Ceska Pozice

Polské prezidentské volby: U Andrzeje Dudy nelze vyloučit změny

Andrzeji Dudovi se podařilo jako prvnímu polskému prezidentovi obhájit mandát ve druhém kole. Velmi si i musela oddechnout vládní strana Právo a spravedlnost. Případná výhra Rafała Trzaskowského by totiž znamenala politickou krizi. Nicméně i Duda naznačil, že druhý mandát bude hodně jiný.

Lukáš Skraba 24.7.2020
Andrzej Duda po oznámení prvních odhadů ukazujících na jeho vítězství v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrzej Duda po oznámení prvních odhadů ukazujících na jeho vítězství v... | foto: AP Photo/Czarek Sokolowski
Andrzej Duda po oznámení prvních odhadů ukazujících na jeho vítězství v...

V neděli 12. června ve 21 hodin skončil polský volební maraton. Nemluvím tu jen o volbě prezidenta, nýbrž o intenzivním období na sebe navazujících kampaní, které koncem roku 2018 odstartovaly dvoukolové komunální volby. Rok poté následovalo rozhodování o nových zástupcích v parlamentu evropském a polském, tedy obou jeho komorách. Letos pak vše vyvrcholilo dvoukolovým výběrem hlavy státu ovlivněným pandemií koronaviru, která volbu ještě o pár týdnů protáhla.

Náročnost toho období umocňovala nesmírně silně polarizovaná společnost našich severních sousedů. Polsko-polská válka vyústila v „nejubožejší, pro voliče i společné dobro nejurážlivější a pro společnost nejtoxičtější kampaň, jakou jsem dosud viděl“, shrnul uplynulých několik týdnů Bartłomiej Radziejewski z vlivného think tanku Nowa Konfederacja. Svědčí o tom třeba akce příznivců opozice, kteří na svých profilech na sociálních sítích po vyhlášení moratoria začali sdílet frázi „***** ***“, která měla skrytě představovat hlášku „mrd*t PiS“, tedy vládní stranu a jejího představitele Andrzeje Dudu.

Plebiscit ohledně změn

O to smutnější je fakt, že se do akce zapojili například přední představitelé mediálního světa. Letošní výběr hlavy státu měl i jedno smutné prvenství. Poprvé v rámci svobodných voleb se totiž oba kandidáti postupující z prvního kola nebyli schopni sejít v jednom studiu na společné televizní debatě. Imitace debaty sice proběhla, navíc ve stejný den a podobný čas, nicméně Andrzeje Dudu i Rafała Trzaskowského dělily stovky kilometrů.

Výsledky hlasování můžeme vnímat i jako plebiscit ohledně změn, které před pěti lety začala se svými koaličními partnery prosazovat v současnosti vládní strana Právo a spravedlnost. Koneckonců podle jednoho z průzkumů až pro 70 procent voličů Rafała Trzaskowského nebyl varšavský primátor ideální kandidát, představoval pouze menší zlo.

Na druhou stranu těžko říct, nakolik o tyto dva muže ve volbách skutečně šlo. Výsledky hlasování můžeme vnímat i jako plebiscit ohledně změn, které před pěti lety začala se svými koaličními partnery prosazovat v současnosti vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Koneckonců podle jednoho z průzkumů až pro 70 procent voličů Rafała Trzaskowského nebyl varšavský primátor ideální kandidát, představoval pouze menší zlo.

Andrzej Duda byl zase trochu obětí vlastního politického tábora – jeho pětiletý mandát se obešel bez vážnějších afér, zahraniční politiku zvládal skvěle, o čemž svědčí například nadprůměrné vztahy s americkým prezidentem Trumpem, který ho před prvním kolem podpořil pozváním do Bílého domu – za normální politické atmosféry by obhájení mandátu nemuselo být zdaleka tak dramatické. Jenže dramatické bylo. Nejen s ohledem na již zmiňovanou pandemii nebo bezprecedentní výměnu kandidáta nejsilnější opoziční strany uprostřed kampaně, nýbrž také na výsledek.

Večerní exit polls zveřejněné hned po uzavření volebních místností byly totiž natolik vyrovnané, že na jasné a jednoznačné určení vítěze a jakékoli další povolební komentáře se muselo čekat až na oficiální výsledky z volebních komisí. Oddychnout si nakonec mohla vláda, pro kterou v úvodu zmiňované dlouhé volební období znamená drtivé vítězství, ačkoli malé škobrtnutí v podobě ztráty Senátu nebo těsného vítězství Andrzeje Dudy můžeme vnímat jako významné upozornění ze strany voličů.

Odlišné představy

Při pohledu na poražený tábor je nutné podotknout, že Rafał Trzaskowski odvedl obrovský kus práce. Podařilo se mu oslovit roztroušené voliče opozice a zařídit, že se vůbec druhé kolo uskutečnilo. V tom prvním sice skončil poražený, ale to samo o sobě nemuselo tolik znamenat. Bylo třeba oslovit velké množství voličů z celého politického spektra, jejichž preferovaní kandidáti již odpadli. Proto Trzaskowski lavíroval mezi levicí a pravicí.

Prezident vzešel z vládního tábora, který voličům opakovaně sliboval zásadní reformy Polska, k čemuž pravidelně dostával velmi silný mandát od voličů. Pro kritiky těchto reforem bylo nepředstavitelné, že je prezident Duda nevetuje, nicméně pro něho samotného šlo o politiku, kterou slíbil zavést. Uvidíme, nakolik se jeho představy a představy vládní strany budou lišit v následujících pěti letech.

Když Andrzej Duda podepsal návrh, aby se ústavně zakotvilo, že stejnopohlavní páry nemohou adoptovat děti, jindy liberální a v politice sexuálních menšin velmi pokrokový primátor Varšavy pouze souhlasně přikyvoval, čímž se snažil uklidnit umírněné, nebo dokonce radikálně-pravicové voliče, které v tu chvíli potřeboval. Podobných úklonů ke konzervativním občanům bylo několik a s trochou zlomyslnosti bychom mohli říct, že trvat kampaň ještě měsíc, mohl by Rafał Trzaskowski bez obav žádat o členství ve vládním PiS.

Andrzeji Dudovi se těsným ziskem podařilo jako prvnímu polskému prezidentovi obhájit mandát ve druhém kole. Podobný úspěch slavil jen Aleksander Kwaśniewski v roce 2000, nicméně získal nadpoloviční podporu již v kole prvním. Velké oddychnutí muselo nastat ve vládním táboře PiS. Případná výhra Trzaskowského by znamenala politickou krizi, protože na případná prezidentská veta klíčových zákonů by vláda jen těžko hledala odpověď. Nicméně i Duda v posledních prohlášeních naznačil, že druhý mandát bude hodně jiný.

Pro kritiky, kteří současného prezidenta označují jako propisku, která podepisuje vše, co mu vláda předloží, jsou tato slova bezesporu bezvýznamná. Pamatujme nicméně, že prezident vzešel z vládního tábora, který voličům opakovaně sliboval zásadní reformy Polska, k čemuž pravidelně dostával velmi silný mandát od voličů. Pro kritiky těchto reforem bylo nepředstavitelné, že je prezident Duda nevetuje, nicméně pro něho samotného šlo o politiku, kterou slíbil zavést. Uvidíme, nakolik se jeho představy a představy vládní strany budou lišit v následujících pěti letech.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.