Když někdo "žongluje" tak je to Zeman, nikoliv Rychetský.

Autorem návrhu kritizovaného volebního zákona byl Zdeněk Koudelka, nikoli Pavel Rychetský, ten patřil spolu se Zdeňkem Jičínským k velmi mírným kritikům této úpravy. Problém této úpravy není v použití d ́Hontova koeficientu ve variantě Koudelka, ale v tom, že volební obvody nebyly z hlediska počtu voličů vyrovnané. To způsobilo protiústavní efekt tohoto zákona - nestejná váha hlasu voliče ve volbách a byla zcela správně ze zákona odstraněna i když možná ne příliš šťastným zákonem. Na toto riziko použité metody upozornil tehdy začínající dnes respektovaný politolog Tomáš Lebeda. Celý příběh je o tom, že porušování základních principů ve jménu posílení moci, tak jak to udělal Klaus se Zemanem, je špatné a dříve nebo později dojde k jeho korekci a že každé chvilkové "přimhouření oka" se nám časem vymstí, tak jako u Pavla Rycheckého.

Čím to je, že u každého velkého klauzemanovského právního průšvihu je ausgerechnet Koudelka?

Problém je, zdá se, jinde. Konkrétně tam, kde se hovoří o volebním systému. Volební systém podle zásad poměrného zastoupení (nepřímé volby) je navýsost nedemokratický. Jediný demokratický volební systém je ten přímý, přímé volby. Přímé volby zástupců občanů. Pokud by tyto přímé volby byly u nás obecně zavedeny, zaniklo by nemálo problémů a také nutnost vymýšlet si všelijaké pofidérní výklady mnoha článků ústavy a volebního zákona.

Tady se musím Pavla Rychetského zastat, ikdyž jej jinak docala nesnším. On totiž nedělá nic jiného než naprostá většina právníků. Žongluje s pojmy. S pojmy, které se do zákonů dostaly vinou právníků těchtýž, konkrétně těch, kteří obvykle zkony tvoří. Tvoří je totiž tak, aby posléze mohli s pojmy žonglovat.. O schvalovní zákonů netřeba mluvit, protože kdo je schvaluje, obvykle obecní diletanti, je všem jasné. Zejména v ústavě- nejvyšším zkonu této země můžeme voidět použití takových pojmů, které tvoří celkový český text výrazně nejednoznačným a mnohdy i běžným lidem nesrozumitelným. Není srozumitelný ani mnoha ústavním právníkům a to tak, že dva právníci mají na jednu věc i tři názory. Neustále se mi vtírá myšlenka, že toto vše je udělno záměrně jen proto, aby právě právníci měli co dělat - vykládat znění zákonů. A stejný je i pan Rychetský, prostě běžný právník a navíc expert na socialistické právo, které vystudoval a kterému jej učili i jeho rodiče.

Ale vždyť jen blbec nemění názory - to jsou slova politika, jehož aktivismus je do očí bijící ... ovšem u tohoto politik pan Léko vidí " svým způsobem geniální vládnutí ". Inu proř tedy Rychetského vedení ústavního soudu není též popsáno jako "svým způsobem geniální"? Asi proto, že ten první podporuje oligarchu, v nějž pan Léko uvěřil a ten druhý nikoliv.

Tady nejde o žádného oligarchu, pane Šilhane, tady jde o systém, který takové věci dovoluje a dokonce i předjímá. O špatný politický systém v této zemi, který má ke skutečné demokracii neskutečně daleko. O systém "chytré" horákyně, který káže vždy a všude něno mezi něčím. Nikdy nic jednoznačného a všem jasného. Je to dáno špatnou ústavou, špatným volebním systémem a zákonem, špatným zákonem o soudech a soudcích, absencí zkona o obecném referendu, jehož výsledky musí být kvalitním zákonem stanoveny jako obecně závazné. A tak bych mohl, nikoliv krátce pokračovat, jenže se mi to zdá být házením hrachu na zeď. Také proto, že nemálo hlupáků toto nevidí a nebo v ideologicky laděné slepotě vidět nechtějí.

A k tomu všemu špatnému jsme se dostali jak? Dovedli nás tam politici, kteří zvítězili v demokratických volbách - a jedné z hlavních rolí je pan prezident, jehož práci hodnotí pdn Léko jako "svým způsobem geniální". Takže berte český politický systém jako "svým způsobem geniální", oligarchy budeme nazývat nějakým politicky korektním opisem a všechno bude v poho.

"A k tomu všemu špatnému jsme se dostali jak"? K tomu všemu špatnému jsme se dostali po neústavním dění v roce 1992 a zejména vypracováním a schválením právnického paskvilu, který vypracovali především "bývalí" komunisté a posléze schválili v poslanecké sněmovně a sentu rovněž "bývalí" a tehdejší komunisté- Ústavy České republiky. Základního právnického dukumentu, který je veskrze špatný, protože obsahuje lživé články, články které jsou mezi sebou v rozporu a články, které nelze plnit, aniž by přitom byly porušeny články jiné. Články, které jsou povětšinou mnohoznačné a vyžadují neustálých výkladů, přičemž se právníci nedovedou shodnout na skutečném významu jejich textů." Garant" ústavnosti v České republice tomu všemu přihlíží a hraje mrtvého brouka. Neustále čeká na nějaké podněty, z čehož jednoznačně vyplývá jediné. Není garantem ústavnosti ve státě. Český politický systém není v žádném případě geniální, je veskrze špatný a zejnéma není demokratický. Vychází totiž z politiky "chytré"

horákyně ve státě nazývaném u nás Kocourkov.

Politici nezvítězili v demokratických volbách. Poměrný volební systém, v němž se volí politické strany a hnutí je nepřímý, menšinový a tudíž nedemokratický. ve volbách vítězí politické strany a ne politici. Ti totiž nejsou vůbec voleni. Náš politický systém je skutečně geniální. Geniální ovšem jen z pohledu politických stran, jimž zaručuje moc. V podstatě je to obdoba čl.4 minulé ústavy, kdy tento zaručoval vedoucí úlohu KSČ. Dnešní čl. 5 zaručuje vedoucí úlohu politickým stranám obecně, což je v podstatě totéž.

Prezident byl sice zvolen většinově, máme premiéra, který by zvítězil i ve většinovém systému, ale ok, naše volby jsou nedemokratické. A světu vládne tajný spolek pedofilů!