Ceska Pozice

Intervence ČNB versus shoda náhod

Neuplyne týden, aby některý centrální bankéř nezmínil, že nebýt „zásahu shůry“, trápila by nás deflace, lidé by neutráceli, firmy neinvestovaly... Může ale za oživení jen slabší kurz?

Intervence ČNB (ilustrace). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Intervence ČNB (ilustrace). | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Intervence ČNB (ilustrace).

Za necelý měsíc tomu bude přesně rok, kdy bankovní rada ČNB schválila devizovou intervenci, oslabila kurz koruny k euru nad hladinu 27 CZK/EUR a vyvolala tím řadu, někdy až hysterických, reakcí. Pojďme se podívat, jak slabší kurz koruny pomohl či uškodil domácí ekonomice, jak hodnotí intervenci samotná ČNB – a také jak dlouho ještě budeme kupovat euro za 27 korun a více.

Když v loni v listopadu ČNB intervenci spustila, argumentovali členové bankovní rady tím, že slabší koruna pomůže odvrátit hrozbu deflace, pomůže nastartovat ekonomický růst a vytvoří nová pracovní místa. Necelý rok poté můžeme konfrontovat sliby a výsledky.

Nejen zahraniční obchod...

Ať již jsme s intervencí souhlasili, či nikoliv, výsledky v tomto případě hovoří jasně pro ČNB. Data o vývoji spotřebitelských cen v prvním pololetí letošního roku zřetelně ukázala, že pokud by centrální banka nezasáhla, potýkala by se Česká republika s deflací.

Ti, kteří poukazovali na to, jak intervence zvýší ceny a utlumí spotřebitelský apetit, se v tomto směru evidentně mýlili

Navíc ti, kteří poukazovali na to, jak intervence zvýší ceny a utlumí spotřebitelský apetit, se v tomto směru evidentně mýlili. K ničemu takovému nedošlo – cenový růst, lépe řečeno nerůst byl zcela marginální a chuť spotřebitelů utrácet se zvýšila, o čemž svědčí například vývoj maloobchodních tržeb.

Podařilo se však nastartovat i ekonomický růst. Meziroční zvýšení HDP o více než dvě procenta mělo Česko naposledy v roce 2011. A ekonomiku již netáhne pouze zahraniční ochod, ale i investice a spotřeba. Úměrně s oživením domácí ekonomiky začala vznikat i nová pracovní místa. Jejich počet je v současnosti nejvyšší za posledních pět let a i nezaměstnaných je v meziročním srovnání již méně.

Co bylo důležitější?

Může ale za oživení domácí ekonomiky skutečně jen slabší kurz, nebo se přidaly i další podpůrné faktory? A co navíc vyslovit kacířskou myšlenku, že růst ekonomiky není zásluhou ČNB, ale jen shodou šťastných náhod? Zkusím ony faktory (náhody) vyjmenovat:

Krok ČNB nebyl ve světle chování jiných centrálních bank výjimečný. Vesměs všechny totiž dělaly či dělají to samé, jen trochu jinak.

Co tedy bylo pro Česko důležitější? Intervence, nebo ostatní faktory? Domnívám se, že obojí mělo svoji váhu, ale váhový koeficient u ostatních faktorů je určitě vyšší. To, že ČNB svoji zásluhu v tomto směru má, však nelze zpochybnit. Argumenty proti intervenci, tedy že jde o umělý zásah do ekonomiky, či obecně, že nulové úrokové sazby ekonomice škodí, zde neobstojí. Krok ČNB totiž nebyl ve světle chování jiných centrálních bank nijak výjimečný. Vesměs všechny centrální banky totiž dělaly či dělají to samé, jen trochu jinak.

A neobstojí ani argument, že uvolněná měnová politika nadělá dlouhodobě více škody než užitku. Zcela na rovinu: na zásahy centrálních bank se dívám s obavami, ale máme na výběr? Co totiž navrhují odpůrci centrálních bank? Nedělat nic. A to je příliš slabá alternativa.

Co bude dál?

Na závěr si dovolím trochu zaspekulovat o dalším vývoji intervenčního režimu. Když ČNB intervenovala s tím, že bude držet korunu nad 27 za euro zhruba 1,5 roku, moc jsem tomu nevěřil. Spousta zásahů centrálních bank byla původně také jen na rok či jinou relativně krátkou dobu, výsledek však byl potom zcela jiný.

Jen namátkou, když spouštěl na sklonku roku 2008 americký Fed první kolo kvantitativního uvolňování (QE), také to bylo jen chvíli. A přitom nám ještě QE, avšak již s pořadovým číslem tři, ještě dobíhá.

V případě nutnosti může ČNB ukončení intervenčního režimu opět posunout, případně alternativně korunu ještě více oslabit

Ale nemusíme chodit tak daleko, příkladem budiž Švýcarsko. Tamní centrální banka (SNB) v září 2011 intervenovala podobně jako ČNB a od té doby intervenční režim drží. Nutno podoktnout, že SNB neupřesnila, jak dlouho bude hladinu 1,20 EUR/CHF držet.

Když ČNB letos v červenci oznámila, že intervenční závazek prodlužuje až do roku 2016, nebylo se tedy ani čemu divit. Nechci zde být špatným prorokem, ale v případě nutnosti může ČNB ukončení intervenčního režimu opět posunout, případně alternativně korunu ještě více oslabit. A tuto variantu vidím jako daleko pravděpodobnější než to, že se na začátku roku 2016 s intervenčním režimem definitivně rozejdeme. 

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.