení Černínského paláce začíná větou: „MZV ČR striktně odmítá zásahy státních orgánů Ruské federace do vnitřních záležitostí České republiky.“ Jenže připouští, že odstraněná „socha maršála Koněva je válečným pomníkem, a vztahuje se tak na ni Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993“. Takže nejde o výhradně českou záležitost.

Neakceptovatelná výmluva

Vzhledem ke znění mezinárodní smlouvy z roku 1993 měly české úřady stržení sochy zabránit, případně by měly pomník obnovit, a pachatele, starostu městské části Praha 6 Koláře, místostarostu Jana Lacinu a další radní, kteří se na odstranění Koněvovy sochy podíleli, stíhat. Rusko se sice chová diplomaticky jako slon v porcelánu, z hlediska práva zcela nepřijatelně, ale je třeba přiznat, že reaguje na provokaci Prahy 6 a na aspoň prozatímní neochotu českého státu ji řešit.

Výmluva, že Koněvova socha bude v muzeu, zatím neexistujícím, a proto nejde o likvidaci válečného památníku, je věrohodná a případným soudem akceptovatelná jako výmluvy Pažouta s Horáčkem z Macha a Šebestové

Prohlášení MZV sice pokračuje větou „přemístění sochy není v rozporu se zněním smlouvy“, ale tato interpretace má sotva naději na porozumění Ruska. Výmluva, že Koněvova socha bude v muzeu, zatím neexistujícím, a proto nejde o likvidaci válečného památníku, je věrohodná a případným soudem akceptovatelná jako výmluvy Pažouta s Horáčkem z Macha a Šebestové.

Česká republika má zájem a ministr zahraniční Tomáš Petříček jej správně připomíná ruské straně, aby Rusko dle této mezinárodní smlouvy na svém území pečovalo o válečné pomníky a hroby československých legionářů, přičemž navzdory mnoha jednáním stále nejsou obnoveny válečné pomníky padlých legionářů v Samaře a Novokujbyševsku–Lipjagy a na dalších místech Ruské federace. Odstranění pomníku sovětského maršála a hrdiny druhé světové války tomu neprospěje a arogantní a nejapné vyjádření starosty Koláře o chybějící roušce situaci nesmyslně eskaluje.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.