Neomarxističtí pokrokáři a sociální sítě ohrožují americkou demokracii

V USA pravděpodobně bude omezena svoboda, zvětší se rozdělení společnosti a naroste cenzura na sociálních sítích. Je možné, že s nastupujícím prezidentem Joem Bidenem si krajně levicový establishment ve spolupráci se sociálními sítěmi již všechny budoucí klíčové volby „pohlídá“.

Robert Troška 19.1.2021

JOE BIDEN PŘI PROJEVU K SITUACI V KAPITOLU. foto: Reuters

JOE BIDEN PŘI PROJEVU K SITUACI V KAPITOLU.

Televizní štáby a sociální sítě věnovaly pozornost protestům z Kapitolu, sídla amerického Kongresu, přičemž trochu upozadily dvě události se zlomovým vlivem na vývoj USA. První je spojená s 5. lednem, kdy republikáni ztratili dvě křesla v Senátu ve volbách ve státě Georgia, což pro ně znamená ztrátu Kongresu. Vítězství dvou demokratických kandidátů je podezřelé kvůli možným machinacím při sčítání hlasů pro prezidentské volby i proto, že jednomu z republikánských kandidátů chybělo v prvním kole 0,3 procenta hlasů ke zvolení.

V americkém politickém systému má Senát mnohem větší pravomoci než v Česku. Schvaluje nejen ministry, ale i ratifikuje mezinárodní smlouvy a jmenuje federální soudce a Nejvyššího soudu. Američané se tedy mají na co těšit. Nový Senát bude nejspíš prověřovat kádrový profil kandidáta na základě „pokrokových“ měřítek, jako je pozitivní vztah k menšinám a genderu, či postoj k rasismu. Lze očekávat novodobý „hon na čarodějnice“, jenž ve vědeckém prostředí na nepohodlné vědce, kteří zpochybnili globální oteplování, již začal. Naroste autocenzura a potlačování odborné diskuse.

Postupné a nenápadné změny

Nastane podobná situace jako v zemích východního bloku za socialismu, kdy ideologie měla přednost před odborností. V důsledku toho se takzvaný hluboký stát (deep state) v USA ještě víc prohloubí. Lze namítnout, že jde pouze o výměnu v Kongresu, jako tomu bylo za demokratického prezidenta Billa Clintona. Mezi jeho a dnešní dobou je ale zásadní rozdíl. Demokratická strana se za uplynulých 20 let posunula výrazně doleva a snaží se ji ovládnout levicoví liberálové usilující o marxistickou diktaturu. Postavení centristů v této strany bude obtížné, poněvadž již dnes musejí přebírat program Nové levice.

Neomarxističtí pokrokáři se na rozdíl od svých rudých předchůdců poučili a neprovádějí změny najednou, ale pozvolna a nenápadně. Stejně jako pochod akademickými institucemi trval neomarxistům více než jednu generaci, bude omezování svobody postupné.

Neomarxističtí pokrokáři se na rozdíl od svých rudých předchůdců poučili a neprovádějí změny najednou, ale pozvolna a nenápadně. Stejně jako pochod akademickými institucemi trval neomarxistům více než jednu generaci, bude omezování svobody postupné a protesty hnutí Black Lives Matter (BLM) a rabování spíše výjimkou, pokud jde o oklešťování demokracie v USA.

S podporou Kongresu a médií budou neomarxisté chtít dokončit kulturní revoluci, pokud jde o menšiny, feminismus a další oblasti zaměřené proti rodině a křesťanské identitě USA, a posilovat migraci z muslimských zemí v rámci politiky „tolerance a otevřené společnosti“. Společně s vyšším zdaněním, částečným znehybněním pracovního trhu regulacemi, přerozdělováním, posilováním státního aparátu a „granty“ na boj proti klimatickým změnám to bude ideální prostředí pro korupci a obrovský deficit federálního rozpočtu, což oslabí postavení USA jako hlavní velmoci.

Neomezená moc

Druhou událostí se zlomovým vlivem na vývoj USA je prakticky neomezená moc sociálních sítí, které se po nepokojích v Kongresu rozhodly zablokovat účet odcházejícího prezidenta USA Donalda Trumpa. Facebook do konce volebního období, Twitter doživotně, což ospravedlňuje jeho dalším podněcováním k násilnostem. Jde o bezprecedentní rozhodnutí, protože má jen na Twitteru více než 88 milionů sledujících. Sociální sítě již dnes rozhodují, kterému kandidátovi dovolí zveřejňovat příspěvky a kterému kampaň omezí nebo znemožní.

Sociální sítě již dnes rozhodují, kterému kandidátovi dovolí zveřejňovat příspěvky a kterému kampaň omezí nebo znemožní. Námitka, že jde o soukromé firmy, jež si mohou dělat, co chtějí, je chybná, neboť železniční společnosti jsou také soukromé, ale nemohou vozit jen danou skupinu obyvatel.

Námitka, že jde o soukromé firmy, jež si mohou dělat, co chtějí, je chybná, neboť železniční společnosti jsou také soukromé, ale nemohou vozit jen danou skupinu obyvatel. Již při prezidentských volbách sociální sítě mazaly příspěvky, nyní otevřeně cenzurují v „zájmu veřejného blaha“. Kam až takové prosazování veřejného blaha v minulosti dospělo, je v Evropě známé – cenzura, zatýkání, věznění i popravy. Sociální sítě je třeba zbavit monopolního postavení a pokutovat za neoprávněné mazání účtu. Nastupující americká vládní garnitura se jim však snaží vycházet vstříc, proto žádné změny nelze čekat.

V USA pravděpodobně bude omezena svoboda, zvětší se rozdělení společnosti a naroste cenzura na sociálních sítích. V ekonomice budou zřejmě oslabovat. Většina Američanů si postupné oklešťování svobod neuvědomuje, poněvadž nezažili komunistickou diktaturu, a mainstreamová média toto omezování svobod a prosazování práv menšin prezentují jako pozitivní a spravedlivé.

Je možné, že s nastupujícím novým prezidentem Joem Bidenem z Demokratické strany si krajně levicový establishment prorůstající do celé státní správy ve spolupráci se sociálními sítěmi již všechny budoucí klíčové volby „pohlídá“. Jde o velkou hrozbu pro americkou demokracii.