Celý případ zadržení na úřadu vlády je úspěšný puč, dosud není obecně známo, kdo za ním stál....

Slaboch Nečas měl využít ochranky a pravomoci nechat zatknout Šlachtu i s Ištvánem a obžalovat je ze zneužití pravomoci ke státnímu převratu. To by obstálo i u mezinárodních soudů.

Šlachta s Ištvánem dělali jen svou práci. Nic jiného. je však nutno pravdivě pojmenovat nastalé skutečnosti. Podle mne je to čl. 5 ústavy, který říká : "Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů."

Pravidla oné "volné soutěže" nejsou nikde stanovena a tak si kdokoliv může v souvislosti s tímto článkem ústavy dělat co chce. Zejména dehonestovat a ostouzet jinak nevinné lidi. Nejhorší na celé věci je skutečnost, že není nikde stanoveno, kde taková volná soutěž nesmí probíhat. A tak ona probíhá neustále a nepřetržitě i na půdě moci zákonodárné a výkonné a paralyzuje tak práci poslanecké sněmovny, senátu i vlády. Čl. 5 se tak stává výzvou k protistátní činnosti zejména proto, že probíhá systémem catch as catch can a to nemá se skutečnou, byť i zastupitelskou demokracií pranic společného.

A ještě něco. Zmíněný článek 5 dnešní ústavy není v podstatě ničím jiným než obdobou čl. 4 ústavy minulé, kterýzakotvoval vedoucí úlohu KSČ. Dnes zakotvuje vedoucí úlohu všech politických stran, což je v podstatě totéž, ikdyž jinak řečeno.

Srovnávat vedoucí úlohu jedné strany s vedoucí úlohou všech stran, demonstruje myšlenkovou zmatenost a naprosté nepochopení demokratického uspořádání společnosti!

Ale tak to není! Srovnání neomezenéí moci politických stran s vedoucí úlohou KSČ je zcela na místě, protože naše demokracie se skutečně zvrhla v diktaturu politických stran. Je to jen demokracie předstíraná, reálně v rukou politických stran. Politici mají v rukou moc soudní, výkonnou i zákonodárnou a tomu se říká totalita. Politikům podléhá kromě policie a kontrolních úřadů včetně nejvyššího i justice a zákonodárvci. To je náš současný stav, který na označení "demokracie" nemá vůbec nárok. V této pseudodemokracii se volby změnily jen ve rvačku o přímý přístup k odírání občanů prostřednictvím rozkrádání státu.

To je jen příklad názorů odvěkých českých radikálů, kterým nebylo a není nikdy nic recht! A stále vymýšleli to pravé ořechové, to opravdu, ale opravdu demokratické a s těmito záměry stále a zákonitě padali a padají na nos!

Ona existuje totiž i jiná cesta, která ovšem není pro líné, netrpělivé a malověrné. Totiž osvědčený systém postupně budovat a hlavně vylepšovat i v našich podmínkách. Dělat, jak Němci trefně říkají, Hausaufgaben, neboli dělat domácí úkoly. Ale to je halt velice namáhavé!

Češi se v dějinách často považovali o něco chytřejší, než ti ostatní a dopadlo to pak v častých případech tak, jak to dopadlo! A pak se vždy hledaly příčiny a důvody u jiných, osvědčený to český přístup!