Osudový moment v kariéře Lenky Bradáčové

Pražská vrchní státní zástupkyně je závislá na dokonalé práci policie a s policií spojená možná více, než si sama přála.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Mezi pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a ředitelem protikorupční policie Tomášem Martincem to vře. Bradáčová měla v rádiu Frekvence 1 v době, kdy si myslela, že mikrofony jsou již vypnuty, utrousit, že na ni Martinec „vyrobil“ kauzu. Otázka může znít: Ale proč by to dělal?  Vždyť policie má se státním zastupitelstvím spolupracovat, chytat a usvědčovat lumpy. Důvodem by mohl být podnět Bradáčové, který podala policejnímu prezidentu Martinu Červíčkovi a v němž žádá prošetření opakovaných úniků citlivých informací z policejních spisů. Spor se vede také, jak již informovala ČESKÁ POZICE, o vyšetřování v případu fotovoltaických elektráren.

Lenka Bradáčová je známá jako rázná žena, která si nebere servítek, a dokázala to opakovaně. Na svém image chce jistě dále pracovat a své kariéře podřizuje celý svůj profesní a zřejmě i soukromý život. Jenže sám voják v poli toho příliš nedokáže. Státní zástupce je bez policejní podpory jen bezzubý pes. Chce-li Lenka Bradáčová pokračovat v započatém boji, potřebuje k tomu silného a stejně nebojácného partnera – policii nebo některý její útvar. Bojuje-li proti korupci, měl by to být systémově Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).

Na první kauzu si partnera našla mezi policisty, které osobně znala a jimž důvěřovala. Jenže Praha není Ústí nad Labem.

Na první kauzu si partnera našla mezi policisty, které osobně znala a jimž důvěřovala. Jenže Praha není Ústí nad Labem. Policista Petr Vincenz, který ze severu do Prahy přešel ještě před Bradáčovou, byl za dokonalé utajení kauzy, a to i před svými nadřízenými, dostatečně „namotivován“ k další práci na ÚOKFK, a proto z útvaru raději sám odešel.

Protikorupční policii však nedělá jeden či dva policisté. Šikovných a nebojácných jich tam ještě několik zbylo, ale ty nezná Bradáčová, a proto o nich možná neví. Jejich nadřízení, o jejichž motivaci dělat policejní řemeslo a chytat lumpy z důvodů vlastních zkušeností pochybuji, jim však nedovolí, aby se o nich vědělo. Udělají vše pro to, aby jejich případný elán sloužit své zemi postupně otupili. Možností k tomu mají dost a motivací, proč by to měli udělat, také.

Je současná policie schopná bojovat s mafiemi?

Už samotný příchod Bradáčové do Prahy znamenal poprask v řadách ODS a jejich kmotrů. A vzhledem k tomu, že kmotři policii, tedy její některé složky, ovládají, sjednotili se v boji proti Bradáčové. Už žádná kauza, nebo alespoň žádná taková, která by zasahovala do jejich řad. Kmotři a jimi řízené mafie se v Praze za těch 20 let stačili natolik zabydlet a sofistikovaně si rozdělit sféry vlivu, že bojovat s nimi bude velmi složité a obávám se, že současná policie toho schopná není.

I když pro to důkazy nemám, dovolím si tvrdit, že mafie má na svých výplatních páskách nejen advokáty, ale i některé policejní důstojníky, státní zástupce a soudce. Jsou si totiž dobře vědomi, jak systém justice funguje a nelze proto nic ponechat náhodě. Příkladem takového propracovaného systému a jeho fungování je rozkrytí kauzy úplatného soudce Ondřeje Havlína. Chtělo by se říci první vlaštovka, ale hlavně aby nebyla na dlouho zase poslední.

Ředitel ÚOKFK Tomáš Martinec se ani netají tím, že kauz je mnoho, ale nejsou policisté

Společnost je v současné době už natolik znechucená, že to uvnitř ní začíná vřít. Staré kauzy se nevyšetřují, nebo to s odstupem času a po zametení důležitých stop již není ani možné, s novými a novými kauzami mocných jsme obeznamováni téměř každý týden. Ředitel ÚOKFK Tomáš Martinec se však ani netají tím, že kauz je mnoho, ale nejsou policisté, a proto vlastně už nevyhledávají, jen pracují na kauzách, které jim jsou předávány například prostřednictvím trestních oznámení. Sami nic neodhalují. Jak tedy pracují? Dokážou státním zástupcům zajistit tolik relevantních důkazů, které by stačily k odsouzení pachatelů?

Statistiky ÚOKFK o počtu vyšetřovaných kauz, počtu obviněných osob a zajištěného majetku ukazují, že útvar pod vedením Tomáše Martince pracuje. Ale není to jen statistika, tedy hra s nepřesnými čísly. Bylo by dobré porovnat počty osob obviněných s počtem osob odsouzených, protože jen toto číslo dokazuje, jak úspěšně policie pracovala.

Kdo tedy má za současný stav ÚOKFK odpovědnost? Organizovat a řídit činnost útvaru má jeho ředitel. Lenka Bradáčová a jí řízené Vrchní státní zastupitelství v Praze spolupracuje s ÚOKFK, ale výsledky nejsou takové, jaké Bradáčová s příchodem do Prahy možná očekávala. S vedením protikorupčního útvaru své představy o spolupráci opakovaně projednávala, ale nakonec sama přišla na to, že ÚOKFK buď neumí, nebo nechce.

S tím se smířit nemůže, neboť její image stojí a padá s kauzami, které budou její lidé žalovat a na jejichž konci bude rozhodnutí soudu o uznání viny. Je závislá na dokonalé práci policie a s policií spojená možná více, než si sama přála. Sama problémy v policii vyřešit nemůže, neboť ona policii nevelí, a proto se obrátila na policejního prezidenta Martina Červíčka a požádala ho o analýzu stavu ÚOKFK. Je to mocenský boj, který může mít jen jednoho vítěze.

Nechci tvrdit, že Lenka Bradáčová je jediná, jež může odplevelit společnost od parazitů, kteří ji sužují, ale je jedna z těch, kteří to dělají, a je ji vidět.

Počet příspěvků: 18, poslední 23.4.2013 03:08 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.