Odlišný právní systém Česka a Evropské unie ovlivňuje českou politiku

Český stát byl téměř tisíc let součástí Svaté říše římské a tři století habsburského impéria, což má dopad na českou mentalitu a politické myšlení.

Evropský parlament, prostor určený k plenárnímu zasedání. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropský parlament, prostor určený k plenárnímu zasedání. | foto: Šarlota Šudrychová, Lidovky.cz
Evropský parlament, prostor určený k plenárnímu zasedání.

Premiér Andrej Babiš v komentáři pro Parlamentní listy zareagoval na kroky Bruselu v kauze jeho střetu zájmů jako vrcholného představitele exekutivy i na jeho údajné ovlivňování dotací pro podniky Agrofertu, jež jsou v souladu s českými zákony ve svěřenských fondech. Navíc analyzoval fungování unijních institucí, českého dotačního mechanismu a vztahy obou právních entit.

Podstata problému spočívá v odlišnosti unijního a českého právního systému, navzdory tomu, že příslušný český zákon byl ušit opozicí Babišovi na míru jako „Lex Babiš“ s cílem znemožnit Agrofertu příjem dotací. Tvůrci zákona jej však „zpackali“, což není Babišova vina. Podle Bruselu a českých europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Jiřího Pospíšila (TOP-09) zákon nedostatečně brání, aby Babiš byl zcela zbaven vlivu na dotační politiku svých firem.

Více Evropany než Čechy

V nedávné diskusi s jedním mým známým jsme dospěli ke zmíněnému závěru, že podstata problému spočívá v odlišných právních systémech, přičemž prohlásil: „Evropská legislativa je nadřazena národní.“ Uvědomil jsem si, že v této zemi se někteří cítí více Evropany než Čechy. Koneckonců, příslušné bruselské instituce vycházejí při posuzování kauzy z informací některých českých europoslanců, především Zdechovského a Pospíšila.

Posláním českých europoslanců zvolených voliči do výnosných a lukrativních postů v Evropské unii je na prvním místě hájit naše národní zájmy. V této zemi se však někteří cítí více Evropany než Čechy.

Vždy jsem se domníval, že posláním českých europoslanců zvolených voliči do výnosných a lukrativních postů v Evropské unii je na prvním místě hájit naše národní zájmy. Vždyť peníze z Bruselu jsou investované, alespoň v Agrofertu, do rozvoje výrobních kapacit a s nimi spojené zaměstnanosti. Neznám žádnou jinou členskou zemi EU, jejíž poslanci by usilovali o zastavení unijních dotací do své vlasti.

Střet dvojí legislativy na českém území není nový – sahá do raného středověku, vlastně do mytických dob. Ve Starých pověstech českých, při jejichž sepisování vycházel Alois Jirásek (1851–1930) z Kosmovy kroniky české (Chronica Bohemorum), je příběh dvou bratří, Chrudoše a Šťáhlava, kteří se přou o rodové dědictví, a kněžna Libuše jejich spor rozhodla na základě latinsko-germánského, nikoliv staroslovanského občinového práva. V raném středověku si Přemyslovci nezvolení na knížecí stolec stěžovali u římsko-německého císaře. Ten jim korunu udělil, ale s lenním závazkem a vazalským obojkem.

Odlišný přístup k bruselské byrokracii mají v Polsku a v Maďarsku. Už ve středověku získávaly obě země královskou korunu přímo od papeže a nikdy nebyly členy Svaté říše římské, od roku 1512 s přívlastkem národa německého. Český stát jí byl součástí téměř tisíc let a tři století habsburského impéria. To ovlivňovalo a ovlivňuje českou mentalitu a politické myšlení, aniž si to uvědomujeme.

Ničení práce mnoha lidí

Hnutí ANO pomohlo získat mandát v Evropském parlamentu (EP) čtyřem poslankyním – Věře Jourové, Ditě Charanzové, Martině Dlabajové a Radce Maxové. Tyto europoslankyně se nikdy nepokusily vysvětlit český pohled na dotační kauzu, obhájit před plénem EP, případně v dalších institucích EU, českou legislativu a předsedu ANO a premiéra Andreje Babiše. Nikdy nevystoupily v této kauze se svým názorem v médiích, především v televizi.

Charanzová a Dlabajová byly zvoleny do EP již podruhé. Když se na krajském sněmu Jihočeského kraje rozhodovalo o jejich druhé nominaci, byl jsem jediný proti, přičemž jej řídila tehdy ještě poslankyně Parlamentu ČR Radka Maxová. Víckrát jsem na krajský sněm nebyl nominován. Krátce poté byla zvolená do EP a zanedlouho vystoupila z hnutí ANO. Andrej Babiš ve svém komentáři dále uvedl, že Brusel ovládá skupinka úředníků-politiků, což je „železný zákon oligarchie“. Má pravdu. Jen mu uniká, že totéž se zformovalo nyní před podzimními volbami v krajích.

Lze souhlasit s premiérem Babišem, že „čeští europoslanci ničí práci mnoha lidí za mnoho let“. Doufejme, že privatizátoři ANO nezničí v blížících se volbách samotné hnutí.

Kandidátku Jihočeského kraje vede ministr Karel Havlíček, ale čtyři pozice za ním obsadili současní poslanci hnutí ANO Roman Kubíček, Karel Tureček, Jan Kubík a Ondřej Babka. Ti však v průběhu svého mandátu výrazněji nevystoupili v médiích k politickým, ekonomickým ani současným společenským problémům, ať domácím či zahraničním, ani se nezastali Babiše. Byli po celou dobu svého mandátu nenápadní, skrytí před veřejností. Vyrojili se jako obročníci, když se sestavovala kandidátka.

Lze předpokládat, že uspějí přisáti na Babiše a Havlíčka, jež veřejnost zná jako politické dříče, kteří nás vyvedli z katastrofální pandemie, přestože často v důsledku politického tlaku opozice chybovali. Zdá se, že jižní Čechy nejsou výjimkou. Podobné znepokojivé zprávy přicházejí i z Pardubického kraje. I tam dochází k tomu, co někteří členové ANO nazývají privatizací hnutí – v krajích ho začínají ovládat skupinky, kterým jde především o pohodlný život za slušný peníz, s možností do všeho mluvit, většinou zákulisně, a za nic nenést odpovědnost.

Kritičtí členové hnutí ANO v Pardubickém kraji cítí, že na jiný názor, tedy vystoupení proti privatizátorům hnutí, reagují privatizátoři „neskutečnou dehonestací kritika“. Lze souhlasit s premiérem Babišem, že „čeští europoslanci ničí práci mnoha lidí za mnoho let“. Doufejme, že privatizátoři ANO nezničí v blížících se volbách samotné hnutí.