Němci mají zelenou rádi, ale bojí se ji pustit k vládě

Poprvé by Zelení v Německu mohli mít kancléře, tedy kancléřku, Annalenu Baerbockovou, proto konkurence plní média strachem z nich. Nic z toho není pravda, ale pro ideologický souboj je typický obraz nepřítele, kterého je třeba porazit. Děje se to ve jménu starého dobrého, v tomto případě „německého způsobu života“. Píše Petr Fischer.

Zelená kandidátka na úřad kancléře Annalena Baerbocková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zelená kandidátka na úřad kancléře Annalena Baerbocková. | foto: Ceskenoviny.cz
Zelená kandidátka na úřad kancléře Annalena Baerbocková.

Evropou už zase obchází strašidlo, strašidlo zelené politiky. Je to ale něco jako „Zelená příšera“ z Foglarových Hochů od Bobří řeky: nikdo to strašidlo neviděl, ale každý se ho bojí, jenže nakonec se ukazuje, že tu příšeru vytváříme sami sobě, že tou příšerou jsme my. Konzervativní politici bijí na poplach, protože podle nich se zelenou přichází nová vlna zákazů, omezování svobody, direktivy. Příkladným bojištěm nového boje ideologií je Německo, kde se Zelení derou k moci.

Poprvé v historii se může stát, že Zelení budou mít kancléře, tedy kancléřku, Annalenu Baerbockovou, proto konkurence plní mediální prostor strachem ze Zelených: chtějí zakázat rodinné domy, omezit krátké lety na dovolenou, zakázat cestování autem. Nic z toho není pravda, ale pro ideologický souboj je typické, že se musí vytvořit obraz nepřítele, kterého je pak třeba s voliči porazit. Děje se to ve jménu starého dobrého, v tomto případě „německého způsobu života“, jenž se musí ubránit.

Umocnění civilizačního trendu

Je to paradox. Zelení, kteří dnes vedou stranu a bojují o kancléřství, patří k umírněnější části strany. Jsou to spíše městští liberálové, kteří touží po klidném životě v pěkném městském prostředí, tedy něco jako čeští Piráti, jejichž revoluční radikalita má také své maloměstské meze někde u pohody ve vnitrobloku či v akcích typu „Zažít město jinak“. Tito němečtí Zelení prosazují ekologickou změnu způsobu života, jenž se v Německu už většinově usadil, takže se vlamují do dávno otevřených dveří.

Klimatická změna to zásadně neposunula, jen tento civilizační trend úspornějšího, ohleduplnějšího života umocnila. Potvrzují to i tradiční politické strany, jež velkou část svého programu věnují zeleným tématům (energie, klima). Nedělají to kvůli Zeleným, ale kvůli svým voličům, kteří „zelenají“, ale Zelené ještě nevolí. Společnost se mění a političtí dinosauři se poučeně aspoň navenek mění s ní.

Zelení prosazují ekologickou změnu způsobu života, jenž se v Německu už většinově usadil, takže se vlamují do dávno otevřených dveří. Klimatická změna to zásadně neposunula, jen tento civilizační trend úspornějšího, ohleduplnějšího života umocnila. Potvrzují to i tradiční politické strany, jež velkou část svého programu věnují zeleným tématům.

Podle průzkumu časopisu Der Spiegel považují voliči Zelené za kompetentní v tom, co je dělá Zelenými – v politice na ochranu klimatu a životního prostředí. Za nejlepší je v tomto směru označilo 42 procent dotázaných. Jenže tím kompetenční nadšení končí. Ve všech ostatních oborech dávají voliči přednost jiným stranám, kupříkladu v oblasti financí považují Zelené za politické lídry marginální čtyři procenta voličů!

Když Zelení v polovině dubna oznámili, že jejich kancléřskou kandidátkou bude Annalena Baerbocková, vyletěla jejich popularita vzhůru a několik týdnů vedli průzkumy. Teď se čísla otáčejí, ta poslední ukazují CDU/CSU na 25 procentech, Zelené za nimi už jen na 22 procent. Nelze to vysvětlit jen tím, že na lídryni Baerbockovou prasklo, že nenahlásila příjem 22 tisíc eur od své strany nebo že nemá bakalářský titul z Hamburské univerzity, i když potom získala „magistra“ na London School of Economics.

Zeleným nejvíce škodí, že jejich lídři jsou málo přesvědčiví v diskusích o konkrétních politikách. Opět se propírá to, co v roce 1998, kdy němečtí Zelení, tehdy vedeni Joschkou Fischerem, bývalým levicovým radikálem z roku 1968, poprvé vstoupili do spolkové vlády. Jsou Zelení „regierungsfähig“, tedy mají na to, aby vládli?

Nerozhodnost

Do jisté míry si za to Zelení mohou sami. Tak dlouho se kvůli vábení voličů přibližovali konformnímu středostavovskému voličstvu, až se na ně začala uplatňovat měřítka tradiční měšťanské politiky. Ano, Zelení chtějí měnit způsob života, protože ten, na který jsme si zvykli, je dlouhodobě neudržitelný nejen ve vztahu k přírodě, ale i k ostatním lidem, ale bojí se to otevřeně říct, protože něco takového ve volbách nikdo moc slyšet nechce.

Dostávají se tak do napětí mezi větší či spíše menší ochotou společnosti něco změnit a vlastními radikálními politickými ideály (viz podrobný program německých Zelených). Tato nerozhodnost je nakonec v kampani může položit, protože většina umírněně liberálních Němců dospěje k přesvědčení, že „regierungsfähig“ tato „Zelená příšera“ není.

Zelení se dostávají do napětí mezi větší či spíše menší ochotou společnosti něco změnit a vlastními radikálními politickými ideály. Tato nerozhodnost je nakonec v kampani může položit, protože většina umírněně liberálních Němců dospěje k přesvědčení, že „regierungsfähig“ tato „Zelená příšera“ není.

Annalena Baerbocková by se v přímé volbě stala kancléřkou, vybrala by si ji čtvrtina Němců; dědice strany Angely Merkelové, Armina Lascheta, by zvolilo 22 procent. Ještě před třemi týdny by Baerbockovou volilo 30 procent lidí, Lascheta téměř dvacet. Trend se otáčí, Němci přicházejí na to, že „Zelená příšera“ jsou oni sami, a začínají uvažovat čistě pragmaticky.

Volby jsou už v září, ale obrat ke konzervativní straně, jež vládne v Německu 16 let a jsou z ní unaveni i voliči CDU, je jasným znamením, že v Německu se změny už zase bojí. Ne pro změnu samu (o její nutnosti jsou už přesvědčeni víceméně všichni), nýbrž pro politiky, kteří ji mají nést.

Nemá asi cenu dodávat, že čeští Zelení, které jako vhodný ideologický terč teď suplují Piráti, mají dlouhodobě podobný kompetenční problém. Ochota ke změně českého plýtvavého způsobu života je tu přitom mnohem menší než v Německu a každý, kdo řekne zelená, je hned nebezpečný komunista. Nebýt zklamání a únavy z Babiše, byly by na podzim asi úplně jiné volby.

Počet příspěvků: 1, poslední 12.6.2021 05:33 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.