Největším úkolem Německa od sjednocení je integrace uprchlíků

Loni do Německa přišlo 2,14 milionu lidí, o 46 procent více než o rok dříve. Přitom začlenění žadatelů o azyl do pracovního trhu není snadné. Předseda SPD Sigmar Gabriel má prý pocit, že angažovanost je v této otázce mnohem větší u menších firem, které se uprchlíkům snaží postavit most na německý trh práce.

Uprchlíci dorazili i na nádraží ve Vídni. foto: Reuters

Uprchlíci dorazili i na nádraží ve Vídni.

Dnes se budu věnovat nudné, leč užitečné statistice. Zaujala mne zpráva, že ještě nikdy v historii se do Německa nepřistěhovalo více lidí než loni. Vyplývá to z čerstvých údajů Spolkového statistického úřadu. Destatis uvádí, že nejvíce lidí, zhruba 300 tisíc, přišlo ze Sýrie. Celkem do Německa loni přišlo 2,14 milionu lidí, což je o 46 procent více než o rok dříve, konkrétně o 672 tisíc osob více.

Největší skupinu tvoří občané z Evropské unie (45 procent), třetina lidí pochází z Asie a 13 procent z evropských zemí, které nejsou členy EU. Na druhé straně, což překvapuje, se z Německa vystěhoval téměř milion lidí (998 tisíc). Navzdory tomu je bilance 1,139 milionu plus, což je historické maximum. Nárůst oproti roku 2014 byl zaznamenán u Syřanů (z 66 tisíc na 298 tisíc), u Afghánců (z 11 tisíc na 80 tisíc) a i Iráčanů (ze čtyř tisíc na 60 tisíc).

Malé a střední podniky

V pondělí 11. července jsem v LN psal, že loni do Německa sice přišlo více než milion nelegálních migrantů, ale pouze 54 z nich začalo pracovat v největších německých společnostech. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung oslovil 30 německých podniků, které jsou na burze, s dotazem, kolik čerstvě příchozích uprchlíků zaměstnávají. Padesát z nich pracuje v Německé poště, dva v softwarové firmě SAP a dva ve farmaceutické společnosti Merck.

Podle mluvčího německé vlády vlády hospodářství jeho země netvoří jen 30 největších firem na burze, je třeba prý počítat i s malými a středními podniky. Podle průzkumů jen každá desátá firma z tohoto segmentu zaměstnává uprchlíky, v průměru jednoho.

Politici, kteří vítali nelegální migraci, přitom argumentovali, že německé hospodářství nutně potřebuje novou pracovní sílu, že oni vyprodukují budoucí důchody a že peníze investované do integrace se vrátí, protože z uprchlíků se stanou daňoví poplatníci a spotřebitelé. Šéf koncernu Daimler-Benz Dieter Zetsche loni na podzim na adresu migrantů prohlásil, že celé roky čeká na tak mladé a motivované pracovníky. Jenže automobilka zatím nedala práci žádnému z nich.

Čísla ukazují, že začlenění žadatelů o azyl do pracovního trhu není lehký úkol. Na škodolibou zprávu FAZ reagoval mluvčí vlády, že německé hospodářství netvoří jen 30 největších firem na burze, je třeba prý počítat i s malými a středními podniky, které jsou považovány za páteř ekonomiky. Podle průzkumů jen každá desátá firma z tohoto segmentu zaměstnává uprchlíky, v průměru jednoho.

Apel na velké společnosti

Jenže v Německu je takových podniků obrovské množství. Do segmentu „mittelstand“ (tento pojem se používá pro střední hospodářský stav) patří zhruba 3,6 milionu firem. Zaměstnávají více než polovinu německého obyvatelstva v produktivním věku a obstarávají zhruba polovinu výkonu německé ekonomiky. I kdyby každá desátá z nich dala práci jednomu uprchlíkovi, tak jsme u čísla 360 tisíc, což není málo.

Předseda německých sociálních demokratů Sigmar Gabriel apeluje na velké společnosti, aby zaměstnávaly více uprchlíků

Právě tento argument chytře využil německý vicekancléř a ministr hospodářství a technologií Sigmar Gabriel, jehož dopis adresovaný šéfům německých koncernů s největší tržní kapitalizací unikl do médií.

Předseda německých sociálních demokratů v reakci na článek FAZ apeluje na velké společnosti, aby zaměstnávaly více uprchlíků. Má prý pocit, že angažovanost je v této otázce mnohem větší u menších firem, které se uprchlíkům snaží postavit most na německý trh práce. „Bez účasti vlajkových lodí německého hospodářství ten most není kompletní,“ míní Gabriel, který má za to, že integrace uprchlíků je největším úkolem Německa od sjednocení.