Putin větrá archivy: Z Panama Papers možná Panama Pampers

Ruský prezident Vladimír Putin se rozhodl odtajnit mnoho sovětských archivních dokumentů z let 1930 až 1989. Vážné důsledky by mohly vyplynout například ze zveřejnění bankovních záznamů.

Vladimir Putin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimir Putin. | foto: Reuters
Vladimir Putin.

Ruský prezident Vladimír Putin podepsal výnos, který se zdá být splněním dlouholetých snů všech lustračních maniaků – odtajní mnoho sovětských archivních dokumentů z let 1930 až 1989. Velmi uspokojivá je představa, jaká hrůza nyní jímá ty, kterým začínají docházet důsledky, bude-li tento sen splněn. Všechny důsledky.

Vychytralý Putin totiž, pokud co zveřejní, pak bezpochyby právě a jenom to, co sám bude chtít. A bude to propočítáno na několik tahů dopředu. A co je ještě horší, dojde v nejhorších snech jak těm bystrým, tak těm paranoidním. Putin by mohl zveřejnit, mohou se domýšlet, co v archívech bylo, anebo také, co v nich nikdy vůbec nebylo!

Výroba příběhů

Rusové měli totiž nepochybně dost času, kapacit, motivace i nápadů na výrobu příběhů, které by se daly bezkolizně vetknout do historie na způsob Járy da Cimrmana, Forresta Gumpa či Leonarda Zeliga. Nestaly se, ale stát se mohly. Nebo se přece jen staly? Nebo něco z nich?

Rusové měli nepochybně dost času, kapacit, motivace i nápadů na výrobu příběhů, které by se daly bezkolizně vetknout do historie na způsob Járy da Cimrmana, Forresta Gumpa či Leonarda Zeliga. Nestaly se, ale stát se mohly. Nebo se přece jen staly? Nebo něco z nich?

Nelze to vyloučit, zejména když by byl příběh důkladně vsazen do minulosti, třeba na pozadí archeologických nálezů, jak brilantně předvedl Jaroslav Bašta ve svém Posledním králi Bójů! Pak se snažte, milánkové horliví, na archivy a zpravodajské dokumenty přísahající odlišit, co je co.

Že by museli být Rusové pěkně škodolibí, aby to udělali? Odolejte takovému pokušení, obzvlášť když vás lustrátoři a propagandisté bijí stejným klackem. A ještě ke všemu si dosud nevšimli, že jej drží za kratší konec! Lustrátoři by se pak ocitli v pasti.

Kdyby zpochybnili sovětské archiválie, sami by si uřízli větve pod svými vysoko usazenými zadky. Kdyby naopak lpěli na důvěryhodnosti lustrační konstrukce, z níž si vybudovali živnost, dodali by váhu i těm případně prefabrikovaným dokumentům. Stali by se paradoxně sami garantem vážnosti a serióznosti toho, co by třeba na Ljubjance vyvolávalo bouře smíchu.

Transakce ve finančních institucích

Kdyby byl reálným jen tento pochmurný výhled, bylo by to ještě dobré. Neskonale vážnější důsledky by totiž mohly vyplynout ze zveřejnění z principu těžko zpochybnitelných dokumentů. Jestli se někdo s někým bavil, jak se u toho tvářil, co mu povídal, jak to vlastně myslel, a co mu všechno nepověděl – to jsou věci mezi nebem a zemí.

Ale třeba bankovní záznamy, kdo komu platil, kolik, kdy, jakou cestou, přes koho, v jaké souvislosti – tady už legrace přestává. Leccos se dá do historie dopsat, ale těžko, přetěžko by se dal zfalšovat souvislý řetěz záznamů o navazujících transakcích v různých finančních institucích.

Leccos se dá do historie dopsat, ale těžko, přetěžko by se dal zfalšovat souvislý řetěz záznamů o transakcích v různých finančních institucích

A teď si ještě povšimněme toho hrozivého časového rozpětí. Rok 1930 tam není náhodně, uvědomíme-li si, co všechno se v té době lámalo. Světová finanční krize byla způsobena nejen obrovskou chamtivostí, ale též finančními důsledky versailleského míru.

