Školné versus umístěnky: Naslouchejme i studentům

Zatímco gymnazisté se většinově domnívají, že studium na VŠ by měl financovat stát, studenti odborné školy souhlasí se spoluúčastí.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Krátce před Vánocemi jsme se z úst ministra školství Petra Fialy dozvěděli, že jedna z programových priorit současné vládní koalice – zavedení zápisného na vysokých školách (VŠ) – bude muset být odložena. Nezačne tedy platit již od akademického roku 2013/2014, ale zřejmě až o rok později, tedy po dalších řádných volbách do Poslanecké sněmovny. Ministr to odůvodnil tím, že jeho úřad se nyní prioritně věnuje diskusi o reformě vysokého školství.

Vzhledem k tomu, že levice je dlouhodobě proti zavedení jakékoli formy spoluúčasti studentů na studiu a předem avizuje, že v případě volebního úspěchu by školné opět zrušila, je možným důvodem ministerské nečinnosti i vidina zmařené práce.

Osobně mám poslední měsíce možnost diskutovat se středoškolskými studenty. Poznal jsem tak některé jejich pohledy na dnešní společnost i na to, jak si představují vlastní budoucnost, co od ní očekávají a čím jsou ochotni přispět k tomu, aby žili podle svých představ.

Devatenáct z 22 studentů SOŠ se domnívá, že by se měli na financování studia spolupodíletDebata se zpravidla točí i kolem zavedení školného pro studium na vysoké škole nebo zápisného, což je v podstatě totéž, ale jinak pojmenováno. Jednou z diskutovaných otázek bývá ochota studentů souhlasit s několikaletým pracovním zařazením v oboru po ukončení studia, popřípadě ochota pracovat v oboru podle potřeby, tedy na základě umístění. O zápisném a o studentech, respektive o jejich studiu na vysokých školách jsem hovořil i s novináři, kteří se touto tematikou zabývají, ale také s lidmi z akademického prostředí. Jejich pohledy se pochopitelně rozcházejí.

Názorům studentů naslouchám, myslím si, že mají právo se k některým otázkám svého bytí vyjádřit, že jejich názory jsou zajímavé, možná i překvapující. Mezi studenty posledního ročníku gymnázia a střední odborné školy jsem dal jednoduchý dotazník. Výsledky této miniankety předkládám k diskusi.

Odborné školy: spoluúčast ano

22 studentů střední odborné školy (SOŠ) by v následném studiu chtělo pokračovat 18. Čtyři z nich uvedli odpověď zápornou a odůvodnili to ekonomickou situací v rodině. Jeden zmínil i nedostatečný prospěch a přiznal, že by na VŠ neměl.

Zájem studentů SOŠ pokračovat ve studiu na VŠ

Pokračování ve studiu ANONE
184
Důvod NEnezájem00
prospěch01*
ekonomická situace04
jiné00

* Jeden ze studentů uvedl dva důvody nezájmu o pokračování ve studiu na VŠ.

Devatenáct studentů SOŠ se domnívá, že samotný student by se na financování studia měl spolupodílet, přičemž osm z nich tento podíl vidí do 1000 korun a sedm v rozmezí od jednoho do tří tisíc.

Všech 22 dotázaných by bylo ochotno v případě plného financování studia státem zavázat se pracovat po určitou dobu (doba, která by byla rovna délce studia, například pět let studia = pět let závazku) v oboru, který vystudovali. Devatenáct z nich by pak bylo ochotno za stejných podmínek financování studia souhlasit s následným umístěním na trhu práce.

Postoje studentů SOŠ k financování studia na VŠ, spoluúčasti a ochotě zavázat se pracovat v oboru, popřípadě souhlasit s umístěním na trhu práce

Financování studia na VŠVýše spoluúčasti studentaČetnost odpovědíZávazek pracovat v oboru

Umístění na trhu práce

ANONEANONE
Stát 33030
Stát + studentdo 1000 Kč88080
1000 až 3000 Kč77061
3000 až 5000 Kč44022
nad 5000 Kč00000
Student 00000
Celkem 22220193
Gymnazisté: Spoluúčast ne

gymnázia odpovídalo 18 studentů a 17 z nich by chtělo pokračovat studiem na VŠ, přičemž jeden uvádí ekonomické obavy. Nezájem studovat má pouze jeden student, který jako důvod uvedl vycestování mimo Českou republiku.

Zájem studentů gymnázia pokračovat ve studiu na VŠ

Pokračování ve studiu ANONE
171
Důvod NEnezájem00
prospěch00
ekonomika10
jiné01

U studentů gymnázia převládá většinový názor, zastoupený 11 studenty, že financování VŠ má zajišťovat výhradně stát. Jen sedm z nich připouští spoluúčast samotných studentů, a to do maximální výše v rozmezí od jednoho do tří tisíc korun.

V případě plného financování studia státem je ochota zavázat se pracovat po určitou dobu (doba, která by byla rovna délce studia, například pět let studia = pět let závazku) v oboru mezi studenty gymnázia vyrovnaná v poměru 9:9. Tato ochota převládá (sedm kladných odpovědí) u studentů, kteří uvedli, že financovat studium na VŠ má výhradně stát. Ochotu být umístěn na trhu práce vyslovilo jen sedm studentů gymnázia, proti bylo 11 z nich.

Postoje studentů gymnázia k financování studia na VŠ, spoluúčasti studentů a ochotě zavázat se pracovat v oboru, popřípadě souhlasit s umístěním na trhu práce

Financování studia na VŠVýše spoluúčasti studentaČetnost odpovědíZávazek pracovat v oboru

Umístění na trhu práce

ANONEANONE
Stát 117447
Stát + studentdo 1000 Kč30312
1000 až 3000 Kč42222
3000 až 5000 Kč00000
nad 5000 Kč00000
Student 00000
Celkem 1899711

Z malého průzkumného šetření v maturitních ročnících SOŠ a gymnázia vyplývá, že studenti mají zájem o další vzdělávání na vysoké škole. Panují však rozdíly v názorech, kdo by měl jejich následné studium financovat. Zatímco gymnazisté se většinově domnívají, že by to měl být výhradně stát, studenti odborné školy zastávají většinový postoj určité spoluúčasti studenta.

U studentů gymnázia je ochota pracovat v oboru ve vyrovnaném poměru s nesouhlasemVšichni studenti odborné školy by byli ochotni zavázat se pracovat o oboru, ve kterém studovali, a valná většina z nich by souhlasila i s umístěním na trhu práce po ukončení studia. U studentů gymnázia je ochota pracovat v oboru ve vyrovnaném poměru s nesouhlasem a většinový nesouhlas je mezi studenty gymnázia pro možnost umístění na trhu práce.

Tyto rozdíly v postojích studentů lze dovozovat již ze samotného oboru jejich studia. Studenti SOŠ mají i odborné předměty a jejich zájmem je zřejmě uplatnit tuto odbornost na trhu práce. V případě, že jim bude následné studium plně financováno státem, jsou ochotni se zavázat pracovat v oboru po určitou dobu a kvůli práci jsou většinově ochotni souhlasit i s umístěním.

Průzkumný vzorek je v tomto případě jen marginální a pochází z jedné lokality v rámci České republiky. Přesto si myslím, že názory studentů a obecně dnešní mládeže jsou zajímavé a do budoucna by mohlo být na škodu je nevnímat, neanalyzovat je a popřípadě je nevyslyšet.