Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pomníky se poškozovat nemají aneb Jak Miloš Zeman promarnil šanci

Posprejovaná socha Winstona Churchilla. foto:  Michal Šula, MAFRA

Protest proti nekritickému uctívání je na místě i v případě Winstona Churchilla. Jeho úspěchy nikdo nepopírá, ale i na něho je třeba pohlížet bez cenzury. Prezident Miloš Zeman ale zareagoval na posprejování Churchillovy sochy v Praze na Žižkově černobíle. Měl postavit Churchilla vedle Koněva.
  15:37

Na podstavci žižkovské sochy Winstona Churchilla někdo nasprejoval „Byl rasista. Black Lives Matter“. K tomu bylo zveřejněno prohlášení údajných autorek nápisu, že tak po svém navázaly na evropské demonstrace a podobné aktivity reagující na rasové nepokoje v USA.

Mor poslední doby, vybíjení se na pomnících, připomíná hrdinný boj Dona Quichota s větrnými mlýny. Anebo nepřímou válku přes prostředníka, jejíž podstatu nejlépe charakterizuje vtip o starostlivé matce, která zašla za učitelkou hned, jak dovedla svého synka poprvé do školy. „Kdyby se můj Samíček nezpůsobně choval,“ poprosila učitelku, „dejte prosím facku dítěti vedle něj. Na našeho Samíčka nejvíce zabírají názorné příklady!“

Nejen Stalin a Husajn

Ale vážněji. Pomníky se ničit ani poškozovat nemají, i když, pravda, trochu si o to samy říkají. Z tohoto důvodu jsou také často stavěny, aby provokovaly. Naposledy Mariánský sloup. Nejen úplně zbytečně, ale naprosto v rozporu s tím, co křesťanství prý převzalo z biblického dědictví – zákaz zobrazovat cokoliv, co souvisí s kultem, protože to pravidelně vede k modloslužbě.

Churchill se podílel na hladomoru v Bengálsku v roce 1943, který stál život až tři miliony lidí (takže nejen Stalin). Proti iráckým demonstrantům dal Churchill s urážlivým komentářem použít chemické zbraně (takže nejen Saddám Husajn).

Na druhou stranu to ještě přináší velké riziko, protože není většího potěšení, než pořádně zhanobit a potupit ukořistěný symbol, uctívaný protivníkem. Zde by se také mohli křesťané rozpomenout na biblické dědictví, že božské věci se mají chránit v srdci a v činech, a ne je malovat na zdi, tesat do dřeva či do kamene, a pak před nimi klečet a skučet, jak se takovým pohanským praktikám už kdysi dávno vysmíval prorok Izajáš.

To není omluva ani pro odstraňování, ani pro poškozování pomníků. Když však odhlédneme od skutku samého, a podíváme se směrem, kterým ukazuje, je to již zajímavější. Protest proti nekritickému uctívání je vždy na místě, i v případě Winstona Churchilla. Jeho úspěchy nikdo nepopírá, ale na jeho osobnost je nutno pohlížet necenzurovaně.

Autorky citují z knihy Churchill’s Secret War (Churchillova tajná válka) americké historičky Madhusree Mukerjee o Churchillově podílu na hladomoru v Bengálsku v roce 1943, který stál život až tři miliony lidí (takže nejen Stalin). Proti iráckým demonstrantům dal Churchill s urážlivým komentářem použít chemické zbraně (takže nejen Saddám Husajn).

Kudla do zad spojenci

V prohlášení údajných autorek jsou citována i další obvinění, ale jedno zásadní chybí. Na konci druhé světové války dal totiž Churchill deponovat zbraně odzbrojených německých vojsk nedaleko od nich, aby mohl být wehrmacht případně znovu rychle vyzbrojen a v počtu deseti divizí nasazen po boku 47 britských a amerických divizí proti Rudé armádě.

Je to dost neuvěřitelné – plán se proto jmenoval Operation Unthinkable a měl být spuštěn 1. července 1945, kdy Rudá armáda prováděla masivní přesun svých sil z Evropy na Dálný východ, aby v souladu se Stalinovým slibem daným ještě Franklinu Delanu Rooseveltovi zahájila operace proti Japonsku do třech měsíců po ukončení války v Evropě. To na den dodržela a drtivým útokem na japonské zázemí (daleko od dosahu amerického letectva) podstatně pomohla ukončit válku s Japonskem.

Oslavovat vojevůdce Winstona Churchilla , který se ještě před koncem druhé světové války chystá vrazit kudlu do zad svému spojenci, je přinejmenším dost žinantní

Shrnuto, oslavovat vojevůdce, který se ještě před koncem druhé světové války chystá vrazit kudlu do zad svému spojenci, je přinejmenším dost žinantní. Prezident Miloš Zeman však zareagoval pouze černobíle, když napsal: „Kdyby nebylo Winstona Churchilla, uzavřela by v roce 1940 Británie separátní mír s Německem a Češi by slovy Reinharda Heydricha neměli ve své vlasti co pohledávat.“ To je pravda a neměla by být banalizována, protože některé kruhy ve Velké Británii měly „setsakramentsky“ blízko k Hitlerovi.

Nicméně Zemanova charakteristika je jen jednou z mnoha pravdivých. A tady prezident prošvihl příležitost, která se mu nabízela. Měl totiž postavit Churchilla vedle Koněva. A celou věc mohl noblesně uzavřít, jako to udělali v Litomyšli, kde se za starostování osvíceného Miroslava Brýdla rozhodli ponechat sochu litomyšlského rodáka Zdeňka Nejedlého na svém místě, a doplnit desku se dvěma nápisy.

Jako motto použili zkrácený citát Blaise Pascala: „Odmítám ty, kdož se rozhodli pro oslavu člověka, stejně jako ty, kdož se rozhodli jej tupit... Mohu dát za pravdu jen těm, kdož v úzkostech hledají.“ A k osobě Zdeňka Nejedlého napsali: „Rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i velkou úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré, zavrhuje špatné jeho skutky.“

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!