V rámci takzvaného Youngova plánu (splácení německých reparací po první světové válce) byla v roce 1930 v Basileji založena Banka pro mezinárodní vyrovnávací platby, která zprostředkovávala platby i mezi znepřátelenými státy po celou druhou světovou válku. Není od věci si zapamatovat její zakladatele: Bank of England, Říšská banka, Belgická, Italská a Francouzská centrální banka, First National NY, First National Chicago, J. P. Morgan, Bank of Japan.

Youngův plán spočíval v tom, že Německo dostalo půjčku z USA, aby mohlo splatit reparace Francii a Británii. Vzniklé americké pohledávky byly v Německu kapitalizovány natolik úspěšně, že rozpoutaly přímo investiční smršť. Americký kapitál tak přispěl k hospodářskému rozmachu nacistického režimu – se všemi důsledky. A to ještě nepochybně archivy leccos zatím ukrývají...

Kořeny druhé světové války

Putinovo provětrání archívů může mít důsledky podobné onomu pověstnému nočnímu zvolání paní Sáry, manželky pana Abelese, který jedné noci ne a ne usnout. Když se ho žena optala, co ho trápí, zmučeně odpověděl: „Nu, zítra mám Roubíčkovi odnaproti vrátit pět mega – a nemám jich.“

Na to Sára otevřela okno a zvolala přes ulici: „Poslouchaj, Roubíček, můj starej jim má zejtra vrátit pět mega, ale popravdě řečeno, nebude z toho nic!“ Pak zavřela okno, přikryla se něžně k Abelesovi a špitla: „A teď zas nebude spát Roubíček.“

Možná se i odkryjí další podrobnosti největší loupeže světových dějin druhé světové války. Tím hlubokým záběrem by se velmi poučně obnažily její kořeny.

Takže z Panama Papers, které se média tak úslužně snažila propojit s Putinem, se zřejmě rychle stanou Panama Pampers. Opadne pozornost, soustředěná na pranýřované hříšníky, kteří (už jenom kvůli spokojenému spánku) možná zahoří k Putinovi náklonností dosud nepoznanou.

Mnozí ovšem zavyjí vztekem, protože jejich čest a profesionální reputace budou ohroženy (ukáže se ovšem mimoděk, že valné nikdy nebyly). Možná se i odkryjí další podrobnosti největší loupeže světových dějin, jíž je druhá světová válka. Tím hlubokým záběrem by se velmi poučně obnažily její kořeny.

Z hlediska neopakování toho nejhoršího z dějin by to bylo dílo velmi záslužné, obzvlášť v této době, kdy mnozí srovnávají některé jevy dneška s atmosférou před světovými válkami. Pomohlo by to odhalit, které příměry jsou na místě a které dílem propagandy, proti níž v Česku tak hrdinně bojujeme.

Největší odtajněná „pecka“

Tímto způsobem by se pak ty zdravé evropské síly mohly soustředit na eliminaci skutečného, nikoliv fiktivního nebezpečí. Nutno však připomenout, že to by bylo možné pouze v případě odtajněných sovětských archiválií finančního charakteru, které by se daly ověřit dohledáním v paritních finančních institucích – pokud své archivy jako mnohé švýcarské banky pro jistotu nezničily.

Popusťte uzdu svému černému humoru a popřemýšlejte o spoušti, kterou by způsobily zveřejněné důvěrnosti o financování politických stran. To by totiž mohla být největší odtajněná „pecka“!

Co se týká odtajněného operativního materiálu, ti rozumnější by zůstali pevní ve své rezervované skepsi. Nicméně bulvární vír komerčních médií by z těchto dokumentů roztočil skutečné tornádo. A ty škody by mohly být ve svých dlouhodobých důsledcích nedozírné.

S Ruskem to je jako s hnízdem sršňů. Když i staří jestřábi Henry Kissinger a Zbigniew Brzezinski dospěli nedávno k závěru, že to světově zvýšené napětí bylo způsobeno provokativním rozšířením NATO na východ, bylo jasné, že je nejvyšší čas přestat a vzít rozum do hrsti. Někteří však asi neměli co vzít do hrsti, a proto nastal zpětný ráz.

Nicméně dobře, Vladimíre Putine, proluftujte své archívy! A vy, laskaví čtenáři, popusťte uzdu svému černému humoru a popřemýšlejte o spoušti, kterou by způsobily zveřejněné důvěrnosti o financování politických stran. To by totiž mohla být největší odtajněná „pecka“!A pokud se to stane, pak se k tomu vrátíme a povíme si, co na těch lustračních snech bylo, nebylo.