Progresivní liberálové nedokážou Viktoru Orbánovi odpustit úspěch

Brusel a většinu evropských médií ovládají progresivní liberálové, kterým konzervativní postoje maďarského premiéra Viktora Orbána vadí, a běsní, protože je prosazuje doma i v zahraničí.

Pavel Matocha 14.5.2020
Maďarský premiér Viktor Orbán v parlamentu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Maďarský premiér Viktor Orbán v parlamentu. | foto: ČTK/AP
Maďarský premiér Viktor Orbán v parlamentu.

Maďarsko a Viktor Orbán byly v uplynulých letech v Evropě fackovacími panáky progresivních liberálů a levičáků všeho druhu. Úspěšného maďarského premiéra, který přesvědčivě vyhrává volby, a má v zemi podporu, o níž se ostatním evropským lídrům může jen zdát, ukazují jako diktátora likvidujícího v Maďarsku svobodu a demokracii. Naposledy ho zcela nesmyslně napadli v době koronavirové krize – prý odstavil od moci Parlament, aby mohl neomezeně vládnout, a velké firmy nechal obsadit armádou.

Tyto hlouposti často opakovali i čeští progresivisté a mnozí si k tomu přidali vlastní báchorku. Třeba jeden český miliardář na svém Facebooku napsal, že v Maďarsku již Orbán začal s otevřenou diktaturou a že jeho známí zemi opouštějí, protože se obávají, aby nezůstali v totalitním státě za zavřenými hranicemi. Známý pražský právník dodal, že jeho přátelé-advokáti v Budapešti již vystěhovali své rodiny do Vídně či Bratislavy.

V tomto případě se Maďarsku omluvila i Evropská komise, že jeho krizový zákon nebyl nedemokratický ani v rozporu s právem a hodnotami Evropské unie. Realitou, jak se každý může přesvědčit, je, že maďarský Parlament normálně jedná a pracuje, a armáda žádné firmy neovládla. Nicméně zmíněný miliardář i právník a tisíce jim podobných se neomluvili a dál šíří, že je Orbánovo Maďarsko toxické a nebezpečné.

Maďarsko a jiné členské země EU

Na námitku, že situace v Maďarsku asi není natolik špatná, pokud Orbán opakovaně vyhrává volby s takovým rozdílem před ostatními – od roku 2010 má jeho Fidesz většinu křesel v Parlamentu –, argumentují, že je to proto, že v Maďarsku nefunguje svoboda slova, respektive že Orbánův Fidesz kontroluje více než 80 procent médií. Ve skutečnosti je nejčtenější maďarský webový portál Index.hu (obdoba Seznamu.cz), stejně jako nejčtenější maďarský týdeník HVG či nejsledovanější soukromá televize RTL Klub protivládní.

Představte si, co by se stalo, kdyby se v Maďarsku dělo něco podobného jako v jiných členských zemích EU. Například kdyby byli regionální politici odsouzeni a zavřeni do vězení za organizaci místního referenda a dostali tresty vyšší než vrazi, jak se stalo katalánským ve Španělsku. Nebo kdyby maďarská policie mlátila demonstranty stejně brutálně, jak ukazovaly záběry z Barcelony či Paříže.

Pokud jde o změnu veřejnoprávní TV na státní, podřízenou vládě, Orbánovi kritici zamlčují, že to neudělal on, ale socialisté před ním. Představte si, co by se stalo, kdyby se v Maďarsku dělo něco podobného jako v jiných členských zemích EU. Například kdyby byli regionální politici odsouzeni a zavřeni do vězení za organizaci místního referenda a dostali tresty vyšší než vrazi, jak se stalo katalánským ve Španělsku. Nebo kdyby maďarská policie mlátila demonstranty stejně brutálně, jak ukazovaly záběry z Barcelony či Paříže.

Popřípadě kdyby byli opoziční politici v Maďarsku fyzicky napadáni a vláda to přecházela mlčením, jak se děje v Německu politikům Alternativy pro Německo (AfD). Či kdyby opoziční strana měla problém uspořádat sjezd, protože provládní aktivisté by nejprve vyhrožovali majitelům sálů, kde se má konat, s cílem, aby pronájem pro akci AfD zrušili, a nakonec fyzicky bránili delegátům opoziční strany v příchodu do budovy, jak se děje AfD v Německu.

Nebo kdyby si maďarská policie zvala k výslechu a vyšetřovala občany kvůli jejich názorům a básničkám publikovaným na Twitteru či Facebooku, jak se děje ve Velké Británii. Či kdyby volby v Maďarsku probíhaly švédským způsobem, kdy volební komise vidí, jak kdo hlasoval. Nebo kdyby výjimečný stav kvůli koronaviru byl protažen na mnoho let a stal se prakticky normální jako v Macronově Francii. To by bylo Maďarsko vyloučeno z EU, do země poslány Modré přilby OSN a Viktor Orbán předveden k soudu pro lidská práva v Haagu jako nejhorší zločinec.

Maskování neschopnosti

Pokud jiným evropským státům a jejich politické reprezentaci procházejí zmíněné excesy a Maďarsko je roky očerňované falešně, je třeba nejen poukazovat na tento dvojí metr, ale i se ptát, proč je Viktor Orbán tolik na tapetě. Důvodem není to, kvůli čemu ho v kampaních napadají, to slouží jen jako falešná vějička, na niž se chytají „evropští lepší lidé“, kteří se možná nestarají o své stárnoucí rodiče a nevychovávají své děti, ale cítí povinnost zachraňovat demokracii a svobodu v Maďarsku sdílením protiorbánovských statusů na svém Facebooku.

Orbánovým problémem je, že je kulturně i politicky konzervativec, ve své zemi velmi úspěšný politik a navenek suverénní zastánce jejích zájmů. Oproti tomu Brusel a většinu evropských médií ovládají progresivní liberálové, kterým jeho konzervativní postoje vadí a běsní, protože tuto konzervativní politiku prosazuje doma i v zahraničí, navíc úspěšně.

Neúspěšní obtížně snášejí úspěch druhých, což platí i v politice. Úspěch konzervativce Orbána je ve velkém protikladu k neúspěchu jeho progresivních liberálních kritiků doma i v zahraničí, proto se snaží vlastní neschopnost maskovat jeho obviňováním z neférového jednání.

Když v roce 2015 Maďarsko chtělo zastavit migrační vlnu a postupovalo podle mezinárodních dohod a norem, ukazovala západoevropská média Orbána jako fašistu a německá kancléřka Angela Merkelová rozhodla, že všechny tyto migranty přijme Německo, a proto je mají Maďaři pustit dál. Po letech dala postupně celá Evropa Maďarsku za pravdu, a když se před několika měsíci objevila na vnějších řeckých hranicích nová vlna migrantů, nebyli do Evropy vpuštěni.

Když po volebním vítězství v roce 2010 schválili poslanci Fideszu speciální sektorovou bankovní daň, banky a média v celé Evropě varovaly, že to povede k odchodu zahraničních bank z Maďarska. Po zavedení této daně sice nemohly odčerpávat z Maďarska tolik peněz na dividendách jako za Orbánova předchůdce, navzdory tomu naprostá většina z nich zůstala a dále fungují, jen svým zahraničním matkám negenerují stejně vysoké zisky.

Neúspěšní obtížně snášejí úspěch druhých, což platí i v politice. Úspěch konzervativce Orbána je ve velkém protikladu k neúspěchu jeho progresivních liberálních kritiků doma i v zahraničí, proto se snaží vlastní neschopnost maskovat jeho obviňováním z neférového jednání.