Ceska Pozice

Neschopnost dohody EU na azylovém systému paralyzuje migrační politiku

Členské státy Evropské unie se zatím nebyly schopné domluvit na azylovém systému, který by dobře fungoval i v krizích. Analytici v Bruselu dokonce hovoří o „zamrzlém konfliktu“. V odpovědi na nedostatečnou legislativu představila v září Evropská komise velký balík návrhů označovaný jako Nový pakt o migraci a azylu. Píše Vít Novotný.

Vít Novotný 29.6.2021

Uprchlíci ilustrační foto. foto: Reuters

Uprchlíci ilustrační foto.

Předvolební období i letní sezona, která přeje migraci, vrací do českého veřejného prostoru třaskavé téma. Obrovská migrační vlna z let 2015 až 2016 je dávno za námi, ale emotivní spory o nelegální migraci a nakládání s migranty v Evropě pokračují. Navzdory tomu, že se poměr nelegálně příchozích k těm, kteří přicházejí legálně, trvale pohybuje okolo pěti procent jak v Česku, tak v celé Evropské unii. Řešení je přitom důležité nejen pro větší bezpečnost v Evropě, ale i pro proexportní ekonomiky, jako je ta naše.

Členské státy EU se zatím nebyly schopné domluvit na azylovém systému, který by dobře fungoval i v krizích, pokud se objeví. Analytici v Bruselu dokonce hovoří o „zamrzlém konfliktu“. V odpovědi na nedostatečnou legislativu představila v září Evropská komise (EK) velký balík návrhů označovaný jako Nový pakt o migraci a azylu.

Návrhy mají umožnit členským státům EU lépe spolupracovat se zeměmi, odkud migranti nelegálně přicházejí, zejména v oblasti navracení těch, které Evropa nepřijme, a v nastavování lepších podmínek pro kvalifikované pracovníky, kteří za prací migrují legálně. Má se také posílit role evropské pohraniční stráže Frontex jak v ochraně hranic Evropy, tak při deportacích. Hodí se připomenout, že konečnou odpovědnost za návraty má již dnes každá členská země sama – včetně nás.

Otázka solidarity

Nejvíce sporů již několik let vyvolává, jak bude vyřešena solidarita s těmi členy EU, kteří nárazově čelí migračním tlakům. Podle návrhů EK by si členské státy mohly vybrat mezi relokacemi, takzvanými patronáty nad návraty, a za jistých okolností i materiální pomocí zemím EU, které jsou pod tlakem. Patronáty předpokládají odpovědnost dané země vrátit nelegální migranty do země původu, nepovede-li se to z místa prvního vstupu migrantů, pak z vlastního území.

Podle návrhů EK by se navíc na vnějších hranicích EU měla provádět rychlá řízení, jež by odlišila lidi, které má smysl podrobovat azylovému řízení, a ty, které by daný stát EU měl vyhostit již z hranic EU. Tento návrh EK vychází vstříc všem, kteří volají po časném rozlišování mezi těmito dvěma kategoriemi nelegálně přicházejících migrantů. Jihoevropské země, jako je Itálie, Řecko či Kypr, v jednáních požadují povinné relokace všech nelegálně příchozích do ostatních členských zemí EU.

Nejvíce sporů již několik let vyvolává, jak bude vyřešena solidarita s těmi členy EU, kteří nárazově čelí migračním tlakům. Podle návrhů EK by si členské státy mohly vybrat mezi relokacemi, takzvanými patronáty nad návraty, a za jistých okolností i materiální pomocí zemím EU, které jsou pod tlakem.

Tyto země také odmítají zavádění povinných pohraničních procedur, protože měly odpovědnost jak za prvotní přezkoumávání azylových nároků, tak vracení většiny přicházejících. Naopak země visegrádské čtyřky, baltské země, Rakousko, Dánsko a do značné míry i Nizozemsko stojí na opačné straně sporu a dožadují se, aby Itálie a další země na jihu Evropy řádně registrovaly nelegálně příchozí a podrobovaly je pohraničním procedurám.

Místo relokací a patronátů nad návraty nabízejí středo- a východoevropské země materiální a odbornou pomoc. Jižním státům jde však výhradně o pomoc s navracením lidí do domovských zemí. Bez souhlasu členských zemí EU, tedy i Česka, se na unijní úrovni dalšího pokroku v reformách azylové a migrační politiky nedosáhne. V rozhovoru pro CNN Prima se premiér Andrej Babiš vyslovil, že jednání v sedmadvacítce mohou trvat roky a že na ně není třeba spěchat.

Je tomu tak pravděpodobně proto, že pro Česko jsou údajně „politicky neprůchodné“ nejen relokace, ale i patronáty nad návraty – navzdory vládní pozici a českému veřejnému mínění, které obecně návraty podporuje. Čeští i mnozí další představitelé přitom často opakují, že „migraci je potřeba řešit v místě, kde problém vzniká“. Návod, jak to udělat, ale Evropě nedávají. Humanitární pomoc, kterou Česko poskytuje například uprchlíkům v Libanonu, je sice správná, ale na migraci má mizivý účinek.

Úkol pro české předsednictví

Je také naivní předpokládat, že migrace do Evropy přes Středozemní a Egejské moře či z Afriky přes Atlantický oceán zmizí – třeba z toho důvodu, že kapitáni mají zákonnou povinnost pomáhat lodím, které se ocitly v nesnázích, a převézt pasažéry do nejbližšího bezpečného místa. Navíc se rostoucí podíl nelegálních migrantů rekrutuje z Latinské Ameriky. Zákopová válka mezi pozicemi různých zemí k paktu se nevyplatí nikomu.

Česko má převzít otěže předsednictví EU ve druhé polovině roku 2022. Je pravděpodobné, že v té době nebude Nový pakt o migraci a azylu ještě přijat, proto nelze vyloučit, že bude na našem předsednictví, aby učinilo pokrok v jednáních. K tomu bude třeba na naší straně přidat v ochotě ke kompromisům, a to i v otázce patronátů nad návraty.

Bez dohody na reformě azylové politiky se například Itálie bude stále zdráhat provádět důsledné pohraniční kontroly s poukazem na nedostatečnou solidaritu středo- a východoevropských zemí. Itálie, Řecko a Španělsko dále nebudou důsledně registrovat příchozí migranty. Kýžené oddělování uprchlíků od takzvaných ekonomických migrantů nebude mít kdo provádět. To s sebou ponese bezpečnostní rizika, která nelegální migrace přináší.

Západoevropské státy budou pokračovat v kontrolách na vnitřních schengenských hranicích, což bude mít nepříznivé důsledky pro volný pohyb zboží, který je důležitý pro českou exportní ekonomiku. Česko má převzít otěže předsednictví EU ve druhé polovině roku 2022. Je pravděpodobné, že v té době nebude Nový pakt o migraci a azylu ještě přijat, proto nelze vyloučit, že bude na našem předsednictví, aby učinilo pokrok v jednáních.

K tomu bude třeba na naší straně přidat v ochotě ke kompromisům, a to i v otázce patronátů nad návraty.Alespoň symbolický souhlas s touto formou solidarity by mohl přispět k tání ledů v diplomatickém konfliktu, který paralyzuje evropskou migrační politiku a v konečném důsledku má vliv na bezpečnost a ekonomiku.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.