Rozpočet EU bude rozumnější. To neznamená, že rozumný.

Evropský parlament hlasuje o kompromisním návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2012. Ten přiškrcuje kohoutky víc, než se čekalo.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Vloni se Evropský parlament (EP) dohadoval s členskými státy o unijním rozpočtu pro rok 2011 až skoro do Vánoc. Zlí jazykové tvrdí, že rozpočet nakonec parlament schválil jen proto, že europoslanci chtěli být na Vánoce u svých rodin. A hrozba mimořádného zasedání mezi vánočními svátky je přiměla přistoupit na kompromis navrhovaný Evropskou komisí (EK).

Letos na konci října, kdy EP na plenárním zasedání rozpočet projednával, se zdálo, že loňská patová situace kolem unijního rozpočtu se bude opakovat. Tehdy lidovecko-socialistická hlasovací mašina prosadila víc než pětiprocentní nárůst objemu rozpočtu. Tento návrh absolutně nerespektoval realitu ekonomické situace, v níž se dnes Evropská unie nachází. Přitom její členské státy již tehdy jasně deklarovaly, že mezní hranice nárůstu rozpočtu nesmí překročit 2,02 procenta.

Evropský parlament rozhoduje o rozpočtu EU společně s Radou Evropské unie (Rada EU). Rozpočet nevstoupí v platnost, dokud jej nepodepíše předseda EP. Parlament má poslední slovo v mnoha rozpočtových položkách, ale zemědělské výdaje může pouze doplnit; poslední slovo u této položky má Rada EU. Parlament může rozpočet zamítnout, a jednání o rozpočtu pak začíná nanovo. EP v minulosti rozpočet zamítl dvakrát, ale od roku 1986 tuto silnou pravomoc nepoužil. Parlament také kontroluje, jak jsou rozpočtové výdaje využity.

Do smírčího jednání zástupců EP a Rady EU, na němž se hledala kompromisní podoba rozpočtu, uplynuly od hlasování v EP jen tři týdny. Během nich však vrcholila „antická“ dluhová tragédie doplněná o italské dějství. A ve třech státech eurozóny se vyměnily vlády. I ti největší optimisté poznali, že velké eurofinále se kvapem blíží. Najednou bylo dosaženo kompromisu v unijním rozpočtu. A to dokonce v restriktivnější podobě, než původně navrhovaly členské státy. Na dvoudenním zasedání, které začíná dnes, by měl Evropský parlament společný návrh v Bruselu projednat a poté o něm hlasovat.

Růst rozpočtu se tak v příštím roce pravděpodobně zastaví na 1,86 procenta, což nepokrývá ani dvouprocentní unijní inflaci. Chtělo by se říci, že zvítězil rozum nad naivitou a stavěním vzdušných zámků. Tento kompromis byl bohužel krvavý, neboť byl i za cenu dodatečného nárůstu výdajů v roce letošním.

Růst rozpočtu EU se v příštím roce zastaví na 1,86 procenta, což nepokrývá ani dvouprocentní unijní inflaci

Příští rok bude mít unie rozpočet rozumnější, nikoli však rozumný. Struktura rozpočtu byla zachována včetně každoročního tupého, poměrného navyšování rozpočtových položek. Je nutné přiznat, že strukturu rozpočtu nelze měnit každoročně, ale jen při schvalování víceletého finančního rámce. To je úkol, který brzy nastane. A pro EU to bude asi poslední šance změnit filozofii rozpočtu a obhájit svou existenci. K tomu však musí představitelé evropských zemí sebrat dost reformní odvahy. A také mít trochu toho štěstí, aby se Evropská unie, jak ji dnes známe, toho okamžiku vůbec dožila.

Na horní palubě je ještě veselo 

Popsané divadlo kolem schvalování rozpočtu je však pouze viditelným vrcholkem ledovce. Mnohem více se toho děje v samotném zákulisí unijních institucí.

Někteří vrcholní představitelé unie se chovají jako smetánka cestující na Titaniku. Spodní patra lodi jsou již z velké části pod vodou, ale na horní palubě se servíruje kaviár, hraje muzika a společnost se náramně baví. Demonstrovat to lze například na platu evropských úředníků. V době, kdy se snad ve všech členských státech EU mzdy úředníků snižují, Evropská komise nevyužila příležitost zmrazit platy s ohledem na vážné zhoršení ekonomické a sociální situace a navrhla unijním úředníkům žijícím v Bruselu zvýšit plat o 1,7 procenta. To vše s odůvodněním, že náklady na život v Bruselu stouply o 3,6 procenta. (Mimochodem unijní úředníci pracující v Praze si o 2,7 procenta platově pohorší.)

Platy europoslanců a dalších evropských funkcionářů jsou odvislé od výše platu soudců Evropského soudního dvora

Evropská komise je k bruselským úředníkům a jejich platům shovívavá, protože sami komisaři nechtějí sáhnout hlavně na své platy. Ty stejně jako platy europoslanců a dalších evropských funkcionářů jsou odvislé od výše platu soudců Evropského soudního dvora. Vážnost ekonomické situace v EU přitom nazrála k tomu, aby se snižovaly platy i těchto funkcionářů.

K tomu je nutné podotknout, že jedinou instancí, která disponuje legislativní pravomocí, a může tedy návrh na snížení platu podat, je právě EK. Je otázkou, jak dlouho se její členové budou tvářit, že v podpalubí se nic neděje. Či zda se začnou podílet na úsporných opatřeních také ve formě snižování vlastních platů. V EU se často ohání slovem solidarita. Pokud nebudou představitelé EU s evropskými občany solidární v jejich strádání a zhoršování ekonomické situace a nesníží si své platy, dočkáme se potopení evropského Titaniku ještě dřív, než si myslí i ti největší euroskeptici.

Počet příspěvků: 1, poslední 30.11.2011 02:23 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.