Rocker Neil Young: Zasloužená a tvrdě odpracovaná hvězdná pozice

Rok 2021 kanadsko-americký rockový písničkář Neil Young otevřel živou nahrávkou Way Down in the Rust Bucket. Devatenáct písní natočil s kapelou Crazy Horse na koncertu v klubu The Catalyst v kalifornském Santa Cruz 13. listopadu 1990.

Ondřej Bezr 19.6.2021
Neil Young | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neil Young | foto: YouTube
Neil Young

Jedno ze svých nejlepších živých alb – Way Down in the Rust Bucket – letos vydal kanadsko-americký rockový písničkář Neil Young. Nejde o současnou nahrávku, posluchač má možnost se přenést do jednoho z jeho nejsilnějších tvůrčích období na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Už bylo mnohokrát řečeno, že bychom těžko hledali na světové hudební scéně aktivnější osobnost. A v Youngově věkové kategorii (loni v listopadu oslavil 75 let) to platí dvojnásob.

Projdeme-li si jeho produkci hudebních nosičů jen za uplynulých pět let, dospějeme k neuvěřitelným číslům. Regulérní novinková studiová alba vydal tři, každé s jinou kapelou. K tomu čistě sólové „covidové“ EP nahrané v domácím studiu. Jednu aktuální živou nahrávku se skupinou Promise Of The Real, s níž poslední léta nejčastěji koncertuje. S ní také jeden filmový soundtrack, zčásti novinkový, zčásti poskládaný ze starších nahrávek. A k tomu sedm(!) archivních titulů.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že na rozdíl od standardu na hudební scéně, kdy se umělci zpravidla pod různé archivní tituly jen „podepíší“ a autorizují je, Neil Young se na jejich výběru osobně podílí, účastní se všech kroků počínaje zvukovou úpravou a konče jejich vypravením do světa. Kdy ten člověk spí, je záhada...

Síla sestavy kapely

Rok 2021 Neil Young otevřel živou nahrávkou Way Down in the Rust Bucket, vyšla na dvojCD, na čtyřech vinylových LP a v de luxe edici je doplněna ještě DVD. Devatenáct písní natočil s kapelou Crazy Horse v nejklasičtějším obsazení (Frank „Poncho“ Sampedro – kytara, Billy Talbot – baskytara, Ralph Molina – bicí). Pro intenzivní vyznění koncertu je podstatné, že proběhl v klubu, konkrétně The Catalyst v kalifornském Santa Cruz.

Young s Crazy Horse si zde odbyli 13. listopadu 1990 zahřívací koncert před zahájením velkého turné na podporu tehdy čerstvého alba Ragged Glory, jednoho z nejlepších Youngových děl, jež bylo v době svého vzniku zásadní. Tehdy nový rockový styl grunge začal udávat směr (Nirvana už měla roztočené své druhé album Nevermind, Pearl Jam se zrovna dávali dohromady) a většina jeho exponentů se k Youngovi hlásila jako svému „kmotrovi“ divokým rozvazbeným soundem kytar i kostkovanými flanelkami, které přišly do módy.

Síla sestavy kapely se ukazuje zejména ve chvílích, kdy se Neil Young „utrhne ze řetězu“ a dlouhé minuty sóluje – aniž by ale na vteřinu nudil. Hned šest písní tak ve stopáži přesahuje deset minut. Což překvapí jen toho, kdo nikdy na Youngově koncertě s Crazy Horse nebyl.

Na koncertě v Santa Cruz si tedy Crazy Horse na klubovém publiku vyzkoušeli svůj pódiový nápřah. Zahráli se dvěma výjimkami kompletně album Ragged Glory a doplnili je staršími songy včetně koncertních jistot typu Cinnamon Girl, Like A Hurricane nebo Cortez the Killer. Síla sestavy kapely se ukazuje zejména ve chvílích, kdy se Neil Young „utrhne ze řetězu“ a dlouhé minuty sóluje – aniž by ale na vteřinu nudil. Hned šest písní tak ve stopáži přesahuje deset minut. Což překvapí jen toho, kdo nikdy na Youngově koncertě s Crazy Horse nebyl.

Koncert v Santa Cruz se odehrál den po Youngových 45. narozeninách. Byl muzikantem na vrcholu sil, po osmdesátkovém útlumu také na jednom z vrcholů popularity. Byl v záviděníhodné pozici umělce, jehož vývoj napjatě sledují jeho vrstevníci a zároveň je idolem pro následující generaci nejen posluchačů, ale i muzikantů.

Ostatně, pět let po době, o níž je řeč, se ve studiu a následně i na koncertním turné obklopil jedněmi z těch mladých, kapelou Pearl Jam. Koncert na albu Way Down in the Rust Bucket ukazuje, že jeho hvězdná pozice byla bohatě zasloužená a tvrdě odpracovaná.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.