Probudí Putinovo obsazení Krymu západní snílky?

Územní celistvost Ukrajiny je vojensky neobnovitelná. Evropa by měla především usilovat o nezávislost této země. A aby ji nepohltilo Rusko.

Roman Joch 9.3.2014

foto: © IsifaČeská pozice

KOMENTÁŘ Romana Jocha / Nejprve si v případě ukrajinských událostí nalijme čistého vína.

  • Za prvé, Ukrajina Krym ztratila a získalo jej Rusko. Naděje, že by Ukrajina opět získala vládu nad Krymem, jsou bláhové.
  • Za druhé, není pravda, že jedinou možnou reakcí Západu je se s tím smířit, a nakonec akceptovat a dělat, jako by se nic nestalo – jak to nakonec bylo v případě ruské agrese proti Gruzii v roce 2008. Západ může ve skutečnosti dělat mnohem více, než dělá.
  • Za třetí, za těchto svých státníků Západ příliš neudělá.

Ukrajina je vnitřně rozdělená země – její západní (většinově katolická) část vzhlíží k Evropě a nechce od ní být oddělená, východní a jižní (většinově pravoslavná) část pociťuje spřízněnost s Ruskem, a také nechce být od něho izolovaná.

Role EU a NATO

Ukrajinské události začaly loni v listopadu, kdy prezident země Viktor Janukovyč na poslední chvíli odmítl dohodnutou asociační smlouvu s Evropskou unií těsně před summitem ve Vilniusu. To bylo nesmírně provokativní vůči lidem na západní Ukrajině. Ti chtějí žít stejně, jak to vidí v Polsku, na Slovensku a u nás v Česku. Chtějí jen to, co máme my.

NATO mohlo rétoricky odstrašovat Vladimira Putina a Rusko od zásahu na Ukrajině, EU a Mezinárodní měnový fond této zemi poskytnout penízeA poté, co Janukovyč náhle tuto smlouvu s EU odmítl, připadali si jako před bránou Danteho Pekla: „Vzdej se vší naděje, kdo tady vstupuješ.“ Považovali to za konec naděje na normální život našeho typu a odsunutí někam do Eurasie. Proto na Majdanu protestovali. Janukovyč však udělal další chybu – kdyby je nechal být, po několika měsících by se rozešli.

Janukovyč však proti nim policejně zasáhl, čímž část opozice zradikalizoval a přivedl k ochotě používat násilí. A završil to v únoru brutální, smrtící střelbou do lidí vlastní země, jejímž důsledkem byly desítky, možná více než stovka mrtvých. Tím přestal být legitimním prezidentem a stal se řezníkem z Kyjeva. A poté ze země utekl.

Vláda, která se na Ukrajině ustavila po 21. únoru (Janukovyčově útěku), je legitimní prostě proto, že žádná jiná na Ukrajině není. Co mohly následně dělat EU a NATO? Jen málo. NATO mohlo rétoricky odstrašovat Vladimira Putina a Rusko od zásahu na Ukrajině, EU a Mezinárodní měnový fond této zemi poskytnout peníze.

Ukrajina však nijak brzy, pokud vůbec, do EU přijata nebude. A je paradoxní, že země jediných lidí, kteří kdy byli ochotní umírat pod modrou vlajkou se zlatými hvězdami, se minimálně v příštích deseti letech členským státem EU nestane.

Žádné bezpečnostní závazky

Dalo se čekat, že se ruský prezident Putin Krymu nevzdá. Ti, kdo mu věřili, že na Ukrajině vojensky nezasáhne, byli naivní. On však nikoli. Chtěl Ukrajinu celou, a když ji nemohl získat celou, protože obyvatelé západní Ukrajiny s tím ostře nesouhlasili a nechtěli se s tím smířit, a tudíž raději bojovali, přičemž se jim podařilo odstranit jeho loutku Janukovyče z Kyjeva, Putin si vzal alespoň část Ukrajiny. A Krym je jen minimum toho, co si chce vzít. Proč by to neudělal, když na to má sílu? Čeho by se měl bát?

Ruskou okupaci Krymu a agresi na Ukrajině lze považovat za ohavnou, ale k Ukrajině nemáme žádné bezpečnostní závazkyEvropa není federací, nemá svého prezidenta s exekutivní mocí, nemá jednotné vrchní velení. Americký prezident Barack Obama je slabý a jeho dosavadní politika vůči Rusku naivní. A o prezidentu EU Hermanu van Rompuyovi nebo o šéfce unijní diplomacie Catherine Ashtonové raději pomlčím…

Putin zabral Krym a už jej nepustí. Ukrajinci nemají sílu z něj Rusy vytlačit, EU zase nemá armádu a NATO nezasáhne. Navíc by ani nebylo správné jít s Ruskem kvůli jeho obsazení ukrajinského Krymu do otevřené horké války. Ruskou okupaci Krymu a agresi na Ukrajině lze považovat za ohavnou, ale k Ukrajině nemáme žádné bezpečnostní závazky. A z logistického hlediska NATO není schopné Rusy z Krymu vytlačit. Takže obnovení územní celistvosti Ukrajiny vojensky je passé. Co by tedy nyní měla Evropa udělat?

Potrestání Ruska

Především by si Evropa měla uvědomit, že jejím zásadním, eminentním zájmem je nezávislá Ukrajina, již nepohltí Rusko. To bez Ukrajiny není impériem, které by nás mohlo bezprostředně územně ohrožovat. S ní však je impériem, z něhož nám hrozí bezprostřední územní hrozba – Ukrajina byla vždy v minulosti nástupištěm, z něhož Rusko do Evropy pronikalo.

Je také třeba citelně potrestat Rusko za okupaci cizího území, za odtržení Krymu od Ukrajiny – způsobit bolest představitelům jeho režimuProto je důležité, aby mezi EU a Ruskem existoval nějaký neutrální stát – byla-li by to celá Ukrajina, bylo by to vynikající; bude-li to jen její část, pak také dobré. Nepřijatelné by však bylo, kdyby byla celá Ukrajina de facto ruská.

Je také třeba citelně potrestat Rusko za okupaci cizího území, za odtržení Krymu od Ukrajiny – způsobit bolest představitelům ruského režimu, politikům, generálům, šéfům tajných služeb a s Kremlem spojeným byznysmenům, šéfům státních firem. Zrušit jim a jejich rodinným příslušníkům víza pro vstup do EU a zmrazit jejich účty v bankách na území unie. Uvalit na tyto osoby stejné sankce, které EU hodlala uvalit na Janukovyče a jeho lidi hned po masakru na Majdanu letos okolo 20. února.

Navíc je nutné vyloučit Rusko z G8 – nejen odmítnout účast na nadcházejícím summitu v Soči. Stejně nemá mezi nejvyspělejšími státy světa z ekonomického hlediska co dělat – v roce 1998 bylo do G7 přijato z politických důvodů. A nyní by mělo být ze stejných důvodů z G8 vyloučeno.

Návrat ke studené válce?

To jsou kroky, které je EU i bez použití vojenské síly schopná udělat a jež by učinit měla. A to rychle, aby Rusko bylo odstrašeno od chuti odtrhnout od Ukrajiny nejen Krym, ale i celou její východní část. Putin se musí dozvědět, že nás nemůže stavět před hotovou věc a že na jeho okupaci části jiné země budeme reagovat pro něho bolestivě.

Vladimir Putin se musí dozvědět, že nás nemůže stavět před hotovou věc a že na jeho okupaci části jiné země budeme reagovat pro něho bolestivěNěkdo by mohl namítnout, že doporučuji návrat ke studené válce. Na to odpovídám, že studená válka je stále lepší než horká. A dále, že nejde o odstartování studené války z naší strany, ale o uznání reality, že takovou válku Rusko proti nám už dávno vede, jen naši státníci (i většina občanů) se doposud naivně tvářili, že nikoliv – a tudíž na nepřátelská gesta nijak nereagovali.

Nyní ale mají přinejmenším příležitost procitnout, probudit se a vnímat realitu, jaká je. Pokud se z Putinova „Anschlussu“ Krymu stane budíček pro snílky, kteří ruského prezidenta považují za dobráka a Rusku nabízejí členství v NATO, pak poslouží něčemu dobrému.

Obávám se však, že mnozí naivní jimi nadále zůstanou. Podstatné však je, aby se kvůli ruské realitě a Putinovým záměrům probudila většina Evropanů dřív, než bude pozdě. Času totiž příliš nezbývá.

Petr Hovorka rozladěný člověk Magnolio, podepsal bych téměř všechno. 8:24 8.3.2014
Josef Novak Co je to pravda?? Co je to pravda?? 12:20 8.3.2014
Skipper šimpanz po lobotomii neocon Joch 11:55 6.3.2014

Počet příspěvků: 104, poslední 28.4.2014 12:56 Zobrazuji posledních 100 příspěvků.