Námitky proti snížení daně z příjmu vycházejí z nepochopení role státu

Když premiér Andrej Babiš prohlásil, že chce od nového roku zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit daně, vyvolalo to odpor. Přitom teď by ji bylo užitečné zrušit – a vláda to měla udělat před několika měsíci. Na první pohled by měli zajásat ekonomové, neboť její navržené zrušení by snížilo náklady na práci.

Marek Hudema 17.8.2020
Vyjednávání o bonusech a mzdách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vyjednávání o bonusech a mzdách. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Vyjednávání o bonusech a mzdách.

Superhrubá mzda a její zdanění se v Česku staly něčím jako živou fosilií. Ví se, k čemu v systému měla sloužit, ale už neslouží, a neví se, proč ještě nevymřela. Její zrušení se plánuje už léta, zmiňuje je programové prohlášení několika posledních vlád včetně té současné a bojuje za ně i část opozice. Když ale nedávno prohlásil premiér Andrej Babiš, že ji chce od nového roku zrušit, a tím snížit daně, vyvolalo to odpor na několika frontách. Přitom právě teď by bylo užitečné superhrubou mzdu zrušit – a vlastně to vláda měla udělat už před několika měsíci.

Na první pohled by měli zajásat všichni ekonomové, protože Babišem navržené zrušení superhrubé mzdy by znamenalo snížení nákladů na práci. A téměř všichni ekonomové tvrdí, že v České republice je příliš vysoké zdanění práce, a tedy i náklady na ni. Z prostředků, které jsou určeny firmou zaměstnanci na odměnu za jeho práci, si stát ukrojí okolo 44 procent. Což je sedmé nejvyšší číslo z 36 zemí z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Snížení zaplacených daní

Vysoké zdanění práce není nic dobrého a odráží se v nižších příjmech zaměstnance i ve vyšších nákladech zaměstnavatele. Logicky to vede k menší ochotě zaměstnávat lidi, obtížné konkurenci vůči zemím s „levnější“ prací, odrazuje to od práce a vede i ke snaze vyhnout se těmto daním. Například tím, že si firma místo zaměstnance najme na takzvaný švarc systém někoho, kdo předstírá, že je živnostník či dělá údajně jednorázovou práci.

Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo, že se zaplacené daně významně sníží. U průměrné mzdy o více než 20 tisíc ročně. Spadnou tím i náklady práce, byť vzhledem k systému daní a dávek jen u některých kategorií obyvatel.

Babiš navrhl, aby zmizela superhrubá mzda a zůstala daň z příjmu ve výši 15 procent. Superhrubá mzda totiž znamená, že se daň vypočítává nejen z hrubého příjmu, ale také ze sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem, což jsou také daně. Ne zrovna logicky se platí i daň z daně, a ve skutečnosti je tak daňová sazba více než 20 procent. Zrušení superhrubé mzdy by tedy znamenalo, že se zaplacené daně významně sníží. U průměrné mzdy o více než 20 tisíc ročně. Spadnou tím i náklady práce, byť vzhledem k systému daní a dávek jen u některých kategorií obyvatel.

Pokud ale někdo čekal nad návrhem souhlasný jásot ekonomů, nedočkal se. Stejně jako se okamžitě nedostavil souhlas politiků, a to ani těch, kteří zrušení superhrubé mzdy dlouhodobě prosazovali. Objevilo se několik námitek, proč superhrubou mzdu nerušit nebo minimálně zdanění nesnižovat. Za prvé, odstraněním superhrubé mzdy zmizí viditelnost toho, kolik odvádí zaměstnanec státu ze svého příjmu. U superhrubé mzdy jsou totiž vidět jak přímé odvody zaměstnance, tak to, co za něj platí zaměstnavatel. Skutečně to ale vadí?

Ano, superhrubá mzda byla schválena pravicovou vládou Mirka Topolánka z ODS mimo jiné i z tohoto důvodu. Lidé měli vidět, jak strašně platí státu, chtít snížení daní a volit pravicové strany, které většinou prosazují snižování daní. Jenže to nějak nevyšlo a tlak na snižování daní zřejmě takhle nezafungoval. Druhou námitkou, která se objevila, je, že by bylo lepší snížit raději sazby sociálního pojistného placené zaměstnavatelem. Protože ty tvoří důležitější část nákladů práce.

Náhrada výpadku příjmů

To je pravda, ale sociální pojištění je spojováno s výdaji na důchody, byť je to velmi pofiderní, a proto je těžší ho snížit. A v ekonomickém výsledku je jedno, jestli se snižuje daň pojmenovaná pojištění, nebo daň s oficiálním názvem daň. Nejvíce ale byla slyšet třetí námitka, že dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu, který bude třeba nějak nahradit. Přišla s tím část ekonomů i politici, dokonce vládní. Šermují tím komunisté, držící vládu nad vodou, a podobný argument používali také vládní sociální demokraté a původně i ministryně financí Alena Schillerová, která je z hnutí ANO premiéra Babiše.

Nejvíce byla slyšet třetí námitka, že dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu, který bude třeba nějak nahradit. I tady ale existuje řešení. Propad příjmů lze nahradit jinými daněmi, které nemají vliv na ochotu pracovat.

I tady ale existuje řešení. Propad příjmů lze nahradit jinými daněmi, které nemají vliv na ochotu pracovat. Evropská komise nás například trvale upozorňuje, že Česko má vysoké zdanění práce, ale nízké majetkové a ekologické daně. Sociální demokraté navrhují zavedení nějaké sektorové daně, nejlépe zdanění bank. Což ovšem odmítá hnutí ANO. Ještě lepší by bylo si uvědomit, že stát není žádná instituce či soukromá firma, která nemá nikdy přijít o peníze či je rozhazovat. Stát má sloužit občanům. Službami, které může případně zefektivnit nebo ořezat a tím ušetřit, pokud si to budou občané přát.

Je tu zkrátka možnost peníze, o něž se sníží výběr daně z příjmu, ušetřit. Jak o tom spekuluje třeba ODS, která kdysi superhrubou mzdu zaváděla a teď vládě nabízí pomoc s jejím zrušením. Ani to není celý příběh. Moderní stát často slouží i k podpoře ekonomické aktivity v dobách hospodářského poklesu. Což vidíme nyní kvůli koronakrizi a možná toho bude třeba i příští rok.

Navíc se snížení daní z příjmu dobře hodí, protože stimuluje hospodářství na straně výroby i spotřeby a nevznikají zbytečné ztráty z toho, že stát nejprve vybere peníze a pak je přerozdělí. Superhrubá mzda měly být vlastně zrušena už před pár měsíci a mohli jsme ušetřit na některých programech státní pomoci firmám a zaměstnancům